Prezident Miloš Zeman při dnešním jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok apeloval na úspory. Návrh považuje podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka za málo úsporný a nedostatečně investiční. Bez patřičných změn úspor a investic by zvažoval vetování rozpočtu, uvedl mluvčí na twitteru.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schodek 390 miliard korun prezidentovi nevadí, pokud bude v rozpočtu dost peněz na investice. Schillerová po setkání s prezidentem, jeho poradci a premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Lánech novinářům řekla, že navrženou částku na investice, zhruba 207 miliard korun, Zeman ocenil.
Ovčáček dále informoval, že prezident navrhl konkrétní druhy úspor a investic. "Prezident republiky upozornil, že bez patřičných pozměňovacích návrhů tohoto typu by zvažoval vetování návrhu státního rozpočtu na rok 2022," uvedl mluvčí. Konkrétní návrhy nezmínil.
Základní parametry rozpočtu vláda schválila v červnu. Celkové příjmy rozpočtu MF naplánovalo včetně peněz z EU na 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun.
Ministryně Schillerová dále uvedla, že po podzimních sněmovních volbách by se Zeman chtěl ještě jednou setkat kvůli návrhu rozpočtu po volbách se svými poradci.
Debata se dnes vedla i o rušení daňových výjimek. Schillerová v tom nevidí prostor za stovky miliard. "Ale určitě věřte tomu, že tam prostor je. Je tam celá řada výjimek, které zvýhodňují určité skupiny a je to velmi těžké protlačit v parlamentu, ale já se o to pokusím,“ řekla.
Ohledně úspor ministryně představila Zemanovi plán konsolidace veřejných financí. Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižování strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.
Schillerová dnes zopakovala, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.
Pokud by parlament rozpočet neschválil do konce roku, stát by začal hospodařit v tzv. rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.
Po dokončení jednání s jednotlivými ministry by se měla Schillerová sejít kvůli návrhu rozpočtu s Babišem. Termín neuvedla. "Rozhodně trvá, že ten schodek je pro mne směrem nahoru nepřekročitelný," uvedla ministryně. Informovala také, že ve vládní rozpočtové rezervě je pro příští rok vyčleněno zhruba šest miliard korun pro řešení případných dopadů pandemie koronaviru.
Schodek nehodlá podle svého dřívějšího vyjádření Schillerová měnit ani na základě lepší makroekonomické prognózy, kterou ministerstvo financí zveřejnilo v úterý. V té MF zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v příštím roce na 4,2 procenta. Zhruba 30 až 40 miliard korun navíc, které by rozpočet mohl díky lepšímu výkonu ekonomiky získat, hodlá ministryně využít na výdaje. V rozpočtu například počítá s navýšením průměrného důchodu o 797 korun měsíčně, přičemž zákonná valorizace činí 497 korun.
Babiš v rozhovoru pro dnešní Právo avizoval, že bude s prezidentem také hovořit o Bezpečnostní informační službě (BIS), kterou Zeman obvinil z toho, že odposlouchává jeho spolupracovníky. Schillerová novinářům po jednání proadního týmu sdělila, že nemá informace o tom, zda se koná schůzka mezi Babišem a Milošem Zemanem ohledně prezidentových obvinění na adresu Bezpečnostní informační služby. Při jednání expertního týmu se o BIS podle ní nemluvilo.
Související
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
Aktuálně se děje
včera
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
včera
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
včera
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
včera
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
včera
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
včera
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
včera
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
včera
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
včera
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
včera
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
včera
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
včera
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
včera
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
12. září 2026 21:03
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
12. září 2026 19:47
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
12. září 2026 18:33
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
12. září 2026 17:16
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
12. září 2026 15:57
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
12. září 2026 14:45
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
12. září 2026 13:30
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Zdroj: Libor Novák