NKÚ upozornil na nedostatky u dotací na regionální a speciální školství

Dotace na regionální a speciální školství provázely nedostatky při rozdělování peněz i porušování pravidel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil rozdělování peněz ministerstva školství (MŠMT) v letech 2016 až 2018. NKÚ zkontroloval projekty za téměř 260 milionů korun.

Z kontroly mimo jiné vyplynulo, že ministerstvo při podpoře regionálního školství nezohlednilo skutečné potřeby v regionech a při rozdělování dotací postupovalo v určitých případech netransparentně a znevýhodňovalo některé příjemce. Ministerstvo se proti velké části formulací kontrolního protokolu ohradilo, doporučení NKÚ byla podle něj v navazujících programech uplatněna.

Ministerstvo podle NKÚ nebylo navíc důsledné při kontrolování a vymáhání dodržování podmínek dotace. Nedostatky zjistili kontroloři i u příjemců. "Porušovali podmínky dotace i právní předpisy," uvedli. NKÚ ohlásil finančním úřadům podezření na porušení rozpočtové kázně za více než 86 milionů korun. Nedostatky se týkaly porušování podmínek dotace i právních předpisů. Šlo například o chyby při vypisování zakázek, uvedení nepravdivých údajů v dokumentaci k projektu, neúplné doklady nebo nedostatky v platbách dodavatelům. "V případě NKÚ kontrolovaného vzorku 18 akcí se ve dvou případech potvrdilo zjištění MŠMT, na které byla kontrolní skupina NKÚ upozorněna," uvedl resort. V jednom případě bylo zahájeno správní řízení o odnětí dotace.

Programy, které vytvořilo ministerstvo, měly prostřednictvím dotací zlepšit podmínky v dětských domovech, výchovných ústavech, speciálních školách zřizovaných MŠMT anebo vytvořit nové výukové kapacity v regionálních školách zřizovaných obcemi, městy či kraji. Většina peněz tak byla určena na stavbu, rekonstrukci a modernizaci těchto zařízení a zlepšení jejich vybavení.

Oba kontrolované programy byly podle ministerstva zahájeny v roce 2013, respektive 2014. "V době kontroly však ještě zdaleka nebyla ukončena závěrečná vyhodnocení všech akcí a obou programů. Ve většině případů tím mohlo dojít k mylnému dojmu, že MŠMT nedostatečně kontroluje dodržování podmínek pro poskytnutí dotace," reagovalo ministerstvo.

U programu pro regionální školství vybral resort 12 projektů k podpoře, aniž si podle NKÚ předem zjistil skutečné potřeby v regionech. Projekty navíc vybral v době, kdy neměl schválen objem peněz ze státního rozpočtu a nebyly stanoveny ani cíle programu. "Více než 17 miliony korun tak podpořilo i projekty, které byly dokončeny ještě předtím, než měl celý program schválenu dokumentaci," uvedl NKÚ. S tím ministerstvo nesouhlasí, dotaci v obou případech vyplatilo zpětně, až po schválení příslušného programu vládou ČR.

Kontroloři také zjistili, že ministerstvo porušovalo při rozdělování dotací podmínky, které samo stanovilo. Například vyplatilo přes 46 milionů korun dvěma projektům, které je podle pravidel neměly dostat. V několika případech byly skutečné náklady na dotovaný projekt nakonec nižší, než se plánovalo. MŠMT ale na to nereagovalo a vyplatilo dotaci v původní výši.

Dále kontroloři zjistili, že ministerstvo měnilo pravidla pro poskytování a čerpání dotací. "Vytvářelo tím pro příjemce nerovné podmínky," podotkl NKÚ. Podle nich ministerstvo v programu pro speciální školství u sedmi ze 13 kontrolovaných projektů vydalo pokyny, které byly v rozporu s dokumentací programu. U regionálního školství pak bezdůvodně nastavilo všem pěti kontrolovaným akcím mírnější podmínky, než určovala dokumentace programu. Měnilo i povinný podíl, který má platit příjemce ze svých prostředků, nebo dobu, po kterou měl majetek pořízený z dotace sloužit danému účelu.

Nedostatky při rozdělování dotací zjistil NKÚ u ministerstva školství opakovaně i v minulosti. Resortu doporučil, aby přijal taková opatření, která zlepší řízení a kontrolu rozdělování dotací a zároveň sníží riziko nedostatků a následných sankcí u příjemců.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství nkú

Aktuálně se děje

před 28 minutami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 4 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy