K privatizaci OKD nemělo nikdy dojít. Sobotka ale neposlouchal

Praha - Kateřina Konečná /KSČM/ zná Moravskoslezský kraj jako své boty. Není divu. Ve sněmovně právě tento region reprezentuje. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz kritizovala současnou politiku vlády. Stejně tak se pustila do privatizace OKD, kterou posvětil Bohuslav Sobotka jako tehdejší ministr financí. Konečná se diví, že dovolil, aby stát předal do soukromých rukou nerostné bohatství.

EZ: Myslíte si, že státní subvence pro horníky v řádu stamilionů výměnou za prodloužení provozu dolu Paskov je smysluplná?

Rozhodně nelze říct, že by to bylo systémové řešení a dlouhodobé řešení pro Moravskoslezský kraj. Jakákoliv jednorázová subvence nikdy v historii nevedla k dlouhodobým cílům. Na druhou stranu pro momentální řešení sociálně - ekonomické situace obyvatel regionu to může dočasně způsobit uklidnění.

EZ: Má vůbec stát poskytovat subvence soukromým firmám, které se ocitly v ekonomických problémech a nevytvořily pro takové situace dostatečné rezervy?

Vzhledem k tomu, že dodnes nevíme, jak byla nastavena smlouva mezi státem a v tomto případě novými vlastníky OKD, lze jen těžko odpovědět. V principu by každá smlouva o prodeji státního majetku měla obsahovat záruky a také vytvoření finančních rezerv pro dobu, kdy jsou potřeba. V ideálním případě by stát měl mít také kontrolu nad těmito prostředky. To, že se bývalé vlády nezajímají o to, jaká je situace u jednoho z největších zaměstnavatelů našeho kraje, a dokonce jen nečinně přihlížely vyvádění zisku tu na burzu, tu do daňových rájů, je chybou, za kterou nyní platíme všichni.

EZ: Nebylo by lepším řešením podobné firmy vyvlastnit, respektive státní subvenci vyměnit za akcie firmy?

Samozřejmě řešení situace je mnoho. Nicméně není možné připustit, že si soukromá firma odvede miliardy z firmy, její ředitelé a členové představenstva si vyplácejí statisícové odměny měsíčně a když přijde krize, stát bez jakéhokoliv postihu těchto lidí převezme firmu zpátky. Nicméně pokud se stát i nadále rozhodne, že je pro něj hornictví strategickým průmyslovým odvětvím, není možné nechat de facto zlikvidovat nerostné bohatství nás všech nečinností státu.

EZ: V poslední době se do hledáčku některých médií dostalo téma privatizace zbytkového podílu OKD, která měla být údajně nevýhodná pro stát a odpovědnost za ní nese prý i tehdejší ministr financí Sobotka. Jaký je Váš názor na privatizaci OKD? Mělo k ní dojít?

Nemělo, právě proto, že se jednalo de facto o privatizaci, která je spojena se strategickými surovinami státu a majetkem nás všech. Nikdy jsem nepochopila, proč si stát neumí uchovat alespoň kontrolu nad svým nerostným bohatstvím, když už se předchozích letech rozhodl prodat vše ostatní. Bohužel k těmto rozhodnutím došlo, a přestože jsme upozorňovali na rizika, tehdy je nikdo nechtěl slyšet, ani Bohuslav Sobotka.

EZ: Kandidujete do europarlamentu jako lídr KSČM. Plánujete téma zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji zařadit do svého volebního programu? Pokud ano, jak byste se chtěla zasadit v Bruselu o změnu?

Máme v programu téma zaměstnanosti a podporu zaměstnanosti pro celou Českou republiku. Samozřejmě v regionech jako je Moravskoslezský či Ústecký kraj, kde je situace s počtem nezaměstnaných lidí kritická, bychom měli začít přednostně. Neopominutelnou oblastí v boji proti nezaměstnanosti je ekonomika, která potřebuje restrukturalizovat směrem k udržitelné ekonomice, zejména zásadním omezením plýtvání a zaváděním nových technologií, šetrných vůči životnímu prostředí. Cílem je inovační, konkurenceschopná, ekologická ekonomika. Ta by měla zajistit pracovní místa dlouhodobá a stabilní.

EZ: Moravskoslezský kraj je znám právě hornictvím. Má ale toto odvětví v současnosti na českém území smysl, když NWR mluví o klesající rentabilitě? Dělá vláda dost pro nalákání nových investorů do kraje, kteří by vytvořili nová pracovní místa pro propuštěné horníky, a pro jejich rekvalifikaci?

O tom, zda je hornictví strategické pro ČR, nesmí rozhodovat soukromí vlastníci, kteří teď zrovna nevydělávají tak, jak byli zvyklí, ale stát. Ten by si měl ujasnit své priority i potřeby a například i v souvislosti s energetickou a surovinovou politikou státu rozhodnout, jak to v této oblasti bude vypadat v následujících desetiletích. To, co je velkým problémem pro celou Českou republiku, je především to, že žádná z předchozích vlád neschválila téměř žádný koncepční, dlouhodobý dokument, který by se například zabýval pro ČR strategickým průmyslem, či koncepcí nakládání s nerostným bohatstvím. Pokud chceme objektivně zjistit, jaké potřeby náš stát má, není to možné dělat jen rozhodnutím politiků, ale také expertů. To se neděje, a proto zatím všechna rozhodnutí byla krátkodobá a například pro řešení situace v Moravskoslezském kraji málo účinná. Ráda bych také dodala, že snad jen díky činnosti kraje, který se opravdu snaží vytvářet a podporovat nová pracovní místa v regionu, dnes není situace ještě horší.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) Důl Paskov

Aktuálně se děje

před 50 minutami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 1 hodinou

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 3 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Záchranářům se ve Venezuele podařil naprosto výjimečný kousek, když z trosek devítipatrové budovy vyprostili živého muže celých osm dní po ničivém zemětřesení. Třiačtyřicetiletý Hernán Alberto Gil Flores zůstal uvězněn pod devítimetrovou vrstvou trosek, které vznikly po zřícení parkoviště u nákupního centra Galerías Playa Grande v pobřežním městě La Guaira. Osvobozen byl po nesmírně jemné a dny trvající operaci, na níž spolupracovaly lokální i mezinárodní záchranné týbory. Podle vyjádření chilských hasičů je zachráněný muž v dobrém stavu.

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího

Írán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv útoky v době, kdy se země připravuje na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Teherán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů narazí na okamžitou a velmi tvrdou odvetu.

včera

Ilustrační fotografie.

Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování

Vyšetřování Evropské komise potvrdilo, že z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, jejíž činnost zesílila zejména v roce 2015. Podrobnosti vyplývají z dokumentu Komise, který shrnuje závěry prověrky komisaře pro boj proti podvodům Piotra Serafina. Ten měl za úkol prověřit podezření, že maďarští zpravodajští důstojníci působící na tamním stálém zastoupení v polovině minulého desetiletí usilovali o nábor úředníků z unijních institucí. Maďarské tajné služby vyslaly mezi lety 2013 a 2016 na toto zastoupení několik svých pracovníků.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil schválení čtyřicetidenní ofenzivní operace, která byla konzultována s vedením tamní tajné služby. Podle jeho vyjádření na síti Telegram má tato kampaň vytvořit přímý tlak na Rusko a donutit ho k ukončení válečného konfliktu. V současné době není zřejmé, zda byly tyto vojenské akce již zahájeny.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?

Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.

včera

včera

Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl

Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy