K privatizaci OKD nemělo nikdy dojít. Sobotka ale neposlouchal

Praha - Kateřina Konečná /KSČM/ zná Moravskoslezský kraj jako své boty. Není divu. Ve sněmovně právě tento region reprezentuje. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz kritizovala současnou politiku vlády. Stejně tak se pustila do privatizace OKD, kterou posvětil Bohuslav Sobotka jako tehdejší ministr financí. Konečná se diví, že dovolil, aby stát předal do soukromých rukou nerostné bohatství.

EZ: Myslíte si, že státní subvence pro horníky v řádu stamilionů výměnou za prodloužení provozu dolu Paskov je smysluplná?

Rozhodně nelze říct, že by to bylo systémové řešení a dlouhodobé řešení pro Moravskoslezský kraj. Jakákoliv jednorázová subvence nikdy v historii nevedla k dlouhodobým cílům. Na druhou stranu pro momentální řešení sociálně - ekonomické situace obyvatel regionu to může dočasně způsobit uklidnění.

EZ: Má vůbec stát poskytovat subvence soukromým firmám, které se ocitly v ekonomických problémech a nevytvořily pro takové situace dostatečné rezervy?

Vzhledem k tomu, že dodnes nevíme, jak byla nastavena smlouva mezi státem a v tomto případě novými vlastníky OKD, lze jen těžko odpovědět. V principu by každá smlouva o prodeji státního majetku měla obsahovat záruky a také vytvoření finančních rezerv pro dobu, kdy jsou potřeba. V ideálním případě by stát měl mít také kontrolu nad těmito prostředky. To, že se bývalé vlády nezajímají o to, jaká je situace u jednoho z největších zaměstnavatelů našeho kraje, a dokonce jen nečinně přihlížely vyvádění zisku tu na burzu, tu do daňových rájů, je chybou, za kterou nyní platíme všichni.

EZ: Nebylo by lepším řešením podobné firmy vyvlastnit, respektive státní subvenci vyměnit za akcie firmy?

Samozřejmě řešení situace je mnoho. Nicméně není možné připustit, že si soukromá firma odvede miliardy z firmy, její ředitelé a členové představenstva si vyplácejí statisícové odměny měsíčně a když přijde krize, stát bez jakéhokoliv postihu těchto lidí převezme firmu zpátky. Nicméně pokud se stát i nadále rozhodne, že je pro něj hornictví strategickým průmyslovým odvětvím, není možné nechat de facto zlikvidovat nerostné bohatství nás všech nečinností státu.

EZ: V poslední době se do hledáčku některých médií dostalo téma privatizace zbytkového podílu OKD, která měla být údajně nevýhodná pro stát a odpovědnost za ní nese prý i tehdejší ministr financí Sobotka. Jaký je Váš názor na privatizaci OKD? Mělo k ní dojít?

Nemělo, právě proto, že se jednalo de facto o privatizaci, která je spojena se strategickými surovinami státu a majetkem nás všech. Nikdy jsem nepochopila, proč si stát neumí uchovat alespoň kontrolu nad svým nerostným bohatstvím, když už se předchozích letech rozhodl prodat vše ostatní. Bohužel k těmto rozhodnutím došlo, a přestože jsme upozorňovali na rizika, tehdy je nikdo nechtěl slyšet, ani Bohuslav Sobotka.

EZ: Kandidujete do europarlamentu jako lídr KSČM. Plánujete téma zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji zařadit do svého volebního programu? Pokud ano, jak byste se chtěla zasadit v Bruselu o změnu?

Máme v programu téma zaměstnanosti a podporu zaměstnanosti pro celou Českou republiku. Samozřejmě v regionech jako je Moravskoslezský či Ústecký kraj, kde je situace s počtem nezaměstnaných lidí kritická, bychom měli začít přednostně. Neopominutelnou oblastí v boji proti nezaměstnanosti je ekonomika, která potřebuje restrukturalizovat směrem k udržitelné ekonomice, zejména zásadním omezením plýtvání a zaváděním nových technologií, šetrných vůči životnímu prostředí. Cílem je inovační, konkurenceschopná, ekologická ekonomika. Ta by měla zajistit pracovní místa dlouhodobá a stabilní.

EZ: Moravskoslezský kraj je znám právě hornictvím. Má ale toto odvětví v současnosti na českém území smysl, když NWR mluví o klesající rentabilitě? Dělá vláda dost pro nalákání nových investorů do kraje, kteří by vytvořili nová pracovní místa pro propuštěné horníky, a pro jejich rekvalifikaci?

O tom, zda je hornictví strategické pro ČR, nesmí rozhodovat soukromí vlastníci, kteří teď zrovna nevydělávají tak, jak byli zvyklí, ale stát. Ten by si měl ujasnit své priority i potřeby a například i v souvislosti s energetickou a surovinovou politikou státu rozhodnout, jak to v této oblasti bude vypadat v následujících desetiletích. To, co je velkým problémem pro celou Českou republiku, je především to, že žádná z předchozích vlád neschválila téměř žádný koncepční, dlouhodobý dokument, který by se například zabýval pro ČR strategickým průmyslem, či koncepcí nakládání s nerostným bohatstvím. Pokud chceme objektivně zjistit, jaké potřeby náš stát má, není to možné dělat jen rozhodnutím politiků, ale také expertů. To se neděje, a proto zatím všechna rozhodnutí byla krátkodobá a například pro řešení situace v Moravskoslezském kraji málo účinná. Ráda bych také dodala, že snad jen díky činnosti kraje, který se opravdu snaží vytvářet a podporovat nová pracovní místa v regionu, dnes není situace ještě horší.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) Důl Paskov

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko

Podle nejnovějšího žebříčku Henley Passport Index, který slaví dvacáté výročí svého fungování, došlo za poslední dvě dekády k zásadním proměnám v síle světových cestovních dokladů. Zatímco v roce 2006 patřil pas Spojených států amerických k absolutní špičce, v současnosti se propadl až na desátou pozici, o kterou se dělí s Islandem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy