Žena neuspěla u Ústavního soudu se stížnosti kvůli důchodu

Ústavní soud vyhlásil ve čtvrtek nález ze začátku září. V něm upřesnil právní názor týkající se problematiky výpočtu důchodů zaměstnanců někdejších československých federálních podniků."Stěžovatelka uvedla, že byla státní občankou České republiky a od září 1984 byla zaměstnaná u Českých drah, dříve Československých státních drah, Kontroly přepravních tržeb v Olomouci, která byla po celou dobu místem výkonu práce," řekl Langášek.Když však žena požádala o starobní důchod, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jí přiznala pouze 3 738 korun měsíčně kvůli pozdější slovenské době pojištění, která vznikla k poslednímu prosinci 1992 smlouvou mezi Českou a Slovenskou republikou. Za slovenskou dobu pojištění byl stěžovatelce ze strany slovenské Sociální pojišťovny v Bratislavě vyměřený dílčí slovenský důchod, jehož výplatu však později na její žádost převzala ČSSZ. V přepočtu dostává žena 13 361 korun měsíčně, přičemž za dobu od června 2007 do června 2010 dostala jednorázový doplatek ve výši téměř 90 tisíc korun jako rozdíl mezi českým dílčím a slovenským starobním důchodem.Ústavní soud připomněl, že motivem takzvaných slovenských důchodů bylo nalezení spravedlivého zacházení s občany, kteří byli poškození na výši důchodu v důsledku rozdělení federace a na základě mezinárodní smlouvy mezi oběma nástupnickými státy.Smlouva občany přivedla do situace, kdy by měli pobírat důchod z druhého státu se všemi riziky. Ústavní soud proto vytvořil pravidlo, podle kterého tuto problematiku vyřešil pomocí vyrovnávacího a dorovnávacího příspěvku.ÚS však zdůraznil, že je potřeba mít na paměti také i původní účel mezinárodní smlouvy, a to spravedlivé rozložení zátěže státních rozpočtů a veřejných fondů nástupnických států.