Současný nárůst platů ve školství podle odborů nestačí

Nárůst platů učitelů v prvním čtvrtletí letošního byl podle zástupců školských odborů a spolku Pedagogická komora nedostatečný. Podle šéfa školských odborářů Františka Dobšíka se potvrzuje trend, že se ve školství nevyplácí odměny a příplatky pravidelně, ale až na konci roku. Údaje o výši platů z prvního čtvrtletí tak podle něj nemají velkou vypovídající hodnotu.

Podle předsedy spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho zůstávají platy navzdory růstu velmi nízké a české školství je nadále velmi podfinancované.

Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil podle údajů ministerstva školství 38.951 korun hrubého měsíčně. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku si vyučující polepšili o 2727 korun, což je zhruba o 7,5 procenta. Nepedagogové ve školách brali v prvním čtvrtletí v průměru 21.589 korun měsíčně. Meziročně se jejich příjem navýšil přibližně o 11,5 procenta. Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun.

"Platy celkově u pedagogů mají růst o deset procent, zatím rostly o 7,5 procenta, což je samozřejmě nedostatečné a důležitý údaj bude za celé první pololetí. Když srovnáme plat učitelů k průměrnému platu v ČR za první čtvrtletí, tak se posunul na 114 procent. Což je určitý dobrý trend, ale za první čtvrtletí nedostatečný," uvedl Dobšík.

"Přestože platy učitelů rostou v posledních letech rychleji než v minulosti, nadále zůstávají velmi nízké," řekl Sárközi. Podle něj o tom svědčí to, že se do školství nevracejí učitelé, kteří z něj kdysi odešli. "Průměrný plat učitele na základní škole činí pouze 65 procent průměrné mzdy zaměstnance s vysokoškolským vzděláním, což řadí Českou republiku na poslední místo mezi zeměmi OECD a EU," dodal.

Z údajů o růstu výdělku pedagogů i nepedagogů je podle Dobšíka možné vyčíst, že se ve školství nevyplácí pravidelně odměny a osobní příplatky a lepší funguje navyšování nárokové složky platů. Pokud by se odměny pravidelně vyplácely, měli by mít podle Dobšíka učitelé průměrný plat asi o 3000 korun vyšší. "Chci být optimista, že v dalším období se tyto finanční prostředky objeví na páskách pedagogů za distanční výuku," řekl.

Podle Sárköziho zůstává české školství nadále extrémně podfinancované a investice do vzdělávání nedosahují pěti procent hrubého domácího produktu (HDP). K vyrovnání dlouhodobého vnitřního dluhu by podle něj bylo zapotřebí, aby do školství šlo alespoň šesti procent HDP. Podfinancování se podle něj projevuje nejen v platech zaměstnanců, ale i v financích na pomůcky pro žáky nebo výpočetní techniku.

Na neinvestiční vybavení škol jsou letos v rozpočtu ministerstva školství vyčleněny zhruba dvě miliardy korun, řekla ČTK mluvčí úřadu Aneta Lednová. Ministr školství Robert Plaga (ANO) již avizoval, že by chtěl na školení a pomůcky pro školy získat pro příští rok jednu miliardu korun navíc. Letošní rozpočet ministerstva školství činí přibližně 214 miliard korun.

Související

Školství, ilustrační foto

Epidemie se šíří i ve školách, dočasné uzavření je namístě, říká šéf odborů

Školské odbory jsou s ohledem na zhoršující se epidemickou situaci pro dočasné uzavření dosud otevřených školek, speciálních škol a prvních a druhých tříd základních škol. Po nezbytně nutnou dobu by podle nich měla zůstat otevřená jen zařízení pro děti zdravotníků a pracovníků záchranného systému. ČTK to dnes řekl šéf školských odborů František Dobšík. Podle ředitelky benešovské mateřské školy a zástupkyně spolku Pedagogická komora Mileny Mottlové se většina školek potýká s opakovaným výskytem nákazy a v poslední době se situace zhoršuje.

Více souvisejících

František Dobšík učitelé Radek Sárközi (prezident Pedagogické komory) Školství

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 12 minutami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy