Poslanci se budou zabývat spornými koaličními i opozičními předlohami

Opoziční hnutí ANO pak vyvolalo schůzi ke čtveřici svých návrhů na plošnou pomoc obyvatelům v souvislosti se zdražením plynu, elektřiny a pohonných hmot. Jde zejména o jejich osvobození od daně z přidané hodnoty.

Na schůzi svolané z podnětu koalice se poslanci sejdou v úterý. V návrhu jejího programu je také třeba novela o střetu zájmů, jež zejména zpřísňuje ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Návrh programu tedy zahrnuje většinou předlohy, u nichž hrozí nebo již započaly obstrukce opozičních ANO či SPD. Opět nejsou vyloučena podle informací z koaličního tábora ani noční jednání dolní komory.

Poslanci by měli na této schůzi rozhodnout vzhledem ke slábnoucí epidemii covidu-19 o vládním návrhu na ukončení pandemické pohotovosti, která platí přes rok. V době pandemické pohotovosti může zejména ministerstvo zdravotnictví vydávat protikoronavirová opatření podle zvláštního, takzvaného pandemického zákona. Vláda Petra Fialy (ODS) navrhla ukončení pandemické pohotovosti k úterý.

Po ukončení koaliční schůze, nejpozději v pátek v poledne, se poslanci sejdou na schůzi vyvolané ANO. Poslanci hnutí na ní chtějí projednat osvobození dodání plynu a elektřiny od daně z přidané hodnoty, využití části výnosu z prodejů emisních povolenek na zmírnění sociálních dopadů vysokých cen energií a zavedení náhrad domácnostem za část regulované ceny elektřiny. Tyto novely už prosazovala někdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a poslanci se k nim mimořádně sešli v prosinci. Nová koalice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů ale neumožnila schválení programu této schůze a Fialův kabinet pak předlohy ze Sněmovny stáhl.

Poslanci ANO podali předlohy znovu a přidali k nim i osvobození benzinu a nafty od daně z přidané hodnoty. Je pravděpodobné, že dolní komora i tentokrát návrh programu schůze k těmto plošným podporám neschválí. Navzdory tomu se otevře prostor pro debatu omezenou na řečníky s přednostním právem.

Zákonodárcům ANO se už před zhruba měsícem podařilo zablokovat úvodní debatu o zpřísnění střetu zájmů, které míří i na předsedu hnutí Babiše, a o zrušení elektronické evidence tržeb, jež byla už dřív kvůli koronavirové epidemii pozastavena a tento stav trvá. Projednání zavedení korespondenční volby oddálilo v lednu obstrukcemi hnutí SPD, obává se možné manipulace s hlasy. Podle zastánců naopak usnadní volební akt krajanům. Hnutí Tomia Okamury předem ohlásilo také zdržování debaty o snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce od července tak, aby průměr za celý rok dosahoval loňské úrovně. aby. Poslanci SPD poukazují na možné omezení dostupnosti zdravotní péče, což vláda popírá.

Návrh programu koaliční schůze obsahuje i jenu předlohu, která by širší debatu vzbudit neměla. Návrh šestice poslanců vládních i opozičních stran upravuje administrativu ohledně biomasy a podporovaných zdrojů energie.

Úpravy střetu zájmů, jak je chce opoziční ANO, Fialova vláda zřejmě odmítne

Zřejmě nesouhlasné stanovisko koaliční vlády Petra Fialy (ODS) dostanou zákonodárci k úpravám zákona o střetu zájmů, jak je předložili poslanci opozičního hnutí ANO. Novela se týká zejména nahlížení do majetkových oznámení politiků po předloňském zásahu Ústavního soudu. Kabinet podle podkladů pro středeční schůzi poukáže na to, že předloha prakticky kopíruje části širší koaliční novely zákona o střetu zájmů. Koaliční návrh budí spory zejména kvůli zpřísnění zákazu vlastnictví médií. Sněmovna by jej měla začít projednávat na mimořádné schůzi, která začne v úterý.

"S ohledem na hospodárnost a přehlednost legislativního procesu vláda nepovažuje za vhodnou legislativní praxi souběžného projednávání návrhů zákonů obsahujících v rozhodující míře tytéž změny," stojí v předběžném stanovisku kabinetu k novele poslanců ANO v čele s předsedou ústavně-právního výboru Radkem Vondráčkem. Z dokumentu, byť v obecné rovině, vyplývá doporučení, že zákonodárci ANO se mohou snažit o úpravy předlohy koaličních poslanců pozměňovacími návrhy.

Veškerá majetková oznámení politiků by byla v registru ministerstva spravedlnosti přístupná podle předlohy ANO jen na základě individuální žádosti. Předloha k tomu upravuje také identifikaci žadatele. Zákon o střetu zájmů, a tím i povinnost podávat přiznání, by se navíc přestal vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí. Novela by rovněž omezila také nakládání s údaji uvedenými v majetkových oznámeních.

Novela koaličních poslanců zejména mění ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se nově vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Podobně tomu podle předlohy bude u společností v případě omezení u veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek, které míří na členy vlády.

Poslancům ANO se dosud dařilo projednání koaliční předlohy ve Sněmovně blokovat. Zpřísnění vlastnictví médií zjevně míří i na předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše.

Nynější ustanovení o zákazu vlastnictví některých médií a získávání veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Babiš o nich mluvil jako o "lex Babiš" s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.