Poslanci budou na nadcházející schůzi volit zbývajícího místopředsedu dolní komory a podobně jako na schůzi ustavující se budou věnovat podle návrhu programu zejména dalším vnitřním sněmovním záležitostem.
Patří k nim založení stálých komisí, naplnění výborů členy a stanovení zasedacího pořádku podle příslušnosti k jednotlivým klubům. Schůze začne v úterý odpoledne. Je pravděpodobné, že poslanci na ní začnou projednávat i první zákony v nynějším volebním období.
Volba místopředsedy Sněmovny bude podle návrhu programu prvním bodem. Jedno místo ve vedení dolní komory zůstalo neobsazené potom, co na ustavující schůzi neuspěli bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a ani předseda SPD a někdejší místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Pozice patří hnutí ANO. Jeho poslanecký klub znovu nominuje Vondráčka, byť k němu má sněmovní většina reprezentovaná koaličními ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a STAN výhrady.
Sněmovna založí stálé komise, které dohlížejí například na činnost zpravodajských služeb a dalších institucí, mezi něž patří Generální inspekce bezpečnostních sborů, Národní bezpečnostní úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a Finanční analytický úřad. Bude také potvrzovat předsedy výborů dolní komory, které si jejich členové ve středu a ve čtvrtek zvolí. Na tyto dny by měla být schůze dolní komory přerušena. Poslanci se budou věnovat rovněž sněmovním delegacím do meziparlamentních organizací.
V návrhu programu je dále potvrzení částek, které stát vyplatí politickým stranám na úhradu volebních nákladů, a schválení zasedacího pořádku podle příslušnosti poslanců k jednotlivých klubům. Při ustavující schůzi seděli poslanci v jednacím sálu v abecedním pořadí.
Do programu druhé schůze pléna v tomto volebním období by poslanci mohli zařadit například předlohy, které přijala vláda v souvislosti s prudkým růstem nákaz covidem-19. Jde o návrhy na zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a také o příspěvek až 370 korun za den k náhradě mzdy či platu pro lidi v karanténě.
Dodatečně by se mohla na program dostat také třeba žádost o vydání dosluhujícího premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Státní zástupce ji poslal do dolní komory minulý týden v úterý. Sněmovna musí podle jednacího řádu o žádosti rozhodnout na první následující schůzi. Je pravděpodobné, že její projednávání přeruší. Poslanci ještě nebudou mít doporučení mandátového a imunitního výboru, jenž už požádal o zpřístupnění spisu.
Nová Sněmovna není po ustavující schůzi kompletní. Čtveřice poslanců se z jednání omluvila ze zdravotních důvodů a nesložila předepsaný slib. Jde o Jiřího Carbola, Pavlu Golasowskou, Marii Jílkovou (všichni KDU-ČSL) a Josefa Fleka (STAN). Složení slibu čeká na druhé schůzi také sněmovní nástupkyni hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO), jenž se v závěru první schůze poslaneckého mandátu vzdal. Nahradí ho Margita Balaštíková, jež byla poslankyní ANO i v minulých dvou volebních obdobích.
Související
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák