Ministerstvo financí navrhuje zvýšit schodek státního rozpočtu

Ministerstvo financí navrhlo zvýšit schodek státního rozpočtu pro letošní rok na 500 miliard korun ze schválených 320 miliard korun, sdělilo v tiskové zprávě ministerstvo. Návrh počítá nově se zrušením superhrubé mzdy a snížením zdanění, které platí od počátku letoška.

"Novela reflektuje aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy související se zatížením zdravotního systému, masivní vakcinací a testováním obyvatelstva," uvedlo MF.

Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle návrhu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun. Příjmy by tak měly být proti schválenému rozpočtu nižší o 102,7 miliardy korun a výdaje vyšší o 77,3 miliardy korun.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové se tak přijetí daňového balíčku na konci loňského roku ukazuje v souvislosti se zvýšením schodku rozpočtu ještě více nezodpovědné, než se jevilo koncem loňského roku, kdy byla změna přijata. "Konsolidace veřejných financí je tak nyní ještě více v nedohlednu. Ratingové agentury, které v posledních týdnech potvrdily stávající rating i výhled ČR, se přitom shodovaly na tom, že pro budoucí ratingovou trajektorii ČR je klíčové snížení rozpočtových deficitů a pokles, nebo alespoň stabilizace dluhu v dalších letech," uvedla Zamrazilová. Dodala, že zvýšení schodku povede k růstu veřejného dluhu zhruba na 46 procent HDP, přičemž ještě v lednu ministerstvo financí počítalo s 43,3 procenta HDP.

"Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky. Ať už snižováním daní, nebo prostřednictvím programů přímé pomoci, kde jen v únoru a březnu vyplatíme 40 miliard korun," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu rozpočtu navrhne ministryně schválit ve stavu legislativní nouze.

Změny daní v podobě zrušení superhrubé mzdy, snížení zdanění, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun a změně rozpočtového určení daní povedou podle dnešních informací MF k poklesu příjmu rozpočtu o 89,5 miliardy korun. Příjmy také negativně ovlivní výplata nového kompenzačního bonusu , která přijde státní rozpočet v únoru a březnu podle MF na 18 miliard korun.

Nový zákon o kompenzačním bonusu by již neměl být navázán na nouzový stav. Předloha, jejíž návrh by dnes vláda měla také schválit, počítá s tím, že podpora bude zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 50 a více procent. Navíc zákon zvyšuje denní příspěvek z 500 na 1000 korun. Nový systém kompenzací je postaven podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO)i na pokračování programu Antivirus nebo příspěvku 500 Kč denně na zaměstnance. Podle nedělního vyjádření Havlíčka by nový plošný systém kompenzací měl bez záruk čítat 20 až 25 miliard korun měsíčně.

V případě výdajů novela podle MF počítá s 37 miliardami korun na podporu podnikání v podobě nového programu na podporu podnikatelů spočívajícího v platbách za zaměstnance, programu Antivirus, programu pomoci podnikatelům v gastronomii, programu na podporu lyžařských středisek a veletrhů.

Novela dále počítá s uvolněním 12,2 miliardy korun na odměny zdravotníkům za nasazení při druhé vlně pandemie, pokrytím nákladů na testování přítomnosti viru ve školách za 3,8 miliardy korun nebo sedmi miliardami korun na nákup vakcín. Zároveň novela o 2,7 miliardy zvyšuje výdaje určené na přídavky na děti a o 1,7 miliardy korun půjde více na aktivní politiku zaměstnanosti.

Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet v rekordním schodku 367,4 miliardy korun. Rozpočet na loňský rok, který schválila Sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie koronaviru z původních 40 miliard korun.

Analytici: Schodek ve výší 500 miliard je neopodstatněný 

Navrhovaný schodek letošního státního rozpočtu 500 miliard korun považují ekonomové oslovení ČTK za neopodstatněný. Současná ekonomická situace a nejnovější odhady vývoje ekonomiky by podle nich ospravedlňovaly schodek kolem 400 miliard korun. Analytici se tak domnívají, že stejně jako loni si ministerstvo financí vytváří rezervu pro případ zhoršení vývoje kvůli pandemii. Zároveň se ale někteří kvůli tomu obávají, že na rozdíl od loňského roku, kdy vláda celý schválený schodek nevyčerpala, by vláda kvůli podzimním volbám mohla být v pokušení tentokrát celý schodek utratit, a to i když to nebude potřeba.

Ministerstvo financí navrhlo zvýšit schodek státního rozpočtu pro letošní rok na 500 miliard korun ze schválených 320 miliard korun. Návrh počítá nově se zrušením superhrubé mzdy a snížením zdanění, které platí od počátku letoška. Dnes večer o návrhu jedná vláda. Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet v rekordním schodku 367,4 miliardy korun, schválen byl ve výši 500 miliard korun.

"Výše navrhovaného schodku je absurdní. Absolutně neodpovídá tomu, co jsme se o ekonomice dozvěděli od doby schválení původního schodku. Ekonomika je v lepším stavu, než ministerstvo předpokládalo při sestavování rozpočtu. Pro započtení prosincových daňových úprav by teď logicky mělo žádat nižší navýšení, než předpokládalo tehdy," uvedl analytik Petr Bartoň z Natlandu. Podle něj tak nezbývá než doufat, že ministerstvo schodek nakonec nevyčerpá, jako jej nevyčerpalo v roce loňském. "Ten však nebyl volební, letos může být takovýto neodůvodnitelný schodek příliš lákavým pokušením," dodal.

Bartoň v této souvislosti v nadsázce poznamenal, že za této situace je prostor pro alespoň jednu státní úsporu, a to zrušit makroekonomické predikce ministerstva, protože se zjevně nijak neodrážejí v jeho plánech.

"Jde o číslo, které trh patrně překvapí, jelikož původní schodek ve výši 320 miliard korun po zohlednění daňového balíčku naznačoval, že by se letošní návrh deficitu mohl pohybovat kolem 400 miliard korun," uvedl k výši schodku hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Vyšší hodnota tak podle něj nasvědčuje tomu, že se rozpočet vytváří opět s relativně vysokou rezervou pro případ nečekaného vývoje epidemické situace.

"Návrh na zvýšení schodku na 500 miliard považuji za naprosto neadekvátní. Zvýšení schodku není podložené změnou makroekonomických předpokladů, které vycházejí z čerstvé predikce MF, kterou označil Výbor pro rozpočtové prognózy za realistickou," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj tak ministerstvo financí žádá Poslaneckou sněmovnu o bianco šek na 100 miliard korun. "Jsem zvědavý, které strany ve Sněmovně na tento návrh kývnou při vědomí, že znamená zadlužení každého občana této země v letošním roce dalšími 10.000 korunami nad rámec již uvažovaných 40.000 korun," dodal.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že vláda již na konci loňska měla realisticky navrhovat schodek nikoli 320, ale až 450 miliard korun. "To, že nyní sumu 'zaokrouhluje' na 500 miliard, odpovídá tomu, že udržuje podobnou taktiku jako loni. Vytváří si totiž polštář. Výsledný schodek nakonec zřejmě nebude půlbilionový, jde spíše jen o jeho nyní nejvyšší myslitelnou maximální horní mez," uvedl. Schodek tak nakonec odhaduje na 420 až 450 miliard korun. "To ovšem znamená, že bude vyšší než loni, a tedy nejvyšší v historii," dodal.

Související

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 
Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí státní rozpočet Alena Schillerová

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy