Uplynulý rok prezidenta Zemana výrazně poznamenaly zdravotní potíže

Uplynulý rok prezidenta Miloše Zemana výrazně poznamenaly jeho zdravotní potíže i protiepidemická opatření. Zeman kvůli nim výrazně omezil své veřejné aktivity. Jeho působení na domácí politickou scénu zároveň ovlivnil výsledek říjnových sněmovních voleb, ve kterých prohrál jeho dosavadní spojenec Andrej Babiš (ANO) a hnutí ANO.

Na počátku roku Zeman několikrát výrazně vstoupil do české domácí politiky. Ještě na konci minulého roku nečekaně brzy vyhlásil termín sněmovních voleb, čímž podle kritiků zvýhodnil vládní strany, zejména ANO. Prezidentův krok ale u Ústavního soudu obstál. Nesouhlas s rozhodnutím ústavních soudců ale Zeman netajil v případě zrušení části volebního zákona. Ústavní soud podle prezidenta svým rozhodnutím poškodil ČR, a předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému proto neudělil už oznámený Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

I v letošním roce pokračoval v úzkém spojenectví s Babišem a jeho vládou. Menšinový kabinet ANO a ČSSD opakovaně podpořil nejen v otázce protikoronavirových opatřeních.

Zeman opakovaně slíbil jmenovat po volbách předsedou vlády šéfa strany, která získá ve volbách nejvíce poslaneckých mandátů, čímž dával větší šanci Babišovi před lídry koalic. I když hnutí ANO tuto podmínku splnilo, Zeman nakonec souhlasil se jmenováním lídra koalice Spolu Petra Fialy (ODS).

Zapojení prezidenta do povolebního dění výrazně ovlivnil jeho vážný zdravotní stav. V péči lékařů byl už v polovině září, kdy v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) strávil osm nocí. I když podle Hradu lékaři nezjistili u prezidenta život ohrožující problémy, vyvolala hospitalizace spekulace o vážnosti zdravotního stavu. Výrazně je přiživil další převoz Zemana do ÚVN 10. října. Důvodem nejistoty veřejnosti bylo i mlčení Hradu. V nemocnici Zeman zůstal zhruba měsíc a půl. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s jeho chronickým onemocněním, tím má být údajně cirhóza jater.

Po návratu z ÚVN byla u prezidenta zjištěna nákaza koronavirem, kvůli které strávil dva týdny v karanténě. S okolím se v té době stýkal přes plexisklovou zábranu. Jmenoval takto i Fialu předsedou vlády a přijal kandidáty na ministry.

Kvůli spekulacím o kondici hlavy státu si předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) jménem horní komory vyžádal zdravotní zprávu. Zeman podle ní nebyl schopen práce. Senát i další političtí představitelé začali proto zvažovat možnost zbavení Zemana prezidentských pravomocí. Úvahy utnulo zlepšení jeho stavu a propuštění do domácí péče. V Lánech se o něj od té doby starají zdravotní sestry ze soukromé společnosti.

Zeman ustoupil nejen při jmenování Fialy premiérem, ale i ve sporu o obsazení pozice ministra zahraničí Janem Lipavským (Piráti). Toho nejprve odmítal jmenovat, po jednání s Fialou ale vládu ustanovil jako celek.

Svůj vliv na Babišovu vládu se letos Zeman snažil uplatňovat i při snaze o odvolání některých ministrů. Dlouhodobě kritizoval ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Jeho odvolání prezidentovi nakonec navrhl místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD) poté, co Petříčka porazil v souboji o post lídra sociální demokracie. Zeman dosáhl také odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), který nesouhlasil s využitím ruských a čínských vakcín proti covidu-19 před jejich schválením v EU. O jejich dodávky Zeman aktivně usiloval u svých protějšků v Rusku a Číně.

Kontroverzi svým přístupem prezident vzbudil i svým postojem ke kauze Vrbětice. Nejprve souhlasil s vyhoštěním ruských diplomatů v souvislosti se zjištěním, že do tragických výbuchů muničních skladů ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti, později ale zpochybnil, že existuje pouze jedna vyšetřovací verze zabývající se vlivem Ruska v této kauze.

Pokračoval i jeho spor s ředitelem BIS Michalem Koudelkou, kterého opětovně odmítl povýšit do generálské hodnosti. Bojoval i proti tomu, aby Koudelka nadále působil v čele české kontrarozvědky. BIS například obvinil z toho, že odposlouchávala jeho spolupracovníky.

Na zahraniční cestu se letos vydal do Rakouska, na summit východních členů NATO nebo na jednání aliančních lídrů do Bruselu, kde kritizoval stažení spojenců z Afghánistánu. V Česku naopak přivítal německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera nebo srbského prezidenta Aleksandara Vučiče. Tomu se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie. I nadále pokračoval v podpoře Izraele.

Zeman se musel opět vypořádat s potížemi svých spolupracovníků. V únoru policie obvinila jeho kancléře Vratislava Mynáře z trestného činu poškozování finančních zájmů EU. Policie prezidentovo okolí také prověřuje v souvislosti s jeho hospitalizací, zda jeho spolupracovníci nespáchali trestný čin neposkytnutí péče a padělání a přisvojení pravomocí úřední osoby.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 41 minutami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy