Ústavní právníci se neshodli na případných změnách jednacího řádu Sněmovny

Aktuální obstrukce v dolní komoře Parlamentu se týkají sporné vládní pandemické novely. Poslanci SPD zhruba 23 hodin bránili schválení programu schůze a celou noc navrhovali, jak by se podle nich měl její program doplnit.

Oba právníci upozornili na to, že přepracování pravidel pro jednání poslanců je častým tématem. "O zásadní změně jednacího řádu Poslanecké sněmovny se mluví periodicky, typicky na začátku volebního období, když se vymění vládní a opoziční strany. Ke změně ale nikdy nedošlo, tedy zřejmě není nezbytná," míní Kudrna.

„O nedostatcích jednacího řádu se mluví již roky. Vychází z důrazu na jednotlivé poslance, což bylo v první polovině 90. let pochopitelné, neodpovídá to však zahraničním zkušenostem. Problémy se umocňují za přítomnosti antisystémových nebo protestních stran, jimž nejde o společný zájem," konstatoval Kysela. "Paralyzovaný Parlament je špatnou vizitkou každé demokracie, je pozvánkou pro vládu silné ruky," poznamenal.

Kysela by ke změně pravidel hledal inspiraci v Rakousku a zčásti v Německu. "Znamená to větší důraz na poslanecké kluby, plánování času, redukci počtu privilegovaných řečníků a podobně," nastínil.

Podle něj by účelem takové změny nebylo umlčet opozici. "Podstata činnosti Parlamentu nespočívá v tom, že všichni poslanci libovolně mluví téměř o čemkoliv. Debaty mohou být časově omezeny a moderovány, opozice může mít vyhrazeny časy na své návrhy a tak dále," podotkl. "Změna jednacího řádu by jistě byla spojena s obstrukcí, ale lepší prožít jednu, než je zažívat celé volební období," uvedl Kysela.

"Změna spočívající v omezení řečnické doby by znamenala opuštění dosavadní zhruba 150leté tradice a jistě je možná, ale měla by být následována dalšími systémovými změnami," uvedl Kudrna. "Je otázkou, zda máme zažitou německou kulturu důkladných konzultací, které jsou velmi časově náročné, ale díky nim může být zákonodárný proces nakonec velmi svižný," zmínil.

"Každý by si měl uvědomit, že bez důkladného vyjednávání mimo Parlament by důsledkem bylo jen rychlé schvalování zákonů, na což patrně není mnoho lidí připraveno a kritizují takové postupy, když jsou občas k vidění například ve Francii nebo Polsku," poznamenal.

Provádění případných změn nyní podle Kudrny "těžko může pomoct hledání vyváženého řešení". Míní, že v současné situaci je spíše na místě diskuse, nikoliv její omezování. "Vyjadřování zejména ministra zdravotnictví a jeho expertů jsou mimořádně sporná. Z jedné strany vláda nechce povinné očkování, hovoří se o brzkém rušení covidpasů a zrušení restrikcí v řádu měsíce, s tím, že pandemický zákon je nutný až pro podzimní vlnu nákazy. Z druhé strany má být pandemický zákon podle týchž politiků projednán během jednoho nebo možná dvou dní. To vyvolává zmatky a nedorozumění," podotkl právník. Politici by podle něj měli vyjasnit tyto věci pro veřejnost, a až potom s klidnou hlavou uvažovat o pravidlech, podle kterých mají jednat.

Nad možností, jak překonat obstrukce SPD, se dnes zamýšleli i čeští politologové, kteří zasedají u doktorských zkoušek na brněnské Masarykově univerzitě i dalších vysokých školách. "Ale k žádnému závěru jsme nedospěli, i když nás bylo devět. Otázkou je změna jednacího řádu Sněmovny, ale to není otázka hodin, dnů ani týdnů, ale spíše měsíců," míní politolog Michal Pink. Podle něj musejí poslanci situaci zvládnout se současným jednacím řádem a jeho maximálním využitím. "Kdo by měl mít know-how, jak za pomoci kliček v současném jednacím řádu vstoupit do procesu tak, aby se to podařilo nějakým způsobem zlomit, je matador Sněmovny Marek Benda (ODS)," dodal.