Koalice má po dnešku problém s volbou šestého místopředsedy Sněmovny

Koaliční většina má po dnešním jednání Sněmovny problém s volbou zbývajícího šestého místopředsedy dolní komory. Ve hře by mohlo být i zrušení této pozice, jež by měla připadnout nominantovi opozičního hnutí ANO.

Koalici se dnes v souvislosti s postupem opozice nepodařilo posunout do dalšího kola projednávání návrh na roční odklad účinnosti většiny sporného nového stavebního zákona ani senátní předlohu o zavedení možnosti korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí.

"Zvažujeme různé varianty," odpověděl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda na dotaz, zda koalice nenechá pozici šestého místopředsedy zrušit. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný soudí, že bude dobré nechat ochladnout emoce. "Ale jistě teď nevidím důvod, proč rychle volit šestého místopředsedu Poslanecké sněmovny," napsal ČTK.

Poslancům opozičního hnutí ANO se s podporou dalšího opozičního hnutí SPD podařilo přerušit úvodní debatu o stavební novele do března. O návrhu se hlasovalo dokonce dvakrát. První hlasování, v němž byl schválen, zpochybnil Jan Farský (STAN) kvůli tomu, že měl na záznamu odlišný výsledek od toho, jak skutečně hlasoval. Návrh na odročení ale prošel i napodruhé, a to o dva hlasy. Omluveno bylo 21 poslanců vládních stran. K senátní novele volebního zákona se Sněmovna nedostala, když si klub SPD vzal přestávku do konce jednacího dne.

"Co se tady odehrálo, pokládám za velký faul," komentoval postup opozice už na plénu Benda. Zapochyboval o tom, zda zástupci opozice mají schůze Sněmovny řídit a školit poslance, že v jednacím sále musí být "24 hodin denně a poslouchat všechny ty řeči". V té době vedla schůzi místopředsedkyně dolní komory Jana Mračková Vildumetzová (ANO). "Bohužel opozice nám nějak neumožňuje věnovat se úplně té práci, které bychom se měli věnovat," řekl novinářům před jednáním vlády ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Volba místopředsedy dolní komory se měla podle původních plánů odehrát dnes po 13:30. Ráno ale poslanci pevné zařazení tohoto bodu na návrh předsedy klubu koaličního hnutí STAN Josefa Cogana zrušili, pro byli i zákonodárci ANO a SPD. Favorizovaným kandidátem volby dosud byl někdejší vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Hnutí SPD už potřetí nominovalo svého předsedu Tomia Okamuru. Zástupci koaliční většiny už dřív deklarovali, že představitele SPD ve vedení dolní komory nechtějí.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že volba se dnes neuskutečnila kvůli obstrukcím ANO a SPD. "Statisíce lidí, kteří staví, rekonstruují či platí vysoké nájmy, čekají na nový stavební zákon, aby tu byla jistota. Bohužel ANO nedodrželo dohodu a byly obstrukce," napsal ČTK.

V minulosti se o pozici střetli ve dvou dvoukolových volbách někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a Okamura. Ani jeden z nich ale nezískal dostatečný počet poslaneckých hlasů. Vondráček se posléze stal předsedou ústavně-právního výboru, Okamura vede petiční výbor. Havlíček dříve nemohl do předsednictva dolní komory kandidovat kvůli neslučitelnosti funkcí, protože byl stále členem vlády.

Poslanci loni v listopadu na ustavující schůzi po říjnových sněmovních volbách zvolili za předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a vybrali i pět ze šesti místopředsedů. Stali se jimi Věra Kovářová (STAN), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Jan Skopeček (ODS), Olga Richterová (Piráti) a Mračková Vildumetzová.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy