Ombudsman: Žádosti o odškodnění musíme změnit! Lidé musí své peníze dostat co nejdříve

Ombudsman v desateru uvádí, že každé ministerstvo by mělo mít jeden organizační útvar, u kterého se budou shromažďovat žádosti o odškodnění za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nebo kvůli nesprávnému úřednímu postupu. Ministerstva by si také měla vést statistiky o přijatých a rozhodnutých žádostech. Podle statistik by se měly úřady snažit odstranit nejčastější problémy.Hlavní vliv na posouzení žádosti by měl mít její obsah, nikoliv její název, či chybné formulace, pro které by mohly úřady žádost zamítnout. Pokud v dokumentu něco chybí, měli by úředníci požádat o doplnění žádosti.Desatero požaduje, aby se v případě pochybení ministerstva, zvláště kvůli nečinnosti, úřady snažily o mimosoudní vyrovnání. "Obě strany šetří náklady soudního řízení a současně nedochází k nedůvodnému zatěžování soudů," vysvětluje materiál. Pokud úřad rozhodne, že pochybil, měl by vyplatit peníze žadateli co nejdřív.Ministerstvo by mělo do šesti měsíců nejenom rozhodnout, zda pochybilo, ale také vyrozumět zájemce o odškodnění. Pokud to ze závažných důvodů nestíhá, mělo by občanům říci, proč tomu tak je a kdy žádost vyřídí. "Současně je povinností ministerstva poučit žadatele o jeho právu domáhat se odškodnění u příslušného soudu," dodává desatero.Ministerstva by si nesměla najímat externí právníky na každé soudní stání, ale pouze u velmi složitých případů. Zbytek by měl zabezpečit odborný zaměstnanec daného rezortu. "Zastoupení ministerstva advokátem v případě obvyklé a běžné agendy ministerstva je zcela nepřípustné," uzavírá ombudsmanův materiál.Varvařovský vládě také doporučuje, aby novelizovala zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by ho měl v případě kladného názoru ministrů kabinetu předložit do konce roku.Podle ombudsmana by se měl nově upravit proces předběžného projednávání nároku na odškodnění, například ho úplně vypustit. Tento kompenzační prostředek, podle něhož se nejprve občané musí obrátit se žádostí o odškodnění na příslušný úřad a teprve poté na soud, si podle ombudsmana vykládá každý aktér řízení jinak. Orgány státní správy se podle něj spíše řídí postupem, který vyhovuje majetkovým zájmům státu. "Nepřiznává-li se procesu předběžného uplatnění nároku na odškodnění veřejnoprávní povaha a nepanuje-li obecná ochota k dobrovolnosti odškodňování, pak jde o nedůvodnou překážku přístupu jednotlivce k soudu," varuje Varvařovský.Problém spatřuje i v problematice odpovědnosti za chyby. Například za nečinnost v soudnictví podle něj často nemohou soudci, kteří jsou v současnosti k odpovědnosti volaní, ale ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán, který špatně soudnictví organizuje. Zákon by měl podle něj proto více myslet i na to, že v České republice panuje smíšený model veřejné správy.