V ordinacích nejde jen testovat, pacienty trápí i jiné obtíže. Očkování zvládneme, říkají praktici

Kolaps praktických lékařů při plošném očkování vakcíny proti covidu-19, na níž se stále čeká, nehrozí. „Zvládli jsme nyní na podzim velký nápor ohledně očkování proti chřipce, o které měli pacienti díky koronaviru eminentní zájem. Očkování patří do běžné agenty praktického lékaře. Ovšem je nutné vše ve spolupráci s vládou doladit, protože už nyní je jasné, že půjde o náročný proces,“ konstatoval přednosta Ústavu všeobecného lékařství docent Bohumil Seifert.

Politici očkování zlehčují, chybí nám královna

Obvodní lékaři si kvůli očkování nemohou dovolit zavřít ordinace. „Koronavirová pandemie totiž nevymýtila ostatní choroby. Netušíme zatím, zda bychom očkovali po skončení běžných ordinačních hodinách anebo kdy,“ posteskl si Seifert. Absence jakýchkoli informací trápí i jeho kolegu, člena výboru ze Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Cyrila Muchu, praktického lékaře. „Například v Německu už mají několik center, my žádnými informacemi nedisponujeme, dokonce ani netušíme, jak bychom měli vakcínu skladovat.“

Organizační starosti ohledně očkování trápí i dalšího praktického lékaře Borise Šťastného, předsedu správní rady Alzheimer Home a experta na sociální služby. „Je naprosto iluzorní, abychom naše klienty hromadně sváželi do nějakých očkovacích center, jak jsem si přečetl na internetu. Tady je nutné vše probrat s kabinetem a jejími experty,“ upozornil další člen výboru ze Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Lékaři si na úterní videokonferenci posteskli, že v zemi chybí politická autorita, která by očkování pomáhala propagovat. „Je skvělé, když vystoupí britská královna Alžběta II., jež národu oznámí, že se před televizními kamerami nechá naočkovat. Něco podobného bychom potřebovali i v České republice. A pokud nikdo z politiků není ochoten veřejně vystoupit, pak je prosím, aby očkování nezlehčovali,“ uvedl Mucha.

V ordinacích praktických lékařů preferují antigenní testování, které má sice mírnější citlivost než PCR-RT, ale je dostupnější. „A rovněž jeho cena je nižší. Jeho citlivost je devadesátiprocentní. Principiálně testování neodmítáme, ale není pro nás prioritou. V první řadě musejí naše ordinace zůstat bezpečné a v nich je zapotřebí zajistit péči dalším pacientům, kteří se potýkají s chronickými či respiračními onemocněními,“ tvrdil Seifert, přednosta Ústavu všeobecného lékařství. „Opravdu nemůžeme kvůli koronaviru uzavřít ordinace a řešit jen pandemii,“ přitakal Mucha.

Všichni experti se při dotazu webu EuroZprávy.cz shodli, že na případnou třetí vlnu koronavirové pandemie jsou lékaři připraveni, pokud by v souvislosti se čtvrtečním rozvolněním, kdy se otevřely obchody, restaurace a služby, skutečně nastala. „Určitě by nás neochromila, protože od jara už máme nástroje i prostředky, jak jí čelit. Ovšem teď mluvím z odborného hlediska. Co se týče duševního zdraví pacientů, tam by to už bylo horší. Mám obavy, že třetí vlna by se už hodně podepsala na psychice lidí, kteří jsou už tak dost vystresovaní,“ všiml si Seifert.

Podobný názor měl i Mucha, který uklidňuje, že by ani poté kolaps nehrozil. „Už osm měsíců jede zdravotnictví naplno, lidé proto nemusejí mít obavy, že bychom se s další vlnou nevypořádali.“ Pokud by vypukla, zvýšil by se opět počet hospitalizovaných. „Proto je nutné plošně testovat a hlavně zrychlit trasování,“ přál si Šťastný.

Sociální zařízení neměla být uzavřena

Právě bývalému poslanci ODS vadí, jak vrcholní politici neustále opakují, že se musejí chránit nejrizikovější skupiny. „Ale co pro ně ve skutečnosti dělají? Vždyť v protiepidemickém systému PES se o seniorech v sociálních službách hovoří jen ve druhém stupni a pak, když se zavřou stacionáře, ústavy a podobně. Jinak se už o nich nehovoří.“

Šťastný na grafech poukázal, že nebylo nutné uzavírat zařízení pro nemocné a seniory, za nimiž tak na návštěvu nemohli jejich milovaní. „Čísla jasně hovoří, že karanténa neměla vliv na počet nemocných. I když byli lidé v sociálních ústavech izolovaní, infekce dosahovala hodnot jako všude normálně. Politici zapomínají, že v těchto zařízeních žijí lidé, kterým chybí rodina, a pokud nemají kontakt s blízkými, jejich psychický stav se zhorší. Proto jsem jednoznačně pro, aby na Vánoce za klienty mohli jejich příbuzní, pokud se prokáží negativním testem.“ Během druhé vlny v sociálních ústavech se nakazilo 12 tisíc pacientů, což představuje 18 procent populace a zemřelo 18 00 lidí, tedy tři procenta.

Bývalý poradce Václava Klause upozorňoval, jak moc veřejnost žije v omylu, když se domnívá, že v sociálních zařízení funguje péče jako v nemocnicích. „Mezi jednotlivými zařízeními jsou obrovské rozdíly. Někde mají jen základní personál, jinde disponují fyzioterapeuty, vlastní rehabilitací či jsou schopné poskytnout kyslík a podobně. Ale funkci doktora plní hlavně praktičtí lékaři, kteří sem docházejí jako do domácí péče, která je široká. Staráme se jak o diabetiky tak až po paliativní pacienty.“

Lékaři si díky koronavirové pandemii stěžují, že nedochází ke zdokonalování eNeschopenky či eRecepty. „Bohužel díky infekci se neodstraňují jejich slabiny. S oblibou říkám, že oba projekty jsou jako auto bez střechy, u něhož nejde řadit, brzdy pískají, ale přesto jede,“ nastínil realitu Mucha. Velká administrativa podle Šťastného ztěžuje práci personálu v sociálních zařízeních. „Jedná se o poukazy, které neprošly elektronickou modernizací, a při každé změně stavu klienta se musejí vyplňovat. To znamená, že pokud má člověk teplotu anebo začne brát jiné léky, tak se opět vypisuje, což představuje obrovskou administrativní zátěž. Je nutné se tím zabývat.“

Při videokonferenci s lékařem je klíčové soukromí

Koronavirové pandemie zmodernizovala u praktických lékařů přístup k pacientům. Kvůli infekci se začala čím dál více prosazovat telemedicína, která je bez fyzického kontaktu. „Lidé z obavy, aby se nenakazili, začali nyní praktikům více volat, psát e-maily či sms. Ještě větší oblibu si však získávají takzvané videokonference s pacientem,“ řekl Mucha.

Videokonference má ale svá přísná pravidla, může ji provádět zařízení, které má zdravotnické oprávnění, vyloučena je tedy takzvaná potulná praxe. „Dalším pravidlem je, že lékař pacienta v minulosti už fyzicky prohlédl a má u něj založenou kartu. Fyzická návštěva také nesmí být starší než dva roky.“ Podle experta je důležité, aby bylo při videohovoru zachováno soukromí člověka, který má obtíže. „Asi by nebylo vhodné, kdyby při líčení problémů, někdy i diskrétních, byla přítomna vnoučata anebo řemeslník, který by v době hovoru něco opravoval v bytě.“

Cyril Mucha tvrdí, že vyšetřování přes internet je velice obtížné. „Vyžaduje ze strany lékaře velkou odbornost, protože stanovení diagnózy, kterou normálně pozná pomalu od dveří, když vidí, jak k němu pacient přichází, je přes videokonferenci složitější. Důležitá je i připravenost a komunikace od pacienta. Pokud zvolí tento druh vyšetření, bylo by dobré, aby měl o svém problému něco nastudované.“

I když moderní technologie zabraňují nákaze a pacient tak nemusí se vším chodit k praktickému lékaři, Mucha nedá na klasické vyšetřování dopustit. „Kontakt s pacientem nic nenahradí, a to ani špičková technologie. Určit přesnou diagnózu může být stejně obtížné, jako když si na pražském Václavském náměstí zavážete oči a budete si myslet, že ten na koho jste sáhli, je lékař. Proto pacienty v ordinacích stále rádi uvítáme,“ uzavřel téma.