Zeman je proti změnám pravomocí prezidenta, straší Kalouskem a Němcovou

O zúžení časového prostoru, ve kterém prezident musí jednat, usiluje například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten chce, aby hlava státu musela po volbách jmenovat nového premiéra do 30 dnů od konání ustavující schůze Sněmovny. Uvažuje se i o dalších lhůtách. Zeman letos čelil kritice, že Sobotku premiérem jmenoval až více než 80 dní po volbách, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR.

"Dlouhé lhůty nebyly potřeba pro rozhodnutí prezidenta, ty byly potřeba, aby se dohodly tři velmi různorodé strany, programově i personálně a také, aby se vyřešila situace v sociální demokracii," poznamenal k tomu dnes.

Další z uvažovaných variant, jak omezit prezidentské pravomoci, je podle dnešních Hospodářských novin možnost, aby strany v Poslanecké sněmovně hlasováním deklarovaly, že mají většinu. Současně by označily, kdo koalici povede. Prezident by pak jejich kandidáta musel jmenovat premiérem.

"Kdyby to tak bylo, tak dnes by v čele vlády byla Miroslava Němcová a ministrem financí Miroslav Kalousek. Protože podle toho návrhu by se našla 101 většina v parlamentu, která by mi uložila jmenovat Miroslavu Němcovou předsedkyni vlády a jinak nominovat Nečasovu vládu prakticky ve stejném složení, vyměnil by se jen premiér. To je zářný příklad, kam by tento návrh vedl," zhodnotil dnes návrh Zeman, který loni namísto Němcové premiérem jmenoval Jiřího Rusnoka.

Ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Lidovky.cz říká: "Spíše je potřeba se zamyslet nad tím, jakým způsobem je (premiér Sobotka) odhodlán měnit Ústavu. Mně připadá, že není úplně nejšťastnější měnit ze všech problémů, které Ústava má, jen jeden nebo dva body. Začal bych asi tím, že bych si sestavil seznam s tím, co kdo za problém považuje, o tom seznamu jednal, zpracoval nějaké věcné návrhy a na základě toho, kam je potřeba Ústavu sunout, bych to následně řešil."

"Nemyslím si, že by to bylo extrémně škodlivé. Jestli v Ústavě těch třicet dnů bude, nebo nebude, myslím, nevadí. K té lhůtě cítím určitý pesimismus. Dokud v Ústavě není konkrétní lhůta, tak se prezident musí přiblížit k tomu "bez zbytečného odkladu". Ale když mu tam napíšete těch 30 dní a že to do toho posledního dne musí splnit, tak si nejsem úplně jistý, jestli to nemá potenciál celý proces spíše zpomalit. A to více, než si pan premiér Sobotka asi myslí," tvrdí dál Kysela.

A dodává: "V odborné veřejnosti existovala poměrně široka shoda, že není úplně šťastné zavádět přímou volbu prezidenta republiky. A stejně tak existuje i poměrně široká shoda, že je účelné posilovat vládu a jejího předsedu. Můžeme se zamýšlet nad tím, jaká je role prezidenta v procesu sestavování vlády. Dá se klidně uvažovat o tom, jestli má mít prezident tři pokusy (jmenování prezidenta - pozn. red.) nebo jestli se nemá střídat se sněmovnou. Jestli má být první na tahu sněmovna, nebo prezident. Co se stane, když jedna strana nikoho v dané lhůtě nevybere a ta lhůta propadne. O tom všem se dá jednat. Ve výsledku zjistíte, jestli to dává nebo nedává smysl, jestli jsme došli ke shodě nebo neshodě. Ale vytipovat si jeden jediný problém šitý na jednu konkrétní situaci mi nepřipadá jako úplně šťastné."