Proč "démoni" ničí českou společnost? Zeptali jsme se odborníka

Jaká závislost patří dle Vás mezi ty nejrozšířenější u české populace?

Problémem není jen závislost, ale ještě více škodlivé užívání. K časným příčinám předčasné smrti patří otravy alkoholem a úrazy nebo násilí pod jeho vlivem. K tomu dochází i u lidí, kteří na alkoholu nejsou závislí. Stejně je třeba uvažovat o jiných drogách. Jestliže ale přesto chcete nějaký žebříček, pořadí je toto: tabák, alkohol a pak dlouho nic. Mimochodem na mém webu www.drnespor.eu najdete zdarma svépomocné materiály pro lidi s nejrůznějšími návykovými nemocemi i pro jejích blízké.

Některé skupiny usilují o legalizaci marihuany. Měla by tato droga být dle Vás povolená i s ohledem na léčebné účinky např. při roztroušené skleróze?

Je třeba rozlišovat mezi legalizací a využívání v medicíně. Např. morfin používá k mírnění bolesti po operacích, to ale neznamená, že ho může každý prodávat, kde chce a komu chce.

Co se oněch zdravotních účinků konopí týče, ty se u nás přeceňují. Zmínila jste roztroušenou sklerózu. Tu konopí neléčí, ale jen mírní jeden její příznak – zvýšené svalové napětí. Jenže za cenu zhoršení paměti a duševní výkonnosti. O tom svědčí jediná solidní studie publikovaná na toto téma, kterou znám. Možná tomu nebude někdo věřit (proto odkaz: Honarmand K, Tierney MC, O'Connor P, Feinstein A. Effects of cannabis on cognitive function in patients with multiple sclerosis. Neurology, 2011; 76(13): 1153-1160.).

Marihuana má sama o sobě rizika pro duševní i tělesné zdraví, např. nádory a další onemocnění dýchacích cest, úrazy nebo riziko srdečního infarktu. Škodí i to, když někdo kvůli konopí zanedbá účinné možnosti léčby.

Mnoho mladých lidí neustále sedí na sociálních sítích. Nemůže závislost na PC a telefonech být stejně nebezpečná jako některé omamné látky?

Mezi deliriem tremens a náklonnosti k stařičkému mobilu je pořádný rozdíl. To, co zmiňujete, není závislost ve smyslu Mezinárodní klasifikace nemocí. Sociální sítě, videohry atd. mohou ale přerůst únosnou mez. Pak ohrožují vzdělání, kariéru i zdraví. Dlouhé hraní videoher poškozuje dítě v mnoha směrech, dokonce zvyšuje i riziko zneužívání drog. Závislost to není, ale problém ano.

Jak pohlížíte na to, že ve vedení země má nejeden politik velmi vřelý vztah k alkoholu?

Na dálku je obtížné odlišit, co je vřelý vztah k alkoholu a co vděčnost sponzorům z řad výrobců alkoholických nápojů.

Prezidentu Miloši Zemanovi řekl ministr zdravotnictví úřednické vlády Martin Holcát, že šest skleniček vína a tři panáky denně nejsou extrémní pití. Co si o tomto výroku myslíte?

Myslím, že tento výrok vycházel ze snahy pana prezidenta chránit. Velmi pochybuji, že by takovou opravdu vysokou dávku doporučoval tento lékař svým pacientům. A také pochybuji o tom, že by toleroval opilost u svých podřízených v nemocnici.

Nevytváří takové názory z politicky nejvyšších míst další závislé na alkoholu?

Problém nevidím ve špatném příkladu ze strany politiků, ale ve špatných a špatně prosazovaných zákonech. Ukázalo se to při nedávné metylalkoholové aféře. Piva a krabicová vína jsou z nás levnější než běžné nealkoholické nápoje. Stát neumí před alkoholem chránit děti a dospívající. Podle mezinárodních studií patří čeští dospívající ve vztahu k alkoholu a drogám k nejvíce ohroženým v Evropě.

V poslední době se řeší i díky občanským sdružením hazard. Jak by měl být dle Vás problém s mnoha závislými na VLT řešen?

