Obecní, senátní a krajské volby asi budou vždy v prvním říjnovém týdnu

Poslanci STAN v rámci volebních úprav navrhli, aby si obecní zastupitele mohli volit lidé už od 16 let věku, nikoliv až od 18 let. Zdůvodnili to snahou o začleňování mladší generace do veřejného dění a podporou občanské vzdělanosti a angažovanosti. "Domnívám se, že občané starší 15 let jsou dostatečně rozumově vyspělí, aby se dokázali tímto způsobem podílet na správě věcí veřejných," uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Podobnou úpravu má podle něj Rakousko nebo Estonsko.

V souvislosti s ústavní novelou sněmovní výbory navrhly zamítnout ústavní zákon o vymezení senátních obvodů a jejich soupis ponechat ve volebním zákoně. Obvody by se mohly měnit jen jednou po dvou šestiletých funkčních obdobích senátora. Podmínkou by stejně jako dříve bylo to, že by se počet obyvatel v obvodu odchýlil více než o 15 procent od průměrného počtu obyvatel obvodu tak, aby každý senátor zastupoval zhruba stejný počet lidí.

Ústavní změna vychází také z předloňského požadavku Senátu, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Do roku 2019 se senátní obvody měnily každé dva roky kvůli změnám počtu jejich obyvatel tak, aby každý senátor zastupoval přibližně stejný počet lidí. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy.

Kritici častých změn ale poukazovali na to, že v důsledku přesunů obcí mezi obvody někteří lidé mohli volit senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často. Předloni proto Senát poprvé vládou navrhované úpravy hranic volebních obvodů odmítl.

Zavedení pevného termínu obecních, krajských a senátních voleb vláda navrhla kvůli tomu, že podle dosavadních předpisů se musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální volby uskutečnily počátkem října, o dvě desetiletí dříve se konaly v polovině listopadu.

Novela počítá také s prodloužením lhůty pro předčasné sněmovní volby z 60 na 90 dnů po rozpuštění dolní komory. Změna souvisí s chystaným korespondenčním způsobem hlasování. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) se proti tomuto prodloužení postavil. Podle něj je třeba, aby Sněmovna byla po rozpuštění obnovena co nejdříve.

Pirátský poslanec František Navrkal doporučoval vyškrtnout z ústavy detaily způsobu prezidentských voleb, neboť je podobně jako u senátních voleb popisuje volební zákon.