Vláda přerušila své mimořádné jednání o pravidlech kurzarbeitu. Pokračovat by v něm měla dnes od 19:00. Novinářům to sdělilo tiskové oddělení kabinetu. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci s částí mzdy od státu za neodpracovaný čas. Využívá se při ekonomických potížích. Shoda na jeho parametrech v kabinetu zatím nebyla.
"Je tam samozřejmě rozdílný názor ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva průmyslu a financí. Jsou tam rozpětí," řekl před svým odletem do Rakouska premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že cestou na letiště mluvil se šéfem koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. "Se kterým většinou nacházím shodu. Ve finále věřím, že najdeme konsenzus i s ministryní (práce z ČSSD Janou) Maláčovou a (financí za ANO Alenou) Schillerovou," dodal předseda vlády.
Nové nastavení kurzarbeitu upravuje novela o zaměstnanosti, která by měla podle plánu platit od 1. listopadu. Opatření má navázat na program Antivirus s příspěvky na mzdy, který skončí na konci října. Návrh normy připravilo ministerstvo práce. V podkladech pro vládu uvedlo, že předloha je výsledkem kompromisu jednání s odbory a zaměstnavateli. Odboráři i podnikatelé měli ale dál připomínky.
Podle dosavadních informací by se kurzarbeit nedal zavést automaticky při vysoké nezaměstnanosti či jiných hospodářských potížích. Spustit by ho mohla jen vláda. Podle poslední zveřejněné verze novely by k tomu vláda mohla přikročit když epidemie, přírodní pohroma, kyberútok či jiná událost vážně ohrozí ekonomiku. Druhým důvodem měl být růst nezaměstnanosti o 15 procent meziročně tři měsíce po sobě, kdyby lidí bez práce bylo aspoň 385.000.
Stát by pracovníkovi mohl doplácet až čtyři neodpracované dny týdně, a to maximálně devět měsíců. Poskytovat by mohl od 50 do 70 procent čistého výdělku, nejvýš ale do 1,5násobku průměrné mzdy ve státě. Podle návrhu by to nyní bylo 50.135 korun. Zaměstnanec by musel být v podniku ale nejméně tři měsíce. Firma by hradila sociální a zdravotní odvody z pracovníkovy celé průměrné mzdy.
Kolik by opatření stálo, není zatím jasné. Záležet bude na nastavení parametrů a na počtu lidí, kteří by zkrácenou práci měli. V původním návrhu ministerstvo práce uvedlo, že by na podporu 15.000 pracovníků stát vydal měsíčně nejvýš 158 milionů korun. Pokud by lidí na kurzarbeitu bylo 150.000, rozpočet by to vyšlo maximálně na 1,58 miliardy měsíčně. Podle ministerstva financí jsou odhady "spekulativní" a byla by potřeba analýza dopadů. S tím souhlasilo i ministerstvo průmyslu.
Kabinet o novele začal jednat v pondělí. Babiš pak oznámil, že se vláda mimořádně sejde ve středu a návrh zákona schválí. Jednání začalo dnes v 10:07 na dálku jako videokonference. Tiskovou konferenci vláda svolala původně na 10:30.
Aby novela začala platit, musí ji přijmout Parlament a podepsat prezident. Zbývá na to podle plánu necelých osm týdnů.
Související
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 26 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák