Sněmovna neschválila příspěvek lidem v karanténě. O postizích firem nerozhodla

Sněmovna neschválila příspěvek až 370 korun denně lidem v nařízené karanténě. Pro jeho prosazení chyběl vládní koalici jeden hlas. Sněmovna nejprve neschválila senátní verzi s pozměňovacím návrhem a měla hlasovat o tom, že setrvává na svojí verzi. K tomu bylo zapotřebí nejméně 101 poslanců, pro jich ale hlasovala jen rovná stovka.

Deník Shopaholičky

Zdrželi se tři poslanci ANO, i když jinak pro sněmovní verzi hlasovali s vládní koalicí i poslanci SPD, KSČM a část lidovců. Vládní návrh tak definitivně končí, ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) ho chce předložit znovu.

Předseda klubu ČSSD Jan Chvojka uvedl, že Sněmovna bude muset hlasovat o této takzvané "izolačce" někdy jindy. Výsledek dnešního hlasování přičítá tomu, že desítka poslanců ČSSD a ANO je v karanténě.

Lidem v nařízené karanténě měl přinést příspěvek k náhradě mzdy po dobu deseti dnů. Senát chtěl prodloužit tuto dobu až na 14 dní. Chtěl také vypustit z předlohy tři změny, které se do ní dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacích návrhů poslanců ČSSD. Opoziční poslanci i senátoři je označovali za přílepky. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je naopak hájila a senátní verzi odmítala.

Šlo hlavně o povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná místa a dohody mimo pracovní poměr. Kritici těchto návrhů upozorňovali například na to, že hlášení dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti by postihlo například sdružení vlastníků bytových jednotek nebo třeba církve, které si najmou varhaníka na bohoslužbu.

Maláčová hájila tyto pozměňovací návrhy. Evidence dohod má podle ní hlavně za cíl zlepšit kontroly nelegálního zaměstnávání a ochranu zaměstnanců před zaměstnavateli, kteří obcházejí předpisy. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa by podle ní pomohla ministerstvu například lépe plánovat rekvalifikace vzhledem k potřebám trhu práce.

Odmítla i Senátem navrhované rozšíření bonusu na všechny lidi, kteří se vrátili ze zahraničí. Upozorňovala na to, že by příspěvek dostávali i lidé, kteří byli na dovolené a potom museli do karantény.

Maláčová po hlasování prohlásila, že výhrady ohledně přílepků jsou zástupný argument, a opakovala, že takzvaná izolačka měla být nástroj jak dostat epidemii pod kontrolu. Na svém twitterovém účtu uvedla, že v pondělí předloží nový návrh. Příspěvek by měl být na 14 dní se zpětnou platností od 1. března. Svůj návrh chtějí předložit i Piráti se Starosty. Měl by odpovídat senátní verzi očištěné o údajné přílepky.

Izolačka se místo nástroje v boji proti koronaviru stala nástrojem politikaření. Proč poprvé hlasovala opozice pro a teď najednou proti? V pondělí vyšleme nový návrh - Izolačka na 14 dní se zpětnou platností od 1.3.

— Jana Maláčová (@JMalacova) February 26, 2021

"Já jsem chtěl říct, že to není motivace, ale to je skoro spíš stimulace pro to, aby ti lidé do té práce nechodili," řekl poslanec ANO Pavel Juříček, který se při hlasování zdržel. "Když už jsem se ptal dokonce ve své firmě dělníků, tak řekli: 'Hele šéfe, máme vás rádi, ale když už nám bude stát dávat takovéhle peníze, tak my už tady nebudeme chodit vůbec'," řelů. Návrh označil za nešťastný.

Podnikatelů a firem se zastala i poslankyně KSČM Květa Matušovská, která upozorňovala na to, že zaměstnavatelům přibudou administrativní povinnosti a zatíží to jejich zaměstnance, kteří mají na starosti mzdovou agendu.

"Udělejte si pořádek u svých poslanců a dejte nám pokoj," reagoval na emotivní vystoupení ministryně Maláčové poslanec TOP 09 Dominik Feri. Poslanec ODS Jan Skopeček kladl vinu za výsledek hlasování poslankyni ČSSD Aleně Gajdůškové, která do předlohy prosadila při předchozím sněmovním schvalováním takzvané přílepky. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek poznamenal, že jakmile vláda návrh předloží bez přílepků, tedy změn nesouvisejících s návrhem zákona, projde Sněmovnou jako nůž máslem.

O postizích firem za porušování restrikcí Sněmovna nerozhodla

Sněmovna dnes opět nerozhodla o senátním vetu vládní novely, která by zavedla až třímilionovou sankci pro podnikatele a firmy za porušování protikoronavirových restrikcí. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka sice neprosadil ukončení schůze ještě před projednáním předlohy, nebyl ale přítomen její vládní předkladatel, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Debata o novele proto nebyla možná a nynější schůze Sněmovny byla přerušena na neurčito.

Dolní komora měla o novele krizového zákona hlasovat už na minulé řádné schůzi. Provládní strany ale neměly kvůli karanténám dost hlasů pro její prosazení, proto bylo rozhodování o senátní vetu odloženo. Zamítnutí hrozilo předloze pravděpodobně i dnes. Chvojka při jiné příležitosti uvedl, že v karanténě je desítka poslanců koaličních ČSSD a ANO.

Senátoři namítali, že je horní hranice pokuty neúměrně vysoká a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady omezení. Vláda ale poukazuje na to, že zákonný podklad pro ukládání pokut podnikatelům a firmám za porušování restrikcí vydaných na základě krizového zákona dosud chybí.

Jde podle tvůrců novely o narovnání stavu, kdy nyní lze vymáhat s možností až třímilionového postihu jen opatření vydaná na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Stejné pokuty zavádí i nový, takzvaný pandemický zákon.

O novele krizového zákona by mohli poslanci hlasovat na příští řádné schůzi, která začne v úterý. Do návrhu jejího programu je předloha zařazena.

O postizích firem za porušování restrikcí Sněmovna nerozhodla

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Jana Maláčová (ČSSD) firmy

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy