Poslanci schválili několik zákonů týkajících se ukrajinských uprchlíků

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU- ČSL) do ní prosadil úpravu, podle níž budou moci uprchlíci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti.

Vládní předloha prakticky přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu, který skončí s červnem. Sněmovna ji schválila hlasy 133 ze 163 přítomných poslanců, 18 zákonodárců SPD hlasovalo proti. Nyní dostanou novelu k posouzení senátoři.

Jurečka zdůvodnil pozměňovací návrh prodlužováním konfliktu na Ukrajině, a tím i pobytu běženců v Česku. Pokud by nebyl přijat, uprchlíci by se dostali po šesti měsících v Česku plně do českého sociálního systému. Pokud by dávku pobíralo 150.000 lidí s dočasnou ochranou a z nich by byla polovina dětí, měsíční náklady by představovaly celkem 547,5 milionu korun, stojí v podkladech.

Nyní mají běženci nárok na 5000 korun v měsíci udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.

Novela zakotví poskytování ubytování uprchlíkům podle pravidel lex Ukrajina jako veřejnou službu. Nouzové bydlení by nemělo trvat déle než tři měsíce a pobyt v nouzovém přístřeší v podobě stanů či tělocvičen déle než měsíc. Kraje budou moci ubytovávat běžence nadále také v prostorách, které nejsou určeny pro bydlení, a uzavírání smluv s poskytovateli ubytování nebude zadáním veřejné zakázky.

Paušální náhrada poskytovaná ubytovatelům se bude i podle zákona pohybovat od 200 do 350 korun za osobu a noc. Konkrétní výši stanoví vládní nařízení podle druhu ubytování a poskytovatele.

Současný systém zajištění ubytovacích kapacit pro uprchlíky se podle ministerstva vnitra osvědčil. Výrazná většina z těch, kteří potřebují asistenci státu, pobývá podle zdůvodnění v důstojných podmínkách. V zařízeních bydlí nyní podle důvodové zprávy zhruba 50.000 lidí. "Denně je nutno zajišťovat 200 až 400 míst pro nově příchozí osoby nebo pro ty, kterým skončilo stávající ubytování," stojí ve zdůvodnění.

Sněmovna schválila zákon, který usnadní vznik dočasných staveb pro běžence

Budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků z Ukrajiny by mělo být snazší a rychlejší. Umožnit to má zvláštní zákon, který dnes ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Zavádí nový pojem nezbytná stavba, která je vždy dočasná, a to nejvýše na tři roky. Stavebníkem bude moci být hlavně stát, jeho příspěvková organizace, obec, kraj, případně jimi zřízená organizace. Zákon má začít platit den po svém vyhlášení ve sbírce. Ještě ho ale musí schválit Senát a podepsat prezident. Pro zákon hlasovalo 160 přítomných poslanců ze všech stran, proti nebyl nikdo.

Sněmovna na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu rozšířila okruh možných stavebníků i o státní podniky nebo státní organizace. Státním podnikem je například Česká pošta, Lesy České republiky, státní organizací je Správa železnic. S návrhem přišla předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu Klára Dostálová (ANO), její stranický kolega Ladislav Okleštěk a poslanec ODS Jiří Havránek. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tímto návrhem souhlasil.

Dostálová uvedla, že třeba Česká pošta má mnoho nevyužívaných budov, které by se daly využít. Stejně tak by se podle ní daly využít i prázdné nádražní budovy.

Nezbytnou bude stavba sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob, které uprchly před válkou na Ukrajině. Týkat se to bude staveb pro bydlení, ubytování, vzdělávání, výchovu, ale i pro školské, zdravotní a sociální služby. Stavbou se podle tohoto zákona bude rozumět i související technická a dopravní infrastruktura. Zákon bude možné vztáhnout i na rekonstrukce, pokud splní zákonem požadovaný účel. Trvání takovéto nezbytné stavby nesmí přesáhnout tři roky. Rychlejší pravidla se ale nebudou vztahovat na stavby podléhající posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA.

Stavby nebudou muset splňovat některé technické požadavky plynoucí z vyhlášek. Stavebníci se budou moci odchýlit od obecného požadavku, že umístění nemá zhoršit kvalitu prostředí a hodnotu území. Nebude nutné řešit odstavná a parkovací stání.

Vláda uvádí, že nezbytnou stavbu bude možné umístit nejen v souladu s územněplánovací dokumentací, ale také na základě rozhodnutí o výjimce z územního nebo regulačního plánu.

Pokud se objeví důvod, proč by nezbytná stavba pro uprchlíky měla pokračovat jako stavba trvalá, bude možné ji takto prodloužit podle dosavadního i nového stavebního zákona. Požádat bude nutné před uplynutím tříleté lhůty a úřad bude postupovat podle pravidel pro změnu v užívání stavby.

Možnost vytvářet ukrajinské třídy v českých školách se asi prodlouží

Školy zřejmě budou moci vytvářet i v příštím školním roce třídy pro uprchlíky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných třídách. Počítá s tím vládní novela, kterou dnes zrychleně schválila Sněmovna. Předloha, kterou nyní dostane k projednání Senát, má připravit české školy na pokračující pobyt uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské invaze.

O děti a mládež v ukrajinských třídách se budou moci nadále starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Budou ale muset vyučovat podle českých vzdělávacích programů. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) poslancům řekl, že novela má pomoci integrovat ukrajinské žáky a studenty, které by školy měly zapojovat do smíšené výuky. Nynější zákon počítal s platností do konce března 2023. Výjimkou bylo opatření umožňující práci ve školství ukrajinským pedagogům bez znalosti češtiny, které mělo platit do konce letošního srpna.

Zákon má nově stanovit, že uprchlíci musí začít plnit povinnou školní docházku v Česku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. Ředitelé škol by měli Ukrajince přijímat přednostně do běžných tříd s českými dětmi, v případě nedostatku kapacit do samostatných tříd. Měli by povinnost přeřazovat Ukrajince do běžné třídy, jakmile by to bylo možné. Proti tomu se neúspěšně postavil Zdeněk Kettner (SPD), podle něhož by ředitelé škol neměli být omezováni.

V běžných českých třídách by podle novely mohli Ukrajincům pomáhat asistenti pedagoga se znalostí ukrajinštiny. Měli by umět česky natolik, aby se ve škole dokázali domluvit. Pro financování těchto asistentů by chtělo ministerstvo vytvořit normativ, předpokladem je ale přidání peněz na školství v novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022.

Zákon by měl také nově určit, že v případě absence po dobu 20 dnů bez omluvení může být Ukrajinec ze školy vyloučen. Měl by pak ještě 15 dnů na zareagování na výzvu. Podle školského zákona činí lhůta do výzvy normálně 60 dnů. Zkrácení lhůty podle Gazdíka souvisí s tím, že se běženci stěhují, aniž to škole oznámili, a blokují tak místa jiným uchazečům.

Předseda sněmovního školského výboru Ivo Vondrák (ANO) nepřesvědčil dolní komoru o tom, že by školní docházku mohlo nahradit potvrzení ukrajinských běženců, že jejich dítě absolvuje distanční výuku z Ukrajiny. Podle ANO by se to mohlo týkat až dvou třetin ukrajinských dětí, které by z pohledu českých škol měly individuální plán vzdělávání. Podle Gazdíka by navrhovaný způsob byl v rozporu s mezinárodní úmluvou o právech dítěte a povinností státu zajistit povinnou školní docházku. Možnost individuální výuky není vyloučena a distanční výuku by ukrajinské děti mohly absolvovat nad rámec povinné výuky.

Dočasnou ochranu v ČR získalo podle ministerstva asi 150.000 ukrajinských dětí ve věku tří až 18 let. Tříletí tvoří kolem 5,7 procenta z nich, děti do šesti let 7,1 procenta, do 15 let 24,4 procenta a do 18 let 7,3 procenta, uvedlo ministerstvo. V současnosti se podle něj nedá předvídat, kolik dalších uprchlíků do ČR přijde, je ale pravděpodobné, že budou nadále přibývat. V některých regionech, zejména v Praze a jejím okolí, Plzni a Brně, kde je běženců hodně, bude proto podle ministerstva proces jejich integrace do škol postupný.