Klausova nejnebezpečnější výzva. Neuznává fakta o covidu, děsí mě to, reaguje lékař Šťastný

V Česku od dnešního dne platí zpřísněná opatření proti šíření koronaviru. Exprezident Václav Klaus již v úterý napsal, že radikální plošné restrikce odmítá. Lékař a jeho někdejší poradce Boris Šťastný mluví o nejnebezpečnější výzvě, kterou Klaus za celou dobu svého veřejného působení učinil.

Nejen výroky současné hlavy státu o následcích koronavirové pandemie pro určité skupiny lidí, ale také slova jeho předchůdce Václava Klause rezonují v české společnosti. Bývalý prezident v úterý zveřejnil prostřednictvím webu svého institutu stanovisko s příznačným titulkem „Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.

Klaus a jeho spolupracovníci sice hned v úvodu zmiňují, že „vývoj koronavirové epidemie nesmí být podceňován a ani my ho nepodceňujeme“, již první bod prohlášení ale uzavírají tvrzením, že „covid ohrožuje jen ty, kteří jsou už vážně nemocní“.

Exprezident také odmítá radikální plošné restrikce. „Nejde o válku s covidem, ale válku s podivnými mezinárodními organizacemi, s celosvětově propojenou politickou a mediální frontou a s mocnými byznysovými zájmy,“ uvedl kolektiv autorů.

Proti Klausovi se však ostře vymezil jeho někdejší poradce a bývalý poslanec, lékař Boris Šťastný, který svého čas působil jako zdravotnický expert ODS. „Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil,“ konstatuje v dokumentu, který je reakcí na prohlášení institutu a který mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Šťastný píše, že dlouholetý premiér popírá desítky a stovky publikovaných studií renomovaných lékařů a vědeckých týmů z celého světa, když říká, že koronavirus ohrožuje jen ty, kteří už jsou vážně nemocní. „Neuznává prokázaný fakt, že u významného procenta dříve zdravých lidí s lehkým průběhem COVID-19 přetrvávají nejrůznější zdravotní obtíže a následky,“ podotýká.

Bývalý nájemník Pražského hradu je podle lékaře na omylu, když konstatuje, že nesmíme připustit, aby zvýšené nebezpečí pro jednu specifickou rizikovou skupinu ochromilo celý stát. „Myslí Václav Klaus tímto, že seniory, chronicky nemocné a ostatní rizikové skupiny máme raději nechat umírat nebo těžce onemocnět novým koronavirem, než abychom přijali nutná opatření? Takový postoj mě děsí,“ přiznává někdejší pražský zastupitel.

„Autor výzvy evidentně nechápe, že základním důvodem zaváděných opatření není omezování lidské svobody nebo ničení ekonomiky. Jen blázen by toto chtěl. Nechápe, že aktuální kroky ministra zdravotnictví a vlády jsou vedeny snahou o rychlé snížení počtu nemocných koronavirem,“ konstatuje bývalý člen dolní parlamentní komory.

Šťastný také nechce věřit tomu, že v institutu neví, proč se zavírají školy. Snadné šíření viru mezi žáky a studenty vede k následnému přenosu právě na jejich rodiče, prarodiče a dále do společnosti. „Řekl bych, že tuto triviální věc chápou snad i samotní žáci,“ rýpl si.

„Proti konspiračním teoriím ve smyslu, že místo koronavirové epidemie máme raději bojovat s blíže nedefinovanými aktivitami mezinárodně koordinovaných skupin, se mi už žádných rozumných argumentů nedostává,“ reaguje na Klause a jeho kolegy.

Lékař a někdejší poslanec rovněž připomíná, že Klaus měl už v minulosti řadu kontroverzních názorů na kouření, globální oteplování či homosexuály. „Dnešní výzva je však v tomto ohledu jiná. Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil,“ dodává Šťastný.

Reakce Borise Šťastného, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici, v plném znění:

Dne 13. října 1990 byl bývalý prezident České republiky Václav Klaus zvolen na sněmu v Praze – Hostivaři prvním a zároveň posledním předsedou Občanského fóra, což zásadně změnilo českou historii. Na den přesně, třicet let poté, paradoxně na Mezinárodní den přírodních katastrof, mezi které lze nepochybně zařadit i celosvětovou pandemii COVID-19, vydal jménem svého Institutu Václava Klause (IVK) zásadní prohlášení s nadpisem „Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.

V něm pan exprezident v úvodu uvádí, že vývoj koronavirové epidemie nesmí být podceňován a ani IVK ho nepodceňuje. To je však zřejmě jediná chvályhodná věta v celém prohlášení, které lze spíše vnímat jako výzvu k občanské neposlušnosti.

Václav Klaus a jeho institut je přesvědčen, že nový koronavirus ohrožuje jen ty, kteří už jsou vážně nemocní. Tím popírá desítky a stovky publikovaných studií renomovaných lékařů a vědeckých týmů z celého světa, podle kterých dochází v souvislosti s covidem nejen k úmrtím a stavům ohrožení života u jinak zdravých osob, ale s vyšší pravděpodobností i pacientů s široce rozšířenými chronickými onemocněními (cukrovka, vysoký krevní tlak atd.), kteří by se dožili často i desítek let dalšího spokojeného života. Neuznává prokázaný fakt, že u významného procenta dříve zdravých lidí s lehkým průběhem COVID-19 přetrvávají nejrůznější zdravotní obtíže a následky.

Podle výzvy IVK nesmíme připustit, aby zvýšené nebezpečí pro jednu specifickou rizikovou skupinu ochromilo celý stát. Takové konstatování z úst bývalého prezidenta znamená popření mezilidské solidarity, solidarity starých s mladými, zdravých s nemocnými. Myslí Václav Klaus tímto, že seniory, chronicky nemocné a ostatní rizikové skupiny máme raději nechat umírat nebo těžce onemocnět novým koronavirem, než abychom přijali nutná opatření? Takový postoj mě děsí.

Autor výzvy evidentně nechápe, že základním důvodem zaváděných opatření není omezování lidské svobody nebo ničení ekonomiky. Jen blázen by toto chtěl. Nechápe, že aktuální kroky ministra zdravotnictví a vlády jsou vedeny snahou o rychlé snížení počtu nemocných koronavirem. Že pokud tento počet přesáhne určitou hranici, český zdravotní systém (ale ani žádný jiný zdravotní systém na světě) se nedokáže postarat nejen o hospitalizované s tímto onemocněním, ale ani o pacienty s jinými nemocemi, než těmi spojenými s COVID-19. Lidé by pak zbytečně umírali, nebo by docházelo k nevratnému poškození jejich zdraví. Člověk by řekl, že institut plný renomovaných ekonomů se dokáže z veřejně známých dat takového závěru snadno dopočítat. Zjevně nedokáže.

Skutečnost, že Institut Václava Klause vůbec nechápe význam některých opatření snad jen dokresluje konstatování, že například, cituji: „odmítá uzavření škol a poškození mladé generace v situaci, kdy není jasně prokázané její ohrožení touto nemocí“. Nechce se mi věřit, že v institutu neví, že školy jsou zavřené ne proto, že nový koronavirus je pro děti nebezpečný, ale proto, že snadné šíření viru mezi žáky a studenty vede k následnému přenosu právě na jejich rodiče, prarodiče a dále do společnosti. Řekl bych, že tuto triviální věc chápou snad i samotní žáci, aktuálně na domácí výuce.

Proti konspiračním teoriím ve smyslu, že místo koronavirové epidemie máme raději bojovat s blíže nedefinovanými aktivitami mezinárodně koordinovaných skupin, se mi už žádných rozumných argumentů nedostává.

Z úst exprezidenta Václava Klause, jeho institutu a dalších spolupracovníků jsme v minulosti vyslechly řadu postojů a výzev, které vyvolávaly – s vědomím existence vědy založené na důkazech – kontroverzi. Zmínil bych například zpochybňování zdravotní škodlivosti kouření, zpochybňování existence globálního oteplování, či označování homosexuálních spoluobčanů za devianty. V těchto a různých dalších případech však šlo vlastně o neškodnou diskusi a postoje, které nemohly společnosti významněji ublížit. Dnešní výzva je však v tomto ohledu jiná. Je velmi nebezpečná. Nezodpovědnými a ničím nepodloženými postoji je v jednom z nejkritičtějších okamžiků pandemie negativně ovlivňována veřejnost a vyzývána k odporu bývalým prezidentem této země. Není divu, že lidé pak mají tendenci rezignovat mnohdy i na elementární pravidla, která mohou společnost, zejména pak seniory a chronicky nemocné, v současné epidemiologicky složité situaci významně ochránit a zabránit kolapsu zdravotního systému. Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil.

Související

Ilustrační fotografie

V ordinacích nejde jen testovat, pacienty trápí i jiné obtíže. Očkování zvládneme, říkají praktici

Praktičtí lékaři jsou připravení na třetí vlnu koronavirové pandemie, pokud by nastala, a tvrdí, že rovněž organizačně zvládnou celoplošné testování, které má začít od 18. prosince. „Není ale pro nás primární, je třeba si uvědomit, že se musíme věnovat i jiným pacientům, kteří mají i jiné nemoci či obtíže,“ řekl na úterní videokonferenci vědecký sekretář a místopředseda pro zahraniční aktivity Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně docent Bohumil Seifert.
Boris Šťastný /exODS/

Tři exposlanci nepodali majetkové přiznání. Víme, kteří to jsou

Praha - Majetkové přiznání za letošní rok nepodali podle informací z registru na sněmovním webu ještě tři bývalí poslanci. Zákon ukládá dát oznámení do měsíce od skončení funkce, lhůta uplynula už koncem září. Předsedkyně mandátového a imunitního výboru Miroslava Němcová (ODS) dnes ČTK řekla, že se bude záležitostí zabývat po Novém roce. Členové výboru dodané dokumenty nyní prověřují.

Více souvisejících

Boris Šťastný Václav Klaus Institut Václava Klause Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 49 minutami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 1 hodinou

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 6 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

Ukrajinská demokracie balancuje na hraně. Zelenského vláda čelí podezřením z autoritářských praktik

Ukrajina, která se od roku 2022 statečně brání ruské agresi, čelí podle redakčního komentáře deníku The Kyiv Independent jiné, méně viditelné hrozbě: nebezpečí, že se začne přibližovat systému svého nepřítele – autoritářskému režimu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy