Novelu o střetu zájmů Sněmovna neschvalovala, zamítla program schůze

Novela by také omezila nakládání s údaji uvedenými v přiznáních a přinesla by i další změny.

Pro návrh programu hlasovalo 57 ze 142 přítomných poslanců. K neschválení programu vzhledem k aktuální přítomnosti poslanců v sále stačilo, že jej nepodpořili zákonodárci ANO a KSČM. Podle předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka šlo o jednu z posledních příležitostí projednat vymahatelnost zákona. "Měli byste se zamyslet nad tím, jestli toto hlasování slouží skutečně všem občanům této země, nebo jestli slouží jednomu jedinému člověku v tomto sále," uvedl Michálek, jenž měl podle všeho na mysli premiéra a předsedu ANO Andreje Babiše.

Sněmovna by totiž měla hlasovat i o Michálkově pozměňovacím návrhu, který upřesňuje zákaz vlastnit média a přijímat dotace a investiční pobídky mimo jiné tak, že funkcionář nebude moci převést podíl ve společnosti na osobu blízkou nebo na tu, která s ním jedná ve shodě. Mění také pokuty za porušení zákazu provozování některých médiích. Funkcionář, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc uložil "vhodné opatření", například prodej média, stojí ve zdůvodnění.

Předkladatelé novely ze šesti klubů se odvolávají na verdikt Ústavního soudu ze začátku loňského roku. Soud zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru pro porušení práva veřejných funkcionářů na soukromí. Zákonodárcům dal Ústavní soud čas na nápravu do konce loňského roku, což se nestihlo. Z údajů v internetovém registru vyplývá, že už nyní jsou přístupná jen na žádost i ta oznámení, do nichž bylo dříve možné nahlížet volně.

Zákon o střetu zájmů se nově nemá podle novely vztahovat na zaměstnance zahraniční služby, kteří mají osvědčení pro stupeň utajení přísně tajné nebo tajné, na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí. Veškeré údaje vedené v registru by mohly být podle novely "použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře". Dosud se takové omezení vztahuje jen na některé činitele, za jeho porušení hrozí pokuta až 50.000 korun.

Pozornost vyvolala úprava komunistických poslanců, kteří chtějí zákon vztáhnout také na novináře veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu. Jiří Valenta (KSČM) návrh zdůvodnil například tím, že jde o obranu těchto médií před podezřeními z neobjektivity zpravodajství a publicistiky nebo skryté reklamy ve prospěch některých subjektů. Podle Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu jde o součást šikanózní politiky vedené v poslední době proti médiím veřejné služby. "Návrh je nepatřičný, neboť novináři nerozhodují o veřejných financích, nejsou veřejnými činiteli nebo funkcionáři. A ani veřejnoprávní média nejsou státními organizacemi, natož orgány státní moci, právě naopak, mají být na státní moci nezávislá," stojí v rezoluci výboru, kterou obdržela ČTK.