K privatizaci OKD nemělo nikdy dojít. Sobotka ale neposlouchal

Praha - Kateřina Konečná /KSČM/ zná Moravskoslezský kraj jako své boty. Není divu. Ve sněmovně právě tento region reprezentuje. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz kritizovala současnou politiku vlády. Stejně tak se pustila do privatizace OKD, kterou posvětil Bohuslav Sobotka jako tehdejší ministr financí. Konečná se diví, že dovolil, aby stát předal do soukromých rukou nerostné bohatství.

EZ: Myslíte si, že státní subvence pro horníky v řádu stamilionů výměnou za prodloužení provozu dolu Paskov je smysluplná?

Rozhodně nelze říct, že by to bylo systémové řešení a dlouhodobé řešení pro Moravskoslezský kraj. Jakákoliv jednorázová subvence nikdy v historii nevedla k dlouhodobým cílům. Na druhou stranu pro momentální řešení sociálně - ekonomické situace obyvatel regionu to může dočasně způsobit uklidnění.

EZ: Má vůbec stát poskytovat subvence soukromým firmám, které se ocitly v ekonomických problémech a nevytvořily pro takové situace dostatečné rezervy?

Vzhledem k tomu, že dodnes nevíme, jak byla nastavena smlouva mezi státem a v tomto případě novými vlastníky OKD, lze jen těžko odpovědět. V principu by každá smlouva o prodeji státního majetku měla obsahovat záruky a také vytvoření finančních rezerv pro dobu, kdy jsou potřeba. V ideálním případě by stát měl mít také kontrolu nad těmito prostředky. To, že se bývalé vlády nezajímají o to, jaká je situace u jednoho z největších zaměstnavatelů našeho kraje, a dokonce jen nečinně přihlížely vyvádění zisku tu na burzu, tu do daňových rájů, je chybou, za kterou nyní platíme všichni.

EZ: Nebylo by lepším řešením podobné firmy vyvlastnit, respektive státní subvenci vyměnit za akcie firmy?

Samozřejmě řešení situace je mnoho. Nicméně není možné připustit, že si soukromá firma odvede miliardy z firmy, její ředitelé a členové představenstva si vyplácejí statisícové odměny měsíčně a když přijde krize, stát bez jakéhokoliv postihu těchto lidí převezme firmu zpátky. Nicméně pokud se stát i nadále rozhodne, že je pro něj hornictví strategickým průmyslovým odvětvím, není možné nechat de facto zlikvidovat nerostné bohatství nás všech nečinností státu.

EZ: V poslední době se do hledáčku některých médií dostalo téma privatizace zbytkového podílu OKD, která měla být údajně nevýhodná pro stát a odpovědnost za ní nese prý i tehdejší ministr financí Sobotka. Jaký je Váš názor na privatizaci OKD? Mělo k ní dojít?

Nemělo, právě proto, že se jednalo de facto o privatizaci, která je spojena se strategickými surovinami státu a majetkem nás všech. Nikdy jsem nepochopila, proč si stát neumí uchovat alespoň kontrolu nad svým nerostným bohatstvím, když už se předchozích letech rozhodl prodat vše ostatní. Bohužel k těmto rozhodnutím došlo, a přestože jsme upozorňovali na rizika, tehdy je nikdo nechtěl slyšet, ani Bohuslav Sobotka.

EZ: Kandidujete do europarlamentu jako lídr KSČM. Plánujete téma zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji zařadit do svého volebního programu? Pokud ano, jak byste se chtěla zasadit v Bruselu o změnu?

Máme v programu téma zaměstnanosti a podporu zaměstnanosti pro celou Českou republiku. Samozřejmě v regionech jako je Moravskoslezský či Ústecký kraj, kde je situace s počtem nezaměstnaných lidí kritická, bychom měli začít přednostně. Neopominutelnou oblastí v boji proti nezaměstnanosti je ekonomika, která potřebuje restrukturalizovat směrem k udržitelné ekonomice, zejména zásadním omezením plýtvání a zaváděním nových technologií, šetrných vůči životnímu prostředí. Cílem je inovační, konkurenceschopná, ekologická ekonomika. Ta by měla zajistit pracovní místa dlouhodobá a stabilní.

EZ: Moravskoslezský kraj je znám právě hornictvím. Má ale toto odvětví v současnosti na českém území smysl, když NWR mluví o klesající rentabilitě? Dělá vláda dost pro nalákání nových investorů do kraje, kteří by vytvořili nová pracovní místa pro propuštěné horníky, a pro jejich rekvalifikaci?

O tom, zda je hornictví strategické pro ČR, nesmí rozhodovat soukromí vlastníci, kteří teď zrovna nevydělávají tak, jak byli zvyklí, ale stát. Ten by si měl ujasnit své priority i potřeby a například i v souvislosti s energetickou a surovinovou politikou státu rozhodnout, jak to v této oblasti bude vypadat v následujících desetiletích. To, co je velkým problémem pro celou Českou republiku, je především to, že žádná z předchozích vlád neschválila téměř žádný koncepční, dlouhodobý dokument, který by se například zabýval pro ČR strategickým průmyslem, či koncepcí nakládání s nerostným bohatstvím. Pokud chceme objektivně zjistit, jaké potřeby náš stát má, není to možné dělat jen rozhodnutím politiků, ale také expertů. To se neděje, a proto zatím všechna rozhodnutí byla krátkodobá a například pro řešení situace v Moravskoslezském kraji málo účinná. Ráda bych také dodala, že snad jen díky činnosti kraje, který se opravdu snaží vytvářet a podporovat nová pracovní místa v regionu, dnes není situace ještě horší.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) Důl Paskov

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

včera

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

včera

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

11. června 2026 21:03

11. června 2026 20:17

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

11. června 2026 19:45

Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři

Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy