Verdikt o lex Babiš nebude mít vliv na fungování koalice, říká Hamáček

Hamáček uvedl, že rozhodnutí respektuje. "Je právo příslušné skupiny poslanců a dalších se na soud obrátit, nicméně soud rozhodl tak, jak rozhodl, zákon zůstává v platnosti," řekl. Nechtěl komentovat, zda rozhodování o návrhu prezidenta Miloše Zemana z února 2017 netrvalo příliš dlouho. "Jako členovi Parlamentu či exekutivy mi nepřísluší hodnotit práci Ústavního soudu z hlediska organizace práce. Důležitý je výsledek," řekl.

ÚS zamítl návrh na zrušení některých ustanovení tzv. lex Babiš. Ustanovení zákona o střetu zájmů omezující veřejné funkcionáře tak zůstávají beze změny:https://t.co/gw2pQWGQ2c K výroku a odůvodnění uplatnili odlišná stanoviska soudci Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek

— Ústavní soud (@usoud_official) February 18, 2020

Hamáček ČTK později napsal, že je dobře, že ÚS předpis zachoval. "Podíleli se na něm i poslanci ČSSD. Musí být mez mezi politikou a byznysem. Narušit tuto mez stanovenou zákonem by bylo principiálně špatně a byl by to špatný signál veřejnosti," napsal Hamáček v textové zprávě.

Na koaliční spolupráci s ANO mít verdikt soudu vliv nebude, dodal Hamáček. Předseda ČSSD je přesvědčen o tom, že otázku možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vyřeší Soudní dvůr EU. "Ten jediný může autoritativně říci, zda má pravdu česká státní správa, nebo Evropská komise. Současně je to asi nejrychlejší cesta, jak mít nějaké pravomocné rozhodnutí," míní.

Na Soudní dvůr EU se začátkem měsíce obrátila vláda se žalobou na Evropskou komisi kvůli pozastavení dotačních plateb pro firmu Agrofert Holding, kterou Babiš kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů. Jde o platby týkající se Programu rozvoje venkova ve výši téměř 247.000 eur (6,3 milionu korun) pozastavené kvůli možnému Babišovu střetu zájmů.

"Já považuji za podstatné, a jsem rád, že Ústavní soud rozhodl, že veřejný zájem má vyšší prioritu než zájem osobní," řekl Grospič České televizi. "Zásadní je, že tento zákon zůstává v platnosti. Je třeba, aby orgány, kterým to přísluší, důsledně dbaly na dodržování tohoto zákona," doplnil. Nechtěl mluvit o možných dopadech na premiéra. O konkrétních případech podle něj musí rozhodnout obecné soudy.

Senátor a majitel loterijní společnosti Synot Ivo Valenta (za Soukromníky) nepokládá za správné omezování vlastnického práva. Souhlasí ale s tím, že by se firmy členů vlády neměly ucházet o veřejné zakázky. "Je naprosto v pořádku, že se firmy vlastněné členy vládního kabinetu nesmí ucházet o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky," prohlásil Valenta.

Bylo by podle něj trestuhodné, aby vrcholní politici participovali na státních "kšeftech" a přihazovali peníze sami sobě. "Pokud sebereflexi nemají, je potřeba, aby tuto oblast ošetřil zákon. Nepovažuji však za správné omezovat číkoliv vlastnictví," dodal Valenta, jemuž patří také většinový podíl ve firmě Our Media, pod níž spadá mimo jiné regionální televize TV Brno 1 nebo portál Parlamentní listy.

V případě médií vlastněných politiky mohou lidé podle Valenty snadno rozpoznat, zda politik jejich prostřednictvím ovlivňuje veřejnost ve svůj prospěch. Mohou pak tato média přestat sledovat, nebo politika nezvolit.

Valenta předloni čelil podezření, že kvůli vlastnictví médií porušuje zákon o střetu zájmů. Senátní imunitní výbor ale loni disciplinární řízení s Valentou zastavil. Dospěl k závěru, že zákaz vlastnění médií se na Valentu nevztahuje, neboť byl přijat až poté, co se Valenta stal členem horní komory.

Zákon o střetu zájmů zakazuje veřejným funkcionářům osobně ovládat firmy provozující rozhlas, televizi a vydávající noviny. V přestupkovém řízení za to hrozí pokuta do 250.000 korun. Na vlastnictví internetových serverů se nevztahuje. Valenta hodlá letos senátorský mandát obhajovat a již dříve uvedl, že svůj podíl v médiích prodá.