V pondělí zřejmě bude jasno, jestli se platy plošně zvýší

Zaměstnanci státu a veřejných služeb by mohli mít v pondělí jasno, o kolik by se jim v od ledna mohly zvednout výdělky. Vláda se chystá schvalovat návrh státního rozpočtu, v němž musí vyčlenit i sumu na platy. Koaliční strany zatím shodu neměly. ČSSD v čele s ministryní práce Janou Maláčovou navrhuje přidat všem pracovníkům 3000 korun.

Ministři za ANO se podle šéfky státní pokladny Aleny Schillerové kloní k navýšení o inflaci. Při rozpočítání by to znamenalo pro každého 1400 korun. Lékařské odbory a komora pro lékaře požadují růst výdělků o deset procent. Část doktorů s tím nesouhlasí. Proti skokovému plošnému přidání se staví i organizace zaměstnavatelů.

Podle informačního systému o průměrném výdělku pracovalo v prvním čtvrtletí ve státních a veřejných službách 699.400 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 36.996 korun hrubého měsíčně. Ve firmách byl medián mezd o 4245 korun nižší, činil 32.751 korun. Nůžky mezi platy a mzdami se postupně rozevírají.

Navrhovaný rozpočet počítá s deficitem 376,6 miliardy. Na plošné navýšení platů o 3000 korun by bylo potřeba asi 25 miliard korun. Při přidání o 1400 korun by to bylo kolem 12 miliard Kč. Schillerová (za ANO) před pár dny řekla, že dvanáctimiliardový výdaj v rozpočtu může najít. Při vyšším přidání by jí ale vláda musela říct, kde má krátit, uvedla ministryně financí. Podle ní i prezident Miloš Zeman na společné schůzce v Lánech označil navýšení o inflaci za maximum možného. Někteří ekonomové platové návrhy v době vysokého zadlužení kritizují.

Podle posledních odhadů ministerstva financí by inflace příští rok měla dosahovat 3,5 procenta. Zdravotnické odbory trvají na tom, aby zdravotníci dostali od ledna 3000 korun navíc. Peníze by se podle odborářů měly vzít ze zdravotního pojištění. Pro lékaře lékařské odbory a lékařská komora požadují nárůst platu o deset procent. Podle sdružení praktiků pro dospělé i děti, zubařů, ambulantních specialistů a soukromých gynekologů by takové navýšení ale bylo odtržené od ekonomické reality a prohloubilo státní dluh. Sdružení to spolu s Hospodářskou komorou ČR uvedla v dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Žádají ho o "střízlivý přístup". V listu podotýkají, že platy ve zdravotnictví rostly v minulých letech výrazněji než v ostatních odvětvích. Uvádějí také, že plošné přidávání vede ke ztrátě motivace.

Proti paušálnímu navýšení se staví i organizace zaměstnavatelů. Poukazují na rozdílné výkony jednotlivých profesí i pracovníků. Podle Hospodářské komory by skokový růst ještě víc prohloubil schodek rozpočtu a také rozdíl mezi odměňováním ve veřejném a soukromém sektoru. Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner po jednání tripartity řekl, že firmy mohou přidávat jen podle svých ekonomických možností, státu tak nedokážou konkurovat.

Nařízení o navýšení platů připravuje ministerstvo práce. Návrh zatím nezveřejnilo. Další jednání o růstu výdělků ve zdravotnictví by se mělo uskutečnit v pondělí ráno. Rozpočet se vláda chystá schvalovat odpoledne.

Související

Vít Rakušan a Petr Fiala v Poslanecké sněmovně

Vládní poslanci si zvýšili platy. Proti byla opozice, Senát i prezident

Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců v úterý přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta. Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně. 
Senát ČR

Senát odmítl zvýšení platů politiků

Po intenzivní dvouhodinové debatě Senát odmítl novelu zákona, která měla zvýšit platy ústavních činitelů o téměř sedm procent. Tento krok způsobil komplikace při výpočtu lednových výplat soudců, státních zástupců a vrcholných politiků, neboť od 1. ledna chybí mechanismus upravující jejich výši v důsledku zásahu Ústavního soudu. Prezident dostane novelu k podpisu až 16. února, po uplynutí tzv. marné lhůty.

Více souvisejících

mzdy / platy Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 37 minutami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 6 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 7 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 9 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy