Kolik dostaly od státu politické strany? Jde o stovky milionů

Stát vyplatil loni na příspěvcích politickým stranám a hnutím přes 624 milionů korun. Částka je o více než 60 milionů korun vyšší než předloni. Některé strany dostaly minulý rok navíc příspěvek na úhradu nákladů za volby do Evropského parlamentu. Nejvíce peněz získalo loni vládní hnutí ANO, a to zejména díky počtu poslanců i krajských zastupitelů. Stát vyplatil příspěvek 36 uskupením. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo financí.

ANO získalo 161 milionů korun, z toho 70,2 milionu korun tvořil příspěvek na poslanecké mandáty a 47 milionů korun na zastupitelské mandáty. Finančně druhou nejúspěšnější stranou se stala opoziční ODS, které stát vyplatil 85,7 milionu korun. Vládní ČSSD získala asi o deset milionů korun méně než občanští demokraté.

Lidovcům stát vyplatil 55,7 milionu korun, komunistům zhruba o dva miliony korun méně. Piráti získali 45,1 milionu korun, hnutí SPD 41,1 milionu korun, STAN 38,8 milionu korun. Nejméně peněz ze sněmovních seskupení obdržela TOP 09, které stát poslal 32,7 milionu korun.

Z mimosněmovních stran byli nejúspěšnější Starostové pro Liberecký kraj. Získali 6,3 milionu korun díky dvěma senátorům a zastupitelským mandátům.

Stát vyplácí stranám za každého poslance nebo senátora 900.000 korun ročně, za každého krajského zastupitele nebo zastupitele hlavního města Prahy 250.000 korun. Kromě toho mají strany, které získaly ve sněmovních volbách přes tři procenta hlasů, nárok na roční dotaci od šesti do deseti milionů korun podle volebního zisku.

Evropské volby přinášejí 30 korun za každý hlas stranám, které v nich získali nejméně jedno procento hlasů. V roce, kdy se konají sněmovní volby, stát stranám vyplácí kolem miliardy korun. Rovněž v těchto volbách existují příspěvky na úhradu volebních nákladů.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Dohledový úřad neobdržel výroční zprávu od třetiny politických stran a hnutí

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí neobdržel výroční zprávu za rok 2022 zhruba od třetiny politických stran a hnutí. Nedodalo ji 86 politických stran a hnutí, tedy o čtvrtinu více než před rokem, v zákonném termínu ji naopak odevzdalo 176 z celkových 262 povinných subjektů. Úřad o tom dnes informoval na svém webu. Termín odevzdání byl do 1. dubna, stranám, které zprávu nedodaly, hrozí pokuta.
CZK

Kolik si politické strany vydělají? Z daní jim jdou stovky milionů korun

Výsledky sněmovních voleb rozhodnou mimo jiné o tom, zda a kolik peněz budou strany dostávat od státu. Jeho příspěvky totiž mohou tvořit značnou část stranických rozpočtů. Problémy hrozí kvůli předvídanému úbytku poslanců sociálním demokratům i komunistům, kteří vládu ANO a ČSSD podporovali. Polepšit by si naopak mohly opoziční uskupení, která se sdružila ve volebních koalicích.

Více souvisejících

politické strany Hnutí ANO politika Eurovolby

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA

Cílem zrušení návštěvy izraelské delegace ve Washingtonu bylo vyslat vzkaz Hamásu, prohlásil ve středu izraelský premiér Benjamin Netanjahu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy