Audit, kterým se hájí premiér Andrej Babiš (ANO) v kauze Pandora Papers, pochází z roku 2017 a podle jeho autorů neodpovídá mezinárodním standardům. Babiš, tehdy vicepremiér a ministr financí, analýzu nechal vypracovat mezinárodním auditorským firmám EY a PWC. Chtěl prokázal, že měl dostatečné prostředky pro nákup dluhopisů koncernu Agrofert.
Babiš dnes ČTK řekl, že nynější aféru považuje stejně jako tu čtyři roky starou za umělou. Stojí za ní podle něj jeho stále stejní oponenti. Obvinění z praní peněz Babiš odmítá.
"Říkali, že nemám zdroje na dluhopisy, tak jsem si nechal udělat audit, ukázal všechna daňové přiznání. Samozřejmě to je stejný audit," uvedl. Obě auditorské firmy tehdy potvrdily jeho dřívější vyjádření, že v letech 1996 až 2015 měl celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Ve svých zprávách současně upozornily, že tyto dokumenty nepředstavují audit podle mezinárodních auditorských standardů.
Nyní by měl Babiš podle novinářů z webu Investigace.cz vysvětlit, kde vzal 15 milionů eur (tehdy 381 milionů korun) z kauzy Pandora Papers a proč podnikl kroky k nedohledání původu těchto peněz. Web upozornil, že na datu zveřejnění se muselo shodnout přes 600 novinářů z celého světa, kteří na projektu Pandora Papers pracovali. Premiér přesto tvrdí, že jde o snahu poškodit ho před volbami.
Web uvedl, že Babiš si v roce 2009 nechal pomocí francouzské a panamské právní kanceláře anonymně a diskrétně založit firmy s nastrčenými řediteli. Tuto strukturu údajně využil k tomu, aby z jedné své společnosti do druhé přesunul zmíněných 15 milionů eur. Poskytl tak sám sobě půjčku, kterou využil k nákupu 16 luxusních francouzských nemovitostí, tvrdí novináři, podle nichž by mohlo jít o praní špinavých peněz.
"Je to předvolební kauza, žádný offshor nemám, nemám žádnou nemovitost a peníze byly vráceny," uvedl Babiš. Dodal, že peníze, které posílal před 12 lety, byly zdaněny.
Auditoři před čtyřmi lety uvedli, že zprávy byly vypracovány za účelem prokázání toho, že měl Babiš dostatečné prostředky pro nákup dluhopisů koncernu Agrofert. Společnost na konci roku 2012, kdy ji Babiš vlastnil, vydala korunové obligace za tři miliardy korun. Babiš tehdy nakoupil dluhopisy zhruba za 1,5 miliardy korun.
Zprávy EY a PWC konstatovaly, že Babiš měl v letech 1996 až 2015 zdanitelné příjmy 1,861 miliardy korun, po zdanění si tak vydělal 1,504 miliardy. V letech 2009 až 2011 měl příjmy z prodeje akcií osvobozené od daně v celkové výši 748 milionů korun. Z nakoupených dluhopisů Agrofertu, jejichž úrok nepodléhá zdanění, plynul Babišovi v roce 2014 výnos 76 milionů korun, v roce 2015 to bylo 90 milionů korun.
Auditoři uvedli, že srovnali údaje z Babišových daňových přiznání a smlouvy o prodeji akcií tří společností v letech 2009 až 2011 s finančními pohyby na jeho účtu. Potvrdili také, že Babiš ze svého účtu zaplatil nákup dluhopisů Agrofertu a že úroky z dluhopisů byly připsány na vicepremiérův účet.
Analytici uvedli, že zprávy nejsou auditem v pravém smyslu slova. "Jde opravdu o pouhé zprávy. Jejich právní význam je nižší než význam plnohodnotného auditu," sdělil tehdy ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Mohou však podle něj posloužit k tomu, aby se "vlk nažral a koza zůstala celá", a Babiš tak bude moci argumentovat, že disponuje příznivou zprávou hned od dvou auditorských firem.
Související
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
Babišova vláda prodloužila cenové stropy u paliv. Chce pokročit i s digitalizací
Andrej Babiš , audit , dluhopisy , Agrofert
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák