Proč tolik lží? Kajínek píše z vězení a je to hodně drsné

Kajínek zaslal dopis s vyjádřením Blesku, který jej zveřejnil na svém serveru. „Připravuji knihu o českém vězeňství, abych veřejnosti umožnil pravdivý pohled za zdi věznic. Někteří politici, novináři a hlavně sama vězeňská služba, tzv. bachaři, systematicky dezinformují veřejnost o podmínkách ve věznicích. Zkreslování pravého stavu věcí by mohlo vyznívat úsměvně, ale nelze se nezeptat, proč tolik lží?" píše v dopise asi nejznámější český vězeň.

Poukazuje například na slova Valachové, která pro stanici Nova uvedla, že „zatímco pan Kajínek v rámci výkonu trestu odnětí svobody může, kdykoliv chce, na čerstvý vzduch, může do posilovny a jí dosytosti, tak děti v Chrastavě jí chleba bez přídavku za odměnu."

Kajínek podle svých slov neví, kde informace o jeho podmínkách Valachová vzala, dodává však, že pochybuje, že by některý z chovanců v Chrastavě chtěl zažít jeho realitu. Před útěkem se prý mohl hodinu procházet se svázanýma rukama a nohama, zatímco „ostatní doživotní vězni, skuteční vrazi, kolem poskakovali nesvázaní".

Po roce 2000 mu pak prý už jen svazovali ruce, nakonec ho po dalších několika letech přestali svazovat úplně. „Mnoho a mnoho let jsem chodil na vycházky do prostoru, kam nesvítilo nikdy slunce. Až poslední dva roky mohu chodit na druhé nádvoří, kam slunce svítí. Přitom stále platí, že mohu jít ven pouze v určený termín na jednu hodinu, a pokud prší, tak jsem hodinu venku v dešti," vysvětluje s tím, že rozhodně nemůže ven kdy chce, jak tvrdila Valachová. A o jídle se prý raději ani zmiňovat nebude.

Poukazuje ale na další problém – na telefonní hovory. Minuta hovoru podle něj stojí 15 korun, takže maximálně povolených 10 minut přijde na 150 korun. Vězňům navíc není možné volat do věznice, takže telefonní spojení se světem je pro mnohé velmi drahé nebo nedostupné. „Vězni tedy mají nejméně prostředků a nejdražší telefonování v zemi. Není se tedy čemu divit, že hledají jiné možnosti ke kontaktům se svými blízkými a pořizují si zakázané mobilní telefony," zlobí se.

Na konci dopisu se ještě Kajínek vrací k tomu, jaké šance má, aby byl propuštěn – o což usiluje už dlouhé roky. A co by se podle něj muselo stát? Ven by se prý mohl dostat „na základě rozhodnutí opravdu spravedlivého a statečného soudce, který by měl odvahu udělat průlomové rozhodnutí, milostí prezidenta nebo zázrakem". „Možná jsem příliš důvěřivý, jak to mám napsané ve znaleckých posudcích, ale stále doufám ve zdravý rozum!!!" dodává na závěr svého psaní pro Blesk vězeň.