Vyšetřovací komise k Bečvě doporučila inventarizaci a digitalizaci výpustí či zvýšení pokut

K chybám při odběrech kontaminované vody podle zjištění poslanců vedla skutečnost, že neexistuje jasná elektronická evidence kanalizací, především těch kolaudovaných v minulém století. Preciznější by měly být metodické pokyny a postupy v nich obsažené by měly jasně stanovené zodpovědné osoby trénovat. Pro obdobné havárie lze také doporučit případné zvážení vyhlášení krizového stavu, uvádí závěrečná zpráva, kterou má ČTK k dispozici.

Na vybraných místech řek doporučila komise nainstalovat jednoduchá monitorovací zařízení, která by snímala změny kyselosti vod a eletrovodivost, tyto údaje by se trvale archivovaly.

Vodoprávní úřady by měly mít podle komise pro efektivní šetření havárií na vodních tocích v prvních dnech havárie vypracovaný seznam zdrojů znečištění a způsob vnosu do vodních toků, které spadají do jejich příslušnosti. Seznam by měl zahrnovat odtoky z průmyslových čistíren odpadních vod, výtoky z kanalizace, odpady z velkochovů zvířat, jatečního hospodářství, přepady z dešťových zdrží, odtoky z dešťových zdrží, splachy z komunikací, zemědělské znečištění, průsaky z úložiště hnoje, včetně skládek, znečištění z přítoků, kalová pole, odtoky splaškových vod z rekreačních aktivit, lodní dopravy a vodních sportů, hausbóty, vypočítává dokument.

Poslanci také konstatovali nedostatečné metodické pokyny pro Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), Podniky povodí a hasiče. "Pro ropné či jiné senzoricky pozorovatelné látky se postupy trénují, pro tuto, která se odehrála na řece Bečvě bohužel nikoliv. Chybí také řešení postupů, když se taková havárie stane na hranici obvodu obce s rozšířenou působností a na hranici dvou krajů. I toto je nutné ošetřit lépe legislativně a metodicky," uvádí. Povolení nakládání s vodami a integrovaná povolení musejí být podle zprávy lépe koordinována mezi krajskými úřady, vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností a podobně. Inspektoři by také měli lépe pracovat s analýzou rizika. Jasně by měly být určeny zodpovědné osoby, a to i pro havárie, které přesahují území jedné obce s rozšířenou působností či kraje.

V případě legislativních opatření komise uvítala snahu o přípravu novely vodního zákona, která by řešila zjištěné nedostatky. Přesně specifikovaná by v něm měla být havárie mimořádného rozsahu. Zákon by měl podle poslanců také stanovit vyšší sankce za neohlášení havárie nebo nečinnost při havárii. Potřeba je podle nich jasně stanovit, že náklady na zneškodňování havárie i nápravná opatření je povinen uhradit původce havárie. V této souvislosti upozornili na v praxi neuplatňované uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě.

Komise zkritizovala postup při odběru i analýze vzorků 

Sněmovní komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě zkritizovala postup při odběru i analýze vzorků vody a ryb bezprostředně po loňské havárii. Podle poslanců mimo jiné nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Uvedli to v závěrečné zprávě, kterou má ČTK k dispozici. Otrava přesně před rokem poničila biotop na 40 kilometrech řeky. Vyjádření ČIŽP a vodoprávního úřadu ČTK zjišťuje.

V den havárie podle komise mimo jiné pochybil pracovník Oblastního inspektorátu (OI) ČIŽP Brno, který dostal informace od pracovníka vodoprávního úřadu a inspektora OI ČIŽP Olomouc, nevyjel však na místo. Měl přitom podle komise informace, že jde o havárii většího rozsahu s úhynem ryb a že pravděpodobný původce znečištění je v jeho místní příslušnosti. Zástupce OI ČIŽP Brno situaci konzultoval telefonicky.

Zástupce OI ČIŽP Olomouc prováděl šetření jen v Hustopečích nad Bečvou, přitom jako místo zdroje kontaminace už v den havárie byla označena Choryně, náležející do příslušnosti OI ČIŽP Brno. Pracovník tamního inspektorátu podle komise pochybil i tím, že v den havárie neinformoval ředitele OI ČIŽP Brno.

Vzhledem k tomu, že byly zasaženy dva správní obvody obcí s rozšířenou působností, měly podle komise jejich vodoprávní úřady informovat krajský úřad. Ten ale dostal podle zdrojů poslanců informace až den po havárii.

Samotný odběr vzorků nebyl podle komise dostatečně koordinován. V den havárie byl odebrán pouze jeden, avšak ne z potenciálně rizikových výustí. Vzorky měly být podle komise zajištěny maximálně do hodiny od příjezdu na místo, a to nejen po proudu řeky, ale i výše po toku z vyústění, která do Bečvy vedou. To se však stalo až následující den, a to jen z některých vyústění.

Jako problematické se ukázalo i bezprostřední vyhodnocení vzorků, míní poslanci. Byla podle nich možnost vzorky analyzovat v řádu hodin v laboratořích Povodí Moravy, zpracovávaly se ale až ve středu v laboratořích Vodovodů a kanalizací. Komise to považuje za selhání organizace práce ČIŽP a vodoprávního úřadu.

Komise má také pochybnosti ohledně postupu ČIŽP v tom, že zahájila řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě až letos v červnu, a to takzvaně na podnět. Poslanci upozornili na to, že podle legislativy, jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě, má povinnost řízení zahájit.

Mezi podezřelými z úniku nebezpečných látek se loni ocitla chemička Deza ze svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO). Firma bezprostředně poté uvedla, že zcela jistě není původcem úhynu ryb. Že by kyanidy pocházely od ní, odmítá dodnes. Policie letos v létě obvinila z otravy Bečvy společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího jednatele Oldřicha Havelku, vinu popírají. Vyšetřování začalo v pátek přezkoumávat Krajské státní zastupitelství v Ostravě.

Komise mimo jiné upozornila ve zprávě na to, že z výusti z areálu Dezy vzorek nebyl v týdnu následujícím po havárii vůbec odebrán. Z výusti kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadnému úhynu ryb, byl podle poslanců vzorek odebrán až tři dny po katastrofě, u společnosti Energoaqua den po havárii a následně v dalších dnech.

Podle komise také dřívější výroky Jiřího Klicpery, který zpracovával znalecký posudek, byly způsobilé ohrozit výsledek trestního řízení. Komise se proto rozhodla podat podnět pro výkon dohledu nad znalcem kvůli podezření ze spáchání přestupku. Klicpera na začátku února v pořadu Reportéři ČT řekl, že otravu Bečvy nezpůsobila Deza. O několik dní dříve v on-line debatě expertů prohlásil, že viníka zářijové otravy už zná. Konkrétní ale nebyl. V květnu odmítl obsah posudku po jeho odevzdání policii pro ČTK komentovat, upozornil na to, že je vázán mlčenlivostí.

Poslanci také upozornili na to, že policie vypracovala zadání otázek pro znalecký posudek už v pátek 25. září 2020, přičemž první výsledky poukazující na možnou látku, jež mohla způsobit otravu, byly ve středu odpoledne. Otázky podle komise jednoznačně směřují ke společnosti Energoaqua, přestože u mnoha dalších vyústění nebyly vzorky odebrány. To se snažila policie podle komise řešit až o dva měsíce později při pokusu v areálu Dezy.

Vyšetřovatelé podle komise pochybili i tím, že nebyli vyslechnuti přímí svědci z řad rybářů, stejně jako vedoucí vodoprávního úřadu z Valašského Meziříčí.

Sněmovní komise závěrečnou zprávu minulý týden schválila téměř jednomyslně, nehlasoval pro ni jeden z devíti poslanců. Komise zároveň požádala předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) o svolání mimořádné schůze. Měla by se sejít do konce září. Premiér Babiš minulý týden na setkání s občany na Šumpersku komisi kritizoval, podle něj se snaží o viníkovi havárie rozhodovat místo policie a státního zastupitelství.