Sněmovnou otřásají církevní restituce: Bude i schůze nad krkonošskými poudačkami?

Sněmovna se k církevním restitucím sešla na podnět opozičních KSČM a hnutí Úsvit. Nakonec jen poslanci těchto dvou seskupení zvedli ruku pro program schůze, což nestačilo. Navzdory tomu poslanci o restitucích před hlasováním debatovali asi 2,5 hodiny.

Zákon prosazený za vlády Petra Nečase (ODS) podle Sobotky neobsahuje dostatečné kontrolní mechanismy, objem majetku i lhůty jsou nereálné. Premiér ale taky uvedl, že norma prošla testem ústavnosti. Podle Babiše je zákon neprůhledný; zpochybnil hodnotu majetku i peněžitých náhrad, na vině je podle něho minulá koalice. Stát by měl trvat na tom, aby církve řekly, jak s majetkem naloží, řekl Babiš.

"Klopotně napravujeme křivdy, které způsobil komunistický režim," poznamenal lidovecký ministr kultury Daniel Herman. Ministerstvo podle něho žádosti o vydání majetku důkladně posuzuje a drží se zákona. Taky Hermanův stranický kolega a ministr zemědělství Marian Jurečka řekl, že nemá informace o porušování zákona. Zejména pod tato ministerstva restituce spadají.

Předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval metodický pokyn k vydávání majetku, je podle něho nutné jej doplnit a zpřesnit. Předseda komunistů se obává i toho, že restituce by v některých případech mohly prolomit hranici 25. února 1948. Má prý navíc informace, že některý vydaný majetek se hned prodává, ač to zákon ve dvouleté lhůtě zakazuje.

Sobotka řekl, že přesně tento okruh problémů patří do pravomoci monitorovacího výboru zřízeného v polovině března. Ministerský předseda chce všechny připomínky shromáždit a výboru postoupit. "Jsem připraven poskytnout Sněmovně písemnou informaci monitorovacího výboru," uvedl Sobotka.

Psali jsme: Okamura bez nápadu? Politici se mu smějí, z TOP 09 zazněl citát o blbcích  

Někteří poslanci poukazovali na to, že s mimořádnými schůzemi by se mělo šetřit. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jiřího Miholy by se poslanci taky mohli dočkat schůze nad "krkonošskými poudačkami". Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg řekl, že by taky mohla být naopak svolána zvláštní schůze kvůli protahování restitucí a "zašantročení pozemků".

Nejde o restituce, tvrdí církev

Obsahem pojmu restituce je navrácení do původního stavu. V případě církevního majetku restituci nelze provést, neboť mezi znárodněným majetkem a jeho současným stavem a strukturou je nesrovnatelný rozdíl. 44% majetku původního majetku je nenávratně ztraceno a 56% majetku se vrátí ve stavu odlišném, než jak byl církvím bez náhrady zabaven. V původním rozsahu nelze obnovit patronáty zaniklé znárodněním majetku patronů. Legitimnost navrácení církevního majetku se opírá rovněž o rozhodnutí Ústavního soudu ČR.

Je zřejmé, že minulé majetkové a hospodářské poměry nelze obnovit v původní podobě. Proto návrh zákona řeší především budoucí vztahy sekulárního demokratického státu a církví. Státu odpadne povinnost financovat duchovenské aktivity církví ze státního rozpočtu. Z daní nevěřících nebudou hrazeny mzdy duchovních, jejich pojištění jako státních zaměstnanců, platy církevních zaměstnanců a další náklady na provoz církví. Rozpočtové prostředky bude možno použít k účelu, s nímž se bude ztotožňovat větší část společnosti. Náklady na duchovenské aktivity budou církve hradit z vlastních zdrojů, informuje tisk.cirkev.cz.

Stále kladená otázka „Kdo na koho doplácí?", ztratí v souvislosti s církvemi smysl. Zatímco nekonečné diskuse o církevním majetku naši společnost dlouhá léta rozdělovaly, tak je značně pravděpodobné, že „vyrovnání" spojené s dobrým hospodařením s církevním majetkem nesoucím výnosy, z nichž se budou státu platit daně, umožní církvím zvýšit rozsah a kvalitu poskytované sociální péče, zdravotnictví, vzdělání, kultury a charity. Prospěch z toho budou mít věřící i nevěřící, což nepochybně přispěje k větší společenské harmonii v naší zemi.