Sněmovna schválila program schůze. Po 31 hodinách

Sněmovna schválila dnes večer po skoro 31 hodinách od úterního zahájení program schůze. Debatu o jeho úpravách využilo opoziční hnutí SPD k rozsáhlým obstrukcím ve snaze oddálit opětovné projednání sporné novely pandemického zákona, kterou vetoval Senát. Pandemická novela se stala prvním bodem schůze, poslanci už o ní zahájili debatu.

Sněmovna v této souvislosti rozhodla z podnětu vládní koalice o omezení řečnické doby. Poslanci bez přednostního práva budou moci na návrh předsedy klubu KDU-ČSL Marka Výborného vystoupit v diskusi o novele jen jednou, a to nejvýše deset minut.

Rozhodování o úpravách návrhu programu schůze, jak je v předchozích hodinách přednášeli jednotliví poslanci, zabralo přes hodinu. Jednalo se téměř o osm desítek hlasování. Sněmovna hlasy koaliční většiny všechny opoziční obstrukční i další iniciativy odmítla.

Bez přestávek na schůze opozičních frakcí, sněmovních výborů a vedení dolní komory s představiteli poslaneckých klubů, které byly nejvýš dvouhodinové, poslanci jednali a hlasovali o programu zhruba 20 hodin.

Při prvním schvalování počátkem února dolní komora pandemickou novelu hlasy koalice prosadila ve stavu legislativní nouze po zhruba 35 hodinách. Schvalování programu tehdy trvalo kvůli obstrukcím SPD asi 23 hodin.

Pandemická novela obyvatele neomezuje, hájil ji ve Sněmovně ministr

Novela pandemického zákona obyvatele neomezuje a omezovat nebude, jde o pojistku, řekl dnes ve Sněmovně při obhajobě sporné vládní předlohy ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Naopak předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura opět mluvil o útoku na práva a svobody lidí. Dolní komora projednává pandemickou novelu znovu kvůli senátnímu vetu z minulého týdne. Senát ji odmítl zejména kvůli možné protiústavnosti některých ustanovení.

"Pandemický zákon v žádném případě neomezuje občany a ani omezovat nebude," prohlásil Válek. Zopakoval, že jde o pojistku pro bezpečí obyvatel pro případ, že by se na podzim objevila jakákoli nová mutace koronaviru nebo že by se epidemická situace zhoršila. Ministr rovněž poukazoval na to, že zákon umožňuje i řadu technických záležitostí, které zajišťují komfort a servis občanů.

Okamura zopakoval, že poslanci SPD novelu nepodpoří a podnikají všechny možné kroky v souladu se sněmovním jednacím řádem tak, aby jejímu přijetí zabránili. Hnutí SPD obstruovalo už jednání o programu schůze, který byl schválen po skoro 31 hodinách od úterního zahájení zasedání. Koalice sice nyní prosadila ve Sněmovně omezení doby k vystoupení poslanců na jednou deset minut, pro Okamuru jako řečníka s přednostním právem ale neplatí.

Předseda SPD označil pandemický zákon za zbytečný. Umožňuje podle něho restrikce, které jsou jinak možné jen při vyhlášeném nouzovém stavu. "Chcete ovládat životy občanů za každou cenu," prohlásil Okamura na adresu koalice.

Novela pandemického zákona zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu. Senátoři ji odmítli těsnou většinou hlasů, kritizovali také její zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Z hlediska ústavnosti se pozastavovali například nad třídenní karanténou po návratu z rizikových zemí nebo po pozitivním antigenním testu a nad možností nařizování karantény nebo izolace i krátkou textovou zprávou.

K přehlasování senátního veta jsou nutné v dolní komoře hlasy nejméně 101 ze 200 poslanců. Koalice potřebný počet členů dolní komory má.

Novela by dala úřadům pravomoc nařídit testování na covid-19 prakticky všech skupin lidí, kteří pracují nebo chodí do školy, i předškoláků. Restrikce by se nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. Úřady by mohly regulovat například i činnosti vykonávané přímo u zákazníka. Jde třeba o kadeřnické služby a o kosmetiku. Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, novela snižuje po sněmovních úpravách na pětinu. Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že by zákon podepsal.

Projednávání zdržují obstrukce SPD

Obstrukce SPD odstartoval v úterý odpoledne šestihodinovým projevem předseda hnutí Tomio Okamura, který podobně jako později v noci jeho straničtí kolegové navrhoval doplnění či změny programu. Schůzi poznamenal spor o to, zda vládní většina ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů prosadila noční jednání dolní komory v souladu s jednacím řádem. Hnutí SPD hodlá podat dvě stížnosti k Ústavnímu soudu - kvůli projednávání novely pandemického zákona ve stavu legislativní nouze a kvůli možnému porušení zákona o jednacím řádu. Kromě SPD měli námitky i zástupci ANO.

Podle oslovených právníků postup vládní koalice při schválení jednání přes noc neohrozí novelu pandemického zákona při případném soudním přezkumu. Ústavní soud už vícekrát dal najevo, že chrání ústavnost, nikoliv aplikaci jednacího řádu Sněmovny. Podle právníků je kvůli dění v dolní komoře namístě úprava jednacího řádu.

Sněmovna se musí pandemickou novelou opětovně zabývat kvůli tomu, že ji minulý týden těsnou většinou odmítl Senát. Při prvním schvalování počátkem února dolní komora novelu hlasy koalice prosadila ve stavu legislativní nouze po zhruba 35 hodinách, přičemž schvalování programu kvůli obstrukcím SPD trvalo 23 hodin.

Nedaleko sídla Poslanecké sněmovny na pražské Malé Straně dnes proti novele pandemického zákona znovu protestovalo několik desítek lidí na demonstraci, kterou opakovaně svolala iniciativa Chcípl PES. Protest se odehrál bez incidentů. Při předchozím schvalování normy se demonstrantů u Sněmovny sešlo několik stovek.

Zástupci iniciativy Chcípl PES dnes před začátkem protestu u Malostranského náměstí vyzvali na svém facebooku k tomu, aby lidé udělali "malá protestní shromáždění u trvalých bydlišť 70 poslanců, kteří hlasovali pro novelu pandemického zákona". Uveřejnili přitom j jejich soukromé adresy poslanců. To odsoudil prezident Miloš Zeman, premiér Fiala, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i další politici. Policie podnikla opatření na ochranu rodin členů dolní komory, jejichž adresy byly zveřejněny.

Zveřejnění adres trvalého bydliště poslanců označili následně zástupci iniciativy Chcípl PES na svém facebooku za chybu. Výzvu pak upravila tak, aby lidé své stanovisko k novele řekli poslancům v jejich kancelářích v obvodech.

Novela pandemického zákona mimo jiné rozšiřuje možnosti vydávání proticovidových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu. Senát novelu minulý čtvrtek zamítl. Senátoři, ale i její další kritici poukazují na možnou protiústavnost některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování předlohy ve stavu legislativní nouze.

Pro přehlasování senátního veta je nutných nejméně 101 poslaneckých hlasů, vládní koalice jich má při kompletní účasti 108.

Policisté ještě v noci zadrželi muže, který v úterý večer na lince 158 telefonicky oznámil uložení bomby v budově Sněmovny, kde v té době jednali poslanci. Bezpečnostní odbor komory vyhodnotil tuto hrozbu jako nepředmětnou, přesto sněmovní prostory prohledali policisté se psem. Kriminalisté volajícího muže zadrželi na Mělnicku necelé dvě hodiny poté, co hovor o bombě přijali. Podezírají ho z šíření poplašné zprávy.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 3 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 5 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 6 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 7 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 8 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy