Valorizace důchodů o 900 korun? Seniorům stejně v kapse moc nezůstane, přiznává Maláčová

Důchodci od roku 2020 dostanou k důchodu průměrně 900 korun navíc. Tím by ale zvyšování důchodů skončit nemělo. Vláda slíbila, že průměrný důchod na konci volebního období přesáhne 15 000 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) má ale i další plány.

Jana Maláčová na úvod připomněla, že se budou už podruhé za 14 měsíců trvání současné vlády zvyšovat důchody – tentokrát v v průměru o 900 korun. „Sedm stovek z toho souvisí s pravidelnou valorizací, kterou protlačila ČSSD za vlády Bohuslava Sobotky, další dvě stovky je výsledek dohody uvnitř naší koalice. Jde o další rekordní navýšení, i když si nedělám iluze, že peníze navíc zmizí v rozpočtu našich babiček a dědečků jako pára nad hrncem,“ uvádí ministryně práce s odkazem na to, jak rostou ceny za energie, vodu, maso či zeleninu.

„Průměrná penze by se tak měla zvýšit o 6,7 procenta na 14 358 korun. Blížíme se tak k našemu slibu, že průměrný důchod na konci volebního období přesáhne 15 000 korun,“ upřesňuje. Někteří ovšem chtěli důchody navýšit více – i když ne pro všechny. „Senátoři, především z pravicových stran, které si za svých vlád s důchody hlavu nelámaly a léta nám kážou o škrtech a vyrovnaných rozpočtech, žádali ještě tisícovku navíc pro ty, co jsou v penzi aspoň 25 let,“ připomněla.

Obecně s tím prý souhlasí už proto, že se to týká zejména žen, jejichž penze je potřeba narovnat. „Dokonce jsem zajistila, aby autorům pozměňovacího návrhu pomohli i úředníci z našeho ministerstva. Jenže po diskuzi na vládě jsem dospěla k závěru, že lepší než tohle jednorázové přidání, na nějž teď nejsou peníze, je připravit pořádný zákon, který by si vláda vzala za svůj. Takže se nebojte, ještě není všem dnům konec,“ slibuje šéfka rezortu práce a sociálních věcí.

Kromě toho by mělo dojít k navýšením platů ve veřejné sféře. „Každému státnímu zaměstnanci přidáme příští rok 1500 korun a navíc zrušíme i nejnižší platovou tabulku. To znamená, že ti nejhůře placení dostanou ještě několik stovek navíc. Týká se to hlavně kuchařek, uklízeček, pracovníků v kultuře ale i v sociálních službách. Jedinou profesí, kde počítáme se zvýšením platů o procenta, jsou učitelé,“ píše na facebooku Maláčová.

Peníze navíc by měly dostat i rodiče nejmenších dětí. „Tenhle týden se měl projednávat taky rodičák, bohužel to poslanci nestihli. Dohodla jsem se proto s předsedou našich poslanců, Honzou Chvojkou, a předsedou poslaneckého klubu ANO, panem Faltýnkem, že druhé čtení zařadíme pevně na úterý 24. září a třetí čtení na středu 16. října 2019. Senátoři by to pak měli projednat kolem 30. října. Všechno se tedy v pohodě stíhá,“ uklidňuje veřejnost Maláčová.

Související

Jana Maláčová

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí a současná členka SOCDEM Jana Maláčová se rozhodla podělit o velmi osobní informaci. Na sociální síti X (dříve Twitter) otevřeně přiznala, že v posledních měsících čelí onkologickému onemocnění. Ve svém příspěvku uvedla, že nosí paruku – ne však jako módní doplněk, ale kvůli následkům náročné léčby.

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) důchody rodičovský příspěvek

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy