Babišova kauza střetu zájmů míří k Úřadu evropského veřejného žalobce

Předání kauzy potvrdil serveru dozorující státní zástupce Boris Havel z Vrchního státního zastupitelství v Praze. "Ve vámi dotazované věci lze sdělit, že splňuje podle příslušného Nařízení Evropské unie podmínky obligatorní příslušnosti nově zřízeného Úřadu evropského veřejného žalobce, kterému musí být bezodkladně předána," uvedl.

Možným střetem zájmů českého premiéra se zabývá Evropská komise i česká policie. Podle auditorů EK je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v celkovém řádu stamilionů korun, které dostaly firmy z holdingu Agrofert od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné. Premiér i Agrofert střet zájmů odmítájí.

Policie se širším trestním oznámením v souvislosti s porušením zákona o střetu zájmů zabývá od roku 2019. Podala ho Pirátská strana s tím, že mohl být kvůli dotacím a tendrům pro Agrofert spáchán dotační podvod, mohly být poškozeny finanční zájmy Evropské unie či mohla být zneužita pravomoc úřední osoby. Loni v červenci kriminalisté zahájili úkony trestního řízení a případ začali oficiálně prověřovat, tedy začali shromažďovat důkazy a svědecké výpovědi, které by věc objasnily. V nejbližších dnech ale státní zastupitelství spis předá do Lucemburku. "Nemáme jinou možnost, je to dáno nadřazenou příslušností úřadu," doplnila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

O tom, které z případů si nakonec evropský úřad ponechá, by se mělo podle Klementa rozhodnout během několika dní. "O tom případu pochopitelně víme. Pokud ho pan kolega Havel hodlá nahlásit – a my očekáváme, že ho nahlásí – tak zvážíme všechna kritéria. Takže existuje pravděpodobnost, že ten případ převezmeme,“ uvedl Klement, který byl evropským žalobcem za Česko jmenován loni v červenci.

EPPO funguje od úterý, řešit bude závažnou hospodářskou kriminalitu poškozující finanční zájmy Evropské unie. Pod sebou bude mít zástupce všech zemí Evropské unie vyjma Polska, Maďarska, Irska, Švédska a Dánska. Tyto země se na práci úřadu podílet nebudou. Unijní orgány odhadují, že EU kvůli různým finančním podvodům přišla jen v roce 2019 o zhruba 460 miliard eur (téměř 12 bilionů korun). Prokuratura počítá s tím, že ročně se bude zabývat přibližně 3000 případy.