Nejlepší je všechny hazardní automaty plošně zakázat. To ostatně udělali např. v Norsku. Velmi se jim to osvědčilo. Zákaz by snížil místní kriminalitu, sociální problémy, bezdomovectví a počet nezletilých, kteří hazardně hrají v rozporu se zákonem. Zákaz by také zlepšil atmosféru příslušné lokality. Blízko mého bydliště zrušili hazardní brloh. Místo něj otevřeli mateřskou školku. Tomu místu to velmi prospělo. Řekl bych, že se tak zvýšila i faktická cena nemovitostí v okolí.

Proč dle Vás vlastně lidé sklouznou k závislostem?

Zdraví nebo nemoc vzniká v důsledku souhry rizikových a ochranných činitelů na mnoha rovinách – biologické, psychologické, rodinné, místní, společenské atd. Existuje tendence přeceňovat psychologické činitele a podceňovat ty společenské. Chtělo by to příklad. Před rokem 1989 jsem za deset let praxe potkal jediného patologického hráče. V pozdějších letech za námi přicházejí do skupin každý týden pro patologické hráče doslova desítky lidí s tímto problémem. Určitě se od té doby podstatně nezměnil základ lidské psychiky. Hlavní příčinou je přebujelý, roztahovačný a státem málo omezovaný hazard.

Čemu bychom se měli vyvarovat a na co se naopak zaměřit, abychom se nestali otroky návykových látek?

Nejlépe je zaměřit se na střízlivost. Jeden abstinující intelektuál již zralého věku pronesl na naší doléčovací skupině památkou větu: „Pánové, střízlivost je sexy!" :)

Co se prevence v rodině týče, odkázal bych na naši knihu „Alkohol, drogy a vaše děti". Ta je volně ke stažení z www.drnespor.eu. Zde jen stručně: Pomáhá dostatek času strávený s dítětem, jasná a prosazovaná pravidla i to, že děti nemají alkohol, návykové léky nebo drogy doma na očích.

Jako preventivní a léčebnou metodu využíváte jógu. Můžou se stát srovnatelně dobrými i jiné koníčky, nebo jde právě o jedinečnost tohoto fyzického i duševního cvičení?

Častý problém je nedostatek bezpečného pohybu a zvládání stresu. Stres se dá mírnit mimo jiné cvičením nebo relaxací. Jóga a čínský čchi-kung kombinují relaxaci a cvičení do jednoho celku. Podobná cvičení prospívají pacientům i zdravotníkům. Těm poměrně často přednáším právě o zvládání stresu.

O přístupu Čechů se říká, že je značně negativní, což se projevuje častými slovy „nic moc" na otázku „jak se máte?". Máme se dle Vás skutečně tak prachbídně, nebo nedokážeme přistupovat k životu optimisticky?

Růžové brýle bych nikomu nedoporučoval, mnohem lepší je střízlivý realizmus. Neprospěšné bývá i velké nadšení. Někdo řve jako pominutý „gól!!!", vykloubí si čelist a spadne ze židle.

Co se týče pozitivních emocí, ty naopak mohu doporučit. Profesorka Barbara Fredrickson mezi ně řadí např. vděčnost nebo pohodu. Pozitivní emoce vnímání světa neomezují, ale naopak rozšiřují. Takový člověk nachází nové cesty a možnosti. Je tvořivější a úspěšnější.

Přeji všechno dobré a střízlivosti zdar!

MUDr. Karel Nešpor, CSc. absolvoval v roce 1976 studium medicíny na Lékařské fakultě UK v Plzni. Poté se věnoval na Československé akademii věd lékařskému výzkumu jógy. V roce 1981 složil atestaci z psychiatrie a o tři roky později nástavbovou atestaci v oboru léčení návykových nemocí. V roce 1987 ukončil dlouhodobý výcvik v psychoterapii. Kandidaturu dodělával až v roce 1992, neboť odmítal vstoupit do KSČ.

Působil jako národní koordinátor Evropského akčního plánu o alkoholu Světové zdravotnické organizace. Do roku 2006 byl vědeckým sekretářem Společnosti návykových nemocí České lékařské společnosti. Od roku 1991 pracuje jako primář mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice, často přednáší a vede semináře.

Problematice závislosti, zvládání stresu a sebeovládání se soustavně věnuje. Napsal více než třicet knih a stovky odborných článků. Častými tématy jsou také jóga, relaxace či léčivá síla smíchu. Chcete-li se dozvědět více například o technikách relaxace, můžete navštívit webové stránky Karla Nešpora www.drnespor.eu.