Odbory budou i pro příští rok žádat výraznější růst minimální mzdy a platů

"V prvé řadě chceme vidět od ministerstva financí rámec rozpočtu a jeho konsolidaci. V roce 2022 je předpoklad růstu ekonomiky vyšší než čtyři procenta HDP, ale je i předpoklad vyšší inflace. Není důvod, aby mzdy a platy nerostly a tíhu nesli zaměstnanci," řekl Středula.

Loni po nástupu epidemie a koronavirové krize odboráři požadavky na růst platových tarifů zveřejnili až v polovině července. V předcovidovém roce 2019 usilovali ale o zahájení vyjednávání s vládou už od dubna. Chtěli se tak vyhnout průtahům, kdy vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla o přidání až v září těsně před tím, než návrh rozpočtu schvalovala a poslala do Sněmovny.

ČMKOS loni pro letošek žádala pro veřejný sektor sedm, deset a 15 procent do tarifů navíc podle profesí. Platové tarify se na začátku roku zvýšily zdravotníkům a v sociálních službách o deset procent, učitelům o čtyři procenta. Ostatní zaměstnanci státu a veřejné sféry přidáno nedostali. Minimální mzda činí letos 15.200 korun. Od ledna se zvedla proti loňsku o 600 korun. Odbory požadovaly růst o 1400 korun. Zaměstnavatelé byli proti navyšování a poukazovali na tíživou situaci firem v koronavirové krizi.

Poslední predikce ministerstva financí z poloviny dubna počítá pro letošek s růstem HDP nominálně o 4,9 procenta a reálně o 3,1 procenta, se zvýšením výdělků o 0,7 procenta, průměrnou inflací 2,5 procenta a průměrnou nezaměstnaností 3,6 procenta. Pro příští rok resort financí očekává zvýšení nominálního HDP o 5,5 procenta a reálného o 3,7 procenta, objemu mezd a platů o 2,3 procenta, cen v průměru o 2,3 procenta a průměrnou míru nezaměstnanosti 3,7 procenta.

Ministryně práce zatím nechtěla návrh na navýšení minimální mzdy upřesnit. ČTK řekla, že se její úřad teď soustředí na dokončení projednávání sociálních zákonů v Parlamentu a na dohodu o výraznějším přidání důchodcům, než nařizuje zákon. "Jakmile zvládneme otázku valorizace důchodů, podíváme se na minimální mzdu. Dlouhodobě se domnívám, že by měla tvořit 60 procent průměrné mzdy. Podle toho pak přijdu s konkrétním návrhem. V červnu se včas vše dozvíte," uvedla Maláčová.

Už dřív její resort připravil návrh, aby minimální mzda odpovídala vždy od ledna polovině průměrné mzdy z předloňska. S tímto plánem ministryně neuspěla. Pokud by toto pravidlo platilo, letošní minimální mzda by činila 17.800 korun. Byla by tedy o 2600 korun vyšší. Pokud by to mělo být ale zmíněných 60 procent, tak by částka letos dosahovala zhruba 21.400 korun.

Shodu na navýšení minimální mzdy tripartita v minulých letech nenašla, rozhodovala pak vláda. Zaměstnavatelé žádají stanovení vzorce pro valorizaci nejnižšího výdělku, aby byla jeho výše předvídatelná a nezávislá na politicích. Podle podnikatelů by výpočet měl zohledňovat i kondici ekonomiky.

Dohoda v tripartitě nebyla také na navýšení platů ve veřejném sektoru. Jednotnou představu neměly ani odborové centrály.