Pro koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) je účast ruské společnosti Rosatom v tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany nepřípustná. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky to, že v tendru Česko neosloví čínskou společnost CGN, ale Rosatom ano, nebylo projednáno s parlamentními stranami.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš rozhodnutí považuje za obcházení bezpečnostních zájmů České republiky. To, že výběrové řízení podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vypíše až příští vláda, překvapilo pirátského poslance Petra Třešňáka.
Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 stále platí, uvedl dnes v oznámení zaslaném ČTK vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Z aktuálního vyjádření MPO vyplývá, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce. Zůstávají čtyři uchazeči - francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom.
Investor stavby, firma Elektrárna Dukovany II, kterou plně vlastní polostátní energetická společnost ČEZ, podle zadání MPO nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje. Stanovený termín je až po říjnových volbách do Sněmovny.
"Pro koalici Spolu je účast Rosatomu v tendru nepřípustná. Před volbami i po volbách. Považujeme to za bezpečnostní riziko," uvedl ve vyjádření pro ČTK předseda ODS Petr Fiala. "Takový postup nechápu. Když nyní ČEZ vylučuje Čínu, proč nemá stejný přístup na základě podobných argumentů k Rusku?" táže se lidovecký šéf Jurečka. "Vláda bez konzultace se sněmovními stranami udělala tento krok, respektive ČEZ. Navíc si nejsem vědom, že takový krok byl projednán na vládě a je se souhlasem vlády," dodal.
"Krok vicepremiéra Havlíčka považuji za obcházení bezpečnostních zájmů ČR, tak jak je definovala bezpečnostní skupina zřízená k dané otázce vládním výborem pro výstavbu nových jaderných zdrojů," poznamenal Bartoš.
Zástupci Bezpečnostní informační služby (BIS), zpravodajci i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se podle něj vyjádřili k bezpečnostnímu aspektu účasti Ruska a Číny v tendru jasně. "Ministr Havlíček nám řekl, že se vláda bude řídit těmito závěry. Bezpečnost je důležitý parametr projektu a spolupráce na 80 let a je součástí celého řešení. Evidentně ministr nemluvil pravdu," dodal předseda Pirátů.
Poslance KSČM Lea Luzara rozhodnutí vlády odložit vypsání tendru nepřekvapilo, osobně to však považuje za nešťastné. "Otázka zní, jak dalece vláda připraví otázky a podklady pro uchazeče, protože rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany je jednou ze základních podmínek, abychom splnili evropské limity v rámci ekologie," řekl novinářům ve Sněmovně. Doufá, že vláda předloží argumenty, proč Česko neosloví čínskou společnost. Snížení konkurence podle Luzara zvýší cenu.
"Pan Havlíček plánuje oslovit Rosatom v souvislosti s dostavbou Dukovan i bez schválení vládou. Evidentně si ke svým funkcím ministra dopravy a průmyslu přibral ještě další - užitečný idiot Ruska. Je to krok, před kterým varujeme my i tajné služby. Chce ohrozit naši bezpečnost," uvedla natwitterupředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
"Rozhodně je to překvapivá zpráva. Nečekali jsme, že vláda bude chtít takto zásadní rozhodnutí odsunout. Jako většina demokratické opozice jsme zastávali to, že musí být do tendru zohledněna většina bezpečnostních aspektů prezentovaných bezpečnostními složkami," řekl České televizi a ČTK ve Sněmovně Třešňák. Očekával, že rozhodnutí padne, nebo bude vysvětleno 29. dubna na zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů.
"Důležité je, aby byl tendr co nejvíce otevřený, transparentní a kompetitivní, protože od toho se odvíjí nejnižší cena energie pro české občany," napsal ČTK předseda SPD Tomio Okamura. "Myslím, že nemá smysl teď toto řešit. Tendr se odsouvá, rozhodnutí bude na příští vládě. Takže otázka, koho tato příští vláda, ať už to bude kdokoliv, osloví, bude zcela na ní," uvedl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Související
Fialova vláda se ještě zabývala vojenskou pomocí Ukrajině. Řešily se i Dukovany
Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda
Jaderná elektrárna Dukovany , opozice , Ivan Bartoš (Piráti)
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák