Hnutí ANO zahájilo státní hymnou dnešní celostátní sněm, na kterém si zvolilo nové vedení. Pozici předsedy si podle očekávání podržel bývalý premiér Andrej Babiš, prvním místopředsedou zvolili delegáti bývalého vicepremiéra Karla Havlíčka. Místopředsedy ANO zůstali bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec a dřívější šéf Sněmovny Radek Vondráček, nově jsou jimi bývalá ministryně financí a nynější šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.
"Bilancujeme deset let. Všichni jste nám předpovídali budoucnost Strany zelených, Věcí veřejných a všech těch pokusů a omylů minulosti. My se za deset let stali největší politickou silou. Když si odmyslíme ten pětislepenec, jsme stále největší na počet mandátů," řekl novinářům před zahájením sněmu Babiš.
Ve Sněmovně má ANO 72 mandátů. Vládu ale utvořily Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se Starosty a nezávislými (STAN).
Bývalý premiér, o kterém se hovoří také jako o jednom z možných favoritů budoucích prezidentských voleb, obdržel nominaci na předsedu ANO ze všech 14 krajů. Novinářům řekl, že hnutí má i své problémy, je tedy možné, že zazní kritické hlasy.
Nakonec podle očekávání znovu obhájil pozici předsedy hnutí ANO. Obdržel 76 z celkových 95 hlasů, tedy 80 procent. Zdrželo se 13 delegátů, proti jich bylo šest. Ve volbě Babiš stejně jako v minulosti neměl protikandidáta. V předvolebním projevu uvedl, že za dva roky už na pozici šéfa subjektu kandidovat nebude.
Prvním místopředsedou hnutí ANO zvolili na dnešním sněmu v Praze delegáti bývalého vicepremiéra Karla Havlíčka. V prvním kole volby dostal 82 z 93 hlasů. Měl tak větší podporu než bývalý premiér Andrej Babiš. Nominace měla i bývalá vicepremiérka Alena Schillerová, která však usiluje jen o místo řadové místopředsedkyně.
Místopředsedy ANO zůstali bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec a dřívější šéf Sněmovny Radek Vondráček, nově jsou jimi bývalá ministryně financí a nynější šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.
Hlasovalo 93 delegátů. Vondrák získal 81 hlasů, Brabec 80, Vondráček 77 a Schillerová 74. Pozici člena předsednictva obhájili Mračková Vildumetzová a poslanci Jana Pastuchová, Roman Kubíček, Ladislav Okleštěk a Jan Volný. Nově se jimi stali zlínský hejtman Radim Holiš a poslanci Jaroslav Bžoch a David Kasal.
Funkční období vedení a dalších orgánů ANO trvá do 17. února. Původně se měl republikový sněm uskutečnit koncem loňského ledna, odložen byl ale kvůli koronavirové pandemii.
Babiš přisoudil porážku ANO v loňských volbách koronavirové pandemii
Porážku ANO v loňských volbách předseda hnutí a bývalý premiér Andrej Babiš přisoudil koronavirové pandemii. Zkritizoval tehdejší opoziční strany, které aktuálně tvoří kabinet, že covidovou krizi zneužívaly v politickém boji proti hnutí. Před tím Babiš v projevu rekapituloval předchozích deset let a kauzy, které se ho týkaly.
Žádná vláda se podle Babiše předtím nesetkala s tak bezprecedentní krizí, která zasáhla zdravotnictví, ekonomiku, ale hlavně společnost, rodiny a životy. "Ne vždy se všechno povedlo, ale vždy jsme jednali tak, abychom ochránili naše občany," řekl. Poděkoval zdravotníkům, hygienikům, učitelům, vojákům, hasičům či prodavačkám za jejich nasazení, a také lidem, kteří dodržovali protikoronavirová opatření.
Strany nyní sdružené ve vládě, tedy Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se Starosty a nezávislými (STAN), podle Babiše zneužívaly krizi v politickém boji. V době, kdy zemi zasáhla největší koronavirová vlna, podle něj tehdejší opozice s ničím nepomoha, naopak zpochybňovala rozhodnutí vlády a rozeštvávala společnost.
Proti podobným Babišovým argumentům se nynější koaliční subjekty často ohrazovaly s tím, že i v roli opozičních stran nabízely vládě mnoho vlastních návrhů a požadovaly též pravidelná jednání kabinetu s opozicí.
Předseda hnutí také míní, že by ANO vyhrálo sněmovní volby, kdyby se strany nesdružily do koalic. Babiš si stojí za tím, že při povolební situaci byl odchod do opozice jedinou rozumnou cestou, i když tím podle svých slov "rozzlobil" prezidenta Miloše Zemana. Ten byl připraven Babišovi dát dva pokusy na sestavení vlády, předseda ANO to ale nakonec odmítl.
"Mohli jsme situaci natahovat a vládnout v demisi třeba dva roky, ale vnitřně cítím, že by to nebylo správné, poškodilo by to naše hnutí i atmosféru v naší zemi," poznamenal. Spolu a Piráti se STAN se ihned po volbách domluvili na společném postupu, ve Sněmovně mají dohromady 108 křesel. Babišův kabinet podle šéfa ANO příkladně předal úřady novým ministrům.
Bývalý ministerský předseda opět kritizoval změnu volebního zákona. Zmínil také kauzy, s nimiž se podstatnou část své politické kariéry potýká, tedy vyšetřování v souvislosti s farmou Čapí hnízdo i s podezřením ze střetu zájmů.
Loni se pak Babišovo jméno objevilo v kauze Pandora Papers. Zprávy upozorňují na podezřelé transakce, které řada politiků i dalších osobností z různých zemí realizovala prostřednictvím anonymních offshorových firem. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), které s odhaleními přišlo, upozornilo v Babišově případě na to, že si přes offshorové firmy poslal do ciziny téměř 400 milionů korun, za které pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře. Babiš opakovaně odmítl, že by se dopustil něčeho nelegálního.
Hnutí ANO vydalo při příležitosti sněmu knížku s výčtem kroků Babišovy vlády
Při příležitosti dnešního celostátního sněmu ANO hnutí připravilo novou knížku Může za to Babiš a jeho vláda, která obsahuje výčet kroků kabinetu Andreje Babiše (ANO). U bývalého ministerského předsedy jde už o třetí publikaci, předchozí dvě vyšly před parlamentními volbami v letech 2017 a 2021.
Nová kniha obsahuje 113 stran, rozdělena je zhruba do 15 kapitol podle jednotlivých oblastí, například finance, zdravotnictví, důchody a sociální politika, doprava, digitalizace nebo sport.
Před loňskými sněmovními volbami, po kterých ANO poprvé skončilo v opozici, vyšla Babišova kniha s názvem Sdílejte, než to zakážou! Obsahovala mimo jiné jeho vizi obnovy České republiky po koronavirové pandemii nebo kritiku tehdy opozičních Pirátů. Své nápady premiér popsal v knize i před předchozími volbami v roce 2017. Publikace O čem sním, když náhodou spím obsahovala jeho vizi Česka do roku 2035.
Související
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák