Zeman a další ústavní činitelé položili věnec na hrob T.G.M.

7. března 2020, 11:13 — Autor: EuroZprávy.cz / ČTK

Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dnes dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Připomněli si tak 170 let od jeho narození. Pietní akt čelních představitelů země trval čtvrt hodiny, následně na hrob položili věnce zástupci dalších institucí.

Přidejte svůj názor 161 komentářů

Prezident a další ústavní činitelé položili věnec na hrob T.G.M.
FOTO: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

doporučujeme

Pietní akt se uskutečnil za deštivého počasí. Krátce před 10:00 přistoupil k hrobu prvního československého prezidenta současný prezident Miloš Zeman, hradní stráž jeho věnec položila na připravený podstavec, prezident se následně Masarykovi uklonil.

Před 170 lety se narodil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. U jeho památníku v Lánech mu vzdali úctu prezident Miloš Zeman, premiér @AndrejBabis, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny a další významní hosté. pic.twitter.com/jLWvhN4w6U
— Úřad vlády ČR (@strakovka) March 7, 2020

Po Zemanovi k hrobu postupně přicházeli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO), premiér Andrej Babiš (ANO) a starosta Lán Karel Sklenička. Po kladení věnců zazněly písně Ach synku, synku a Teče voda, teče. Prezident Zeman se během první písně připojil a část sloky zpíval ze svého místa společně s umělci.

Po politicích si výročí narození prvního československého prezidenta u hrobu připomněli zástupci dalších institucí, nechyběla česká ministerstva, Univerzita Karlova nebo Česká obec sokolská.

Aktuální zpravodajství v moderní appce - EuroZprávy.cz

Odpoledne začne v muzeu T.G.M. výstava nazvaná "TGM to nikdy nebude mít lehké", která ukazuje, jak byl Masaryk vnímán v různých etapách novodobých dějin. Snaží se představit osobnost T. G. Masaryka jako konsensuální ikonu české společnosti a poukázat na skutečnost, jak různé interpretace a dezinterpretace Masaryka ve 20. století ovlivnily a stále ovlivňují pohledy na jeho osobnost a jeho odkaz.

Tomáš Garrigue Masaryk, v letech 1918 až 1935 první prezident Československa, začal do Lán jako hlava státu jezdit od roku 1920. Tamní zámek byl vybrán jako letní sídlo prezidenta Československé republiky už v roce 1919. Masaryk zemřel na lánském zámku 14. září 1937 ve věku 87 let. Bylo to skoro dva roky poté, co na prezidentský úřad ze zdravotních důvodů abdikoval. V Lánech je pohřben, stejně jako jeho manželka Charlotta, syn Jan a dcera Alice.

V lánském zámku bydlel v období druhé světové války i prezident Emil Hácha. Poté byl zámek využíván sporadicky, o jeho oživení se postaral až první polistopadový prezident Václav Havel. Zámek pravidelně navštěvoval i jeho nástupce Václav Klaus, stejně jako dosud Zeman.