Zeman ostře kritizoval stažení z Afghánistánu. Rokování s Tálibánem přirovnal k jednání s Hitlerem

Několik tisíc posledních vojáků USA, států NATO a jejich spojenců se z Afghánistánu začalo stahovat na počátku měsíce, odejít chtějí do 11. září.

Dvoudenní summit se koná v rumunské metropoli Bukurešti. Osobně se ho ale kromě šéfa hostitelské země Klause Iohannise účastní jen polský prezident Andrzej Duda. Představitelé ostatních zemí, včetně Zemana, se připojili přes video. K jednání se dnes přidali také americký prezident Joe Biden a generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg a rovněž maďarský prezident János Áder.

Takzvaná bukurešťská devítka sdružuje země Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), trojici pobaltských států (Estonsko, Litva, Lotyšsko) a Bulharsko a Rumunsko.

Český prezident ve svém příspěvku připomněl, že na poslední vrcholné schůzce Severoatlantické aliance v Londýně "jako osamělý bojovník" protestoval proti stažení vojsk z Afghánistánu. Tento krok je podle něj "horší než zločin. Je to chyba". Poukázal v této souvislosti na sobotní krvavý útok na školu v Kábulu. Je přesvědčený, že po odchodu sil USA a jejich spojenců v NATO z Afghánistánu Tálibán potlačí tamní legální vládu, ovládne celou zemi a vytvoří nové teroristické centrum, které podle českého prezidenta bude možné přirovnat k Islámskému státu posledních let.

Zeman také položil otázku šéfovi NATO Jensi Stoltenbergovi, proč, pakliže má stejný názor jako on, proti stažení neprotestoval. "Proti veliké chybě, která mi připomíná politiku appeasementu, dokonce zbabělost, dokonce kapitulaci. Jednání s Tálibánem se velice podobá jednáním s Adolfem Hitlerem a se stejnými následky," uvedl český prezident.

Vrcholná schůzka v rumunské metropoli se koná v době zvýšeného napětí ve vztazích s Ruskem. Přispěla k tomu mimo jiné obvinění, že ruští agenti stojí za výbuchy muničních skladů v České republice a Bulharsku, ale také tlak Ruska na Ukrajinu a situace v Černém moři.

Bílý dům informoval, že prezident Biden s účastníky summitu diskutoval o širokém okruhu otázek, včetně schopnosti aliance reagovat na hrozby. Rumunský prezident v této souvislosti hovořil o nezbytnosti posílit schopnost odstrašení a obrany. "Všichni jsme nedávno byli svědky znepokojujícího vojenského soustředění Ruska v našem blízkém sousedství, v Černém moři, na Ukrajině a kolem ní," zdůraznil. "Proto jsem se zasazoval, a to i při diskusi s prezidentem Bidenem, o zvýšení vojenské přítomnosti spojenců v Rumunsku a ... na jihu východního křídla," řekl Klaus Iohannis.