Účet za chyby v Opencard – 43 milionů

Sdružení Oživení, které se zabývá odhalováním střetu zájmů a korupce ve veřejné správě a zvyšováním transparentnosti veřejného sektoru, škody sečetlo jako první. O peníze město přišlo třeba sázkou na zastaralou technologii nebo tím, že za některé zakázky platilo dvakrát, uvedla ČT. Největší sumy peněz ale stálo město to, že nevymáhalo smluvní sankce.

Výsledky analýzy se bude příští týden zabývat i magistrátní komise pro transparentní a veřejnou správu. Magistrát se ke škodám vyjadřovat nechce, dokud případ neuzavře policie.

"Z toho materiálu vyplývá, že by magistrát měl podat trestní oznámení na konkrétní lidi za kontrolní prohřešky," řekla pro ČT pražská zastupitelka Petra Kolínská (SZ).

Město například v roce 2006 zaplatilo 17 milionů korun za hybridní karty, už v té době ale šlo o zastaralou technologii náchylnou ke zneužití osobních údajů z karet. Do oběhu se dostalo jen několik set těchto karet, a ty se postupně stahují. "Město vycházelo z doporučení firmy Haguess a nakoupilo zbytečně hybridní karty, které už pravděpodobně nikdy nebudou v projektu využity. Jedná se o zmařenou investici," popsal Martin Kameník z občanského sdružení Oživení.

Miliony město zbytečně vydalo kvůli tomu, že některé faktury dodavatelské firmě Haguess platilo dvakrát, což podle ČT odhalil první audit projektu. Jednou město platilo za práci společnosti ve zkušebním provozu, podruhé v ostrém, obě fáze ale v některých případech běžely souběžně. Oživení škody ze zdvojených plateb za stejnou práci vyčíslilo na 4,7 milionu korun, uvedla Česká televize.

Město také nevymáhalo po firmě pokuty za nedodržení termínu, přestože na ně podle auditů mělo nárok minimálně v sedmi případech. Oživení upozorňuje, že na pokutách měl Haguess magistrátu zaplatit 21 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. "Město musí podle zákona o hlavním městě nakládat hospodárně s majetkem, vymáhat sankce v případě, že došlo k nějakému zdržení," míní Kameník.

Projekt Opencard už prověřily tři audity, za které Praha zaplatila kolem čtyř milionů korun, uvedla také ČT. Prověrky poukázaly na některé chyby především v počátcích projektu, například nevýhodné smlouvy města s firmou Haguess. Kvůli nim údajně Praha zaplatila jen na licenčních poplatcích asi 180 milionů korun, což představuje asi pětinu nákladů na celý projekt. Projekt stál podle auditorů přes 800 milionů, příjmy byly ale nulové, dodává Česká televize.