Sněmovna neschválila příspěvek lidem v karanténě. O postizích firem nerozhodla

Sněmovna neschválila příspěvek až 370 korun denně lidem v nařízené karanténě. Pro jeho prosazení chyběl vládní koalici jeden hlas. Sněmovna nejprve neschválila senátní verzi s pozměňovacím návrhem a měla hlasovat o tom, že setrvává na svojí verzi. K tomu bylo zapotřebí nejméně 101 poslanců, pro jich ale hlasovala jen rovná stovka.

Zdrželi se tři poslanci ANO, i když jinak pro sněmovní verzi hlasovali s vládní koalicí i poslanci SPD, KSČM a část lidovců. Vládní návrh tak definitivně končí, ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) ho chce předložit znovu.

Předseda klubu ČSSD Jan Chvojka uvedl, že Sněmovna bude muset hlasovat o této takzvané "izolačce" někdy jindy. Výsledek dnešního hlasování přičítá tomu, že desítka poslanců ČSSD a ANO je v karanténě.

Lidem v nařízené karanténě měl přinést příspěvek k náhradě mzdy po dobu deseti dnů. Senát chtěl prodloužit tuto dobu až na 14 dní. Chtěl také vypustit z předlohy tři změny, které se do ní dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacích návrhů poslanců ČSSD. Opoziční poslanci i senátoři je označovali za přílepky. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je naopak hájila a senátní verzi odmítala.

Šlo hlavně o povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná místa a dohody mimo pracovní poměr. Kritici těchto návrhů upozorňovali například na to, že hlášení dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti by postihlo například sdružení vlastníků bytových jednotek nebo třeba církve, které si najmou varhaníka na bohoslužbu.

Maláčová hájila tyto pozměňovací návrhy. Evidence dohod má podle ní hlavně za cíl zlepšit kontroly nelegálního zaměstnávání a ochranu zaměstnanců před zaměstnavateli, kteří obcházejí předpisy. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa by podle ní pomohla ministerstvu například lépe plánovat rekvalifikace vzhledem k potřebám trhu práce.

Odmítla i Senátem navrhované rozšíření bonusu na všechny lidi, kteří se vrátili ze zahraničí. Upozorňovala na to, že by příspěvek dostávali i lidé, kteří byli na dovolené a potom museli do karantény.

Maláčová po hlasování prohlásila, že výhrady ohledně přílepků jsou zástupný argument, a opakovala, že takzvaná izolačka měla být nástroj jak dostat epidemii pod kontrolu. Na svém twitterovém účtu uvedla, že v pondělí předloží nový návrh. Příspěvek by měl být na 14 dní se zpětnou platností od 1. března. Svůj návrh chtějí předložit i Piráti se Starosty. Měl by odpovídat senátní verzi očištěné o údajné přílepky.

Izolačka se místo nástroje v boji proti koronaviru stala nástrojem politikaření. Proč poprvé hlasovala opozice pro a teď najednou proti? V pondělí vyšleme nový návrh - Izolačka na 14 dní se zpětnou platností od 1.3.

— Jana Maláčová (@JMalacova) February 26, 2021

"Já jsem chtěl říct, že to není motivace, ale to je skoro spíš stimulace pro to, aby ti lidé do té práce nechodili," řekl poslanec ANO Pavel Juříček, který se při hlasování zdržel. "Když už jsem se ptal dokonce ve své firmě dělníků, tak řekli: 'Hele šéfe, máme vás rádi, ale když už nám bude stát dávat takovéhle peníze, tak my už tady nebudeme chodit vůbec'," řelů. Návrh označil za nešťastný.

Podnikatelů a firem se zastala i poslankyně KSČM Květa Matušovská, která upozorňovala na to, že zaměstnavatelům přibudou administrativní povinnosti a zatíží to jejich zaměstnance, kteří mají na starosti mzdovou agendu.

"Udělejte si pořádek u svých poslanců a dejte nám pokoj," reagoval na emotivní vystoupení ministryně Maláčové poslanec TOP 09 Dominik Feri. Poslanec ODS Jan Skopeček kladl vinu za výsledek hlasování poslankyni ČSSD Aleně Gajdůškové, která do předlohy prosadila při předchozím sněmovním schvalováním takzvané přílepky. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek poznamenal, že jakmile vláda návrh předloží bez přílepků, tedy změn nesouvisejících s návrhem zákona, projde Sněmovnou jako nůž máslem.

O postizích firem za porušování restrikcí Sněmovna nerozhodla

Sněmovna dnes opět nerozhodla o senátním vetu vládní novely, která by zavedla až třímilionovou sankci pro podnikatele a firmy za porušování protikoronavirových restrikcí. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka sice neprosadil ukončení schůze ještě před projednáním předlohy, nebyl ale přítomen její vládní předkladatel, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Debata o novele proto nebyla možná a nynější schůze Sněmovny byla přerušena na neurčito.

Dolní komora měla o novele krizového zákona hlasovat už na minulé řádné schůzi. Provládní strany ale neměly kvůli karanténám dost hlasů pro její prosazení, proto bylo rozhodování o senátní vetu odloženo. Zamítnutí hrozilo předloze pravděpodobně i dnes. Chvojka při jiné příležitosti uvedl, že v karanténě je desítka poslanců koaličních ČSSD a ANO.

Senátoři namítali, že je horní hranice pokuty neúměrně vysoká a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady omezení. Vláda ale poukazuje na to, že zákonný podklad pro ukládání pokut podnikatelům a firmám za porušování restrikcí vydaných na základě krizového zákona dosud chybí.

Jde podle tvůrců novely o narovnání stavu, kdy nyní lze vymáhat s možností až třímilionového postihu jen opatření vydaná na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Stejné pokuty zavádí i nový, takzvaný pandemický zákon.

O novele krizového zákona by mohli poslanci hlasovat na příští řádné schůzi, která začne v úterý. Do návrhu jejího programu je předloha zařazena.

O postizích firem za porušování restrikcí Sněmovna nerozhodla

Související

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Jana Maláčová (ČSSD) firmy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

před 3 hodinami

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy