Vláda zřídila dozor nad církevními restitucemi, Bělobrádek "žertoval"

"Myslím si, že je dobře, aby členové vlády nebyli v této věci odkázáni pouze na informace, které získávají z médií, protože to jsou informace do značné míry nahodilé, nesystematické, řekněme povrchní," zdůvodnil dnes Sobotka vznik týmu.

Členy týmu, o němž se prý bouřlivě debatovalo, budou vedle Sobotky a Válkové ministr financí Andrej Babiš (ANO), vnitra Milan Chovanec (ČSSD), kultury Daniel Herman a zemědělství Marian Jurečka (oba KDU-ČSL). Stálými hosty budou zástupci státních institucí a firem, které jsou restitucemi nejvíce dotčeny, například šéfové Národní galerie, Státního pozemkového úřadu nebo Lesů ČR.

Premiér dnes také uvedl, že na jednání vlády zaznělo několik návrhů na rozšíření výboru o další členy kabinetu, podporu ale získala jen Válková. Jako hosté na zasedání výboru mohou být zváni i další ministři, včetně například šéfa školství, průmyslu a obchodu nebo životního prostředí. 

Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) se vedla debata i o tom, zda má výbor vůbec smysl. "Nakonec se usoudilo, že ano, a já myslím, že i ty připomínky byly nakonec zapracovány, že to má svoje racio a že to může pomoci k určitému odklonění některých spekulací nebo některých spikleneckých teorií," uvedl. Větší informovanost je podle něj ku prospěchu věci.

Podle šéfa vládní legislativy Jiřího Dienstbiera (ČSSD) je dobré, když bude způsob narovnání s církvemi pod veřejným dohledem a bude maximálně transparentní, když už je tak "hrubě nespravedlivý".

S tím s nadsázkou souhlasil i Bělobrádek. "Já jsem rád, že (Dienstbier) uznal, že to vyrovnání je nespravedlivé. Je pravda, že církve a náboženské společnosti byly velmi velkorysé, a že udělaly obrovský ústupek ve svůj neprospěch," podotkl.

Od počátku vzniku církve byl její vztah se státem doprovázen větším či menším napětím, a to jak v otázce mocenské, tak v otázce majetkové. Otázka restituce církevního majetku, resp. majetkového narovnání státu s církvemi, je spíše otázkou politickou než právní, ale svůj právní aspekt má rovněž.

Pravdou však je, že právní aspekty tohoto narovnání jsou relativně složité, a to i z toho důvodu, že v období před rokem 1949 v našem prvním řádu nebyla zakotvena jednotná právní kategorie církevního majetku v takovém pojetí, v jakém ho chápeme nyní, a stejně tak odlišně od naší současné právní úpravy bylo v historii upraveno i právní postavení církve. Obtížnost dané problematiky prohlubuje fakt, že církev římskokatolická byla církví státní, plnila některé funkce státu a bylo na ni v některých ohledech nazíráno jako na státní orgán.

"Právo, které církev měla k majetku, který užívala, nebylo vlastnickým právem, i když se vlastnickému právu podobalo, protože oproti vlastnickému právu podléhalo celé řadě omezení. Majetek, který církve nabydou, nebude podléhat omezení žádnému a bude se jednat o plné právní panství nad tímto majetkem. Dalším důvodem, proč se nejedná o restituci, tedy o uvedení v předchozí stav, je ten, že subjekt, který nabyde tento majetek, je odlišný od subjektu, kterému byl majetek vyvlastněn. Na druhou stranu je však třeba konstatovat, že návrat do právního stavu před rokem 1945 by neodpovídal současným potřebám a poměrům církví ani liberálního sekulárního státu, kterým Česká republika je," uvedl advokát Aleš Rozehnal pro server ekonom.ihned.cz.