V Praze demonstrovali hudebníci. Část lidí vyjádřila nesouhlas se slovy Zaorálka

Část z několika stovek demonstrantů, kteří dnes na Staroměstském náměstí v Praze chtějí upozornit na problémy s pořádáním koncertů v koronavirové době, vyjádřila během projevu ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nespokojenost s chováním vlády.

Zaorálek uvedl, že se nesmí opakovat situace, kdy byly v Moravskoslezském kraji připravené akce rušeny z minuty na minuty na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Nesouhlas však vyvolala jeho slova o tom, že v okolních zemích jsou při pořádání veřejných akcí opatrnější než v Česku.

"To jsou kecy," ozývalo se vedle pískotu z publika, kde někteří lidé kritizovali vládu a média za šíření strachu z koronaviru.

Zaorálek už před demonstrací uvedl, že omezení pro živou kulturu kvůli epidemii koronaviru budou zřejmě platit do konce roku a je třeba se s tím naučit žít. Novinářům řekl, že chce vést dialog, některé požadavky má ale za nerealistické. Za žádost z jiného světa označil požadavek konání akcí až pro 5000 lidí.

Pořadatelé před zahájením akce požádali, aby se vystupující zdrželi hrubých slov a požadavků odolávání vlády či politiků. Mezi prvními na demonstraci promluvil Robert Schaffer, zástupce společnosti Bestsport, který upozornil na to, že pokud vláda omezuje svými opatřeními některé kulturní akce, je potřeba jejich pořadatelům pomoci. Promotérka Hana Petřinová prohlásila, že "opatření vlády jsou likvidační a pořadatelé musí rušit akce, které se nedávno začaly rozvíjet".

Cílem iniciativy #zazivouhudbu, která dnešní demonstraci svolala, je přijmout srozumitelná pravidla a řešení pro živou hudbu. "Jako první jsme přišli o práci kvůli opatřením proti koronaviru a dodnes nevidíme světlo na konci tunelu. Není jasné, odkdy bude možné pořádat větší hudební akce ani za jakých podmínek. Vláda omezila naši svobodu podnikání a možnost pracovat a nemá se k tomu, aby tuto situaci řešila. Naše aktivity běží jen na 15 procent, nekonají se festivaly, koncerty, hudebníci mají zrušená vystoupení, nevyrábí se hudební nástroje, technické firmy nemají práci a můžeme ve výčtu pokračovat," napsali organizátoři ve veřejném dopise zaslaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Vláda 20. července schválila program podpory podnikatelům v kultuře, který předložila společně ministerstva průmyslu a kultury. Organizátoři kulturních podniků, kteří kvůli koronaviru museli své akce zrušit nebo přesunout a nepobírají dotace od státu, budou moci z programu podpory čerpat peníze. V programu by mělo být zhruba 900 milionů korun a měl by pořadatelům a organizátorům kompenzovat 50 procenty náklady na zrušené či odložené akce.

Organizátoři demonstrace požadují vytvoření jasného plánu epidemiologických opatření pro hromadné akce, urychlené spuštění přislíbených podpůrných programů, přípravu plánu obnovy živé kultury po skončení koronavirové krize a systémové snížení nájemného u nemovitostí sloužících dočasně či trvale k provádění uměleckých výkonů.

Od dnešního dne je omezena kapacita vnitřních kulturních akcí na 500 osob. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bude možné na vnitřních akcích vytvořit až pět stavebně oddělených sektorů pro 500 návštěvníků s vlastními vchody, kde se návštěvníci nebudou míchat. Dosud bylo možné takto navýšit kapacitu až na 5000 lidí v pěti sektorech, teď jich může být maximálně 2500.

Související

Více souvisejících

Lubomír Zaorálek kultura Demonstrace

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy