ROZHOVOR | Jednou nacisté, podruhé StB. Může 17. listopad nastat znovu? Odpovídá historik

ROZHOVOR - Česká republika si dnes připomíná události, které se odehrály 17. listopadu v letech 1939 a 1989. Zatímco v prvním zmiňovaném roce chtěli nacisté české společnosti ukázat, že odpor je marný, o 50 let později začala jedna z největších revolucí v dějinách Česka a Československa. Co za oběma událostmi ale stálo? To prozradil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik Ústavu pro studium totalitních režimu Matěj Bílý.

17. listopad je v Česku spojen s obdobím politických změn. To ale hovoříme především o roce 1989. Přinesl nějaké změny listopad v roce 1939?

Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 spojené s popravami a zatýkáním českých studentů především jasně demonstrovalo, jak hodlá k Protektorátu Čechy a Morava přistupovat nacistická okupační správa. Nacisté akcí vzkázali, že Čechům nebude umožněno rozvíjet vlastní vzdělanost a kulturu a jakýkoliv odpor či projev nesouhlasu bude potírán krajně represivními prostředky.   

Po listopadových událostech v roce 1939 bylo 9 lidí popraveno a přes tisíc studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. Proč k tomu došlo?

Přestože po vyhlášením Protektorátu v březnu 1939 se do otevřeného protinacistického odboje zapojil relativně malý počet obyvatel, většina české společnosti se s nacistickou okupací nesmířila. Formy protestu se lišily, vyvrcholily však v převážně studentských demonstracích 28. října 1939, tedy na výročí vzniku československého státu. Okupační moc proti nim tvrdě zakročila. O život přišel učeň Václav Sedláček a student Jan Opletal, který byl postřelen a 11. listopadu zraněním podlehl. O čtyři dny později se konal Opletalův pohřeb, který přerostl v další protinacistickou demonstraci. V důsledku těchto událostí se vedení  Říše rozhodlo pro represivní akci, která byla realizována 17. listopadu. Šlo o hlasitý signál české společnosti, že odpor je marný a bude tvrdě zlomen.   

V průběhu války byl tento den vyhlášen v Londýne Mezinárodním dnem studentstva. Proč zrovna v Londýně a proč jej dodnes slaví více zemí?

V zahraničí působil Ústřední svaz československého studentstva , jehož činnost byla podporována i londýnskou československou exilovou vládou. Britská metropole byla tedy logickým místem pro vyústění této iniciativy, kterou na zasedání Mezinárodní studentské rady podpořili zástupci 26 zemí. Mimochodem, jedná se o jediný pamětní den mezinárodního významu, který má kořeny v českých událostech. Po pádu státně-socialistických diktatur ve východní Evropě v roce 1989 význam tohoto dne celosvětově upadal, avšak po posledních letech se trend obrací. Mnoho univerzit ho pojímá především jako zdůraznění svého mezinárodního charakteru, vazba na listopad 1939 není až tak silná.   

V tento den si také připomínáme události v roce 1989, kdy došlo k sametové revoluci. Nezapomíná se díky ní na hrůzné události z roku 1939?

Události listopadu 1989 ve veřejném prostoru dnes určitě rezonují více než dění v listopadu 1939. Je to pochopitelné, pád diktatury KSČ  je z dnešního pohledu výrazně aktuálnější než uzavření českých vysokých škol nacistickými okupanty. Mám ovšem dojem, že alespoň v oficiální rovině existuje snaha rok 1939 nadále připomínat, což je správné.

Kde se termín „sametová revoluce“ vlastně vzal?

Není to zcela jasné. Termín zřejmě vzešel z novinářských kruhů, rychle zapustil kořeny především v zahraničním dobovém zpravodajství. Šlo o mediální zkratku, která se následně stala všeobecně užívaným pojmem, především v českých zemích. Na Slovensku se stále užívá i termín "nežná revolúcia".  

Spekuluje se o tom, že tvrdý zásah ze 17. listopadu byl připraven StB a že měl být nástrojem vnitropolitického boje o moc v komunistické straně. Co si o tom myslíte?

V tomto ohledu bych krotil divoké konspirace. Jejich základ ovšem vychází z tehdejší reality. Je nutné si uvědomit širší kontext. Celý východní blok se od poloviny 80. let nacházel v hluboké hospodářské i politické krizi. Představy o tom, jaká z ní vede cesta, se ovšem lišily. Sovětský vůdce Michail Gorbačov přišel se svým reformním programem, perestrojkou, jehož podstata postupem času narážela na odpor části východoevropských lídrů. Některé aspekty perestrojky, obzvláště ty politické, kritizovali především staří komunisté, jelikož "nové myšlení" výrazně mladšího sovětského generálního tajemníka bořilo jejich dlouhodobě budované představy.

V roce 1989 se již ve východním bloku jasně profilovaly dva tábory. První stál za Gorbačovem a tvořily ho Polsko s Maďarskem. Druhý, opoziční, představovaly Rumunsko, Bulharsko a Východní Německo. Československé vedení lavírovalo. Vítalo impulz k ekonomickým reformám, obávalo se však změn politických, především možné rehabilitace myšlenek a protagonistů pražského jara. Musíme si uvědomit, že v jakešovském vedení KSČ stále drželi významné pozice lidé spojení s intervencí ze srpna 1968 a následným nastolením normalizace.

Rapidní změny, k nimž ve východním bloku v druhé polovině roku 1989 docházelo, však nešlo přehlédnout. V KSČ si o slovo říkala nová generace politiků, kteří si uvědomovali, že státní socialismus sovětského typu se dostal do slepé uličky a je třeba ho upravit. To samé platilo o části příslušníků bezpečnostních složek. Jejich velení mělo poměrně dobrý přehled o tom, co se v Československu a okolních zemích děje. Není tedy vyloučené, že způsob, jakým byl zásah pořádkových sil na Národní třídě realizován, měl v představách některých představitelů bezpečnosti napomoci rozproudit změny ve vedení KSČ, a tím zachránit existující systém. Zdůraznil bych, že jde o neprokázané spekulace, které se opírají především o zpětné výpovědi ne zcela důvěryhodných aktérů.      

Když Češi vyšli před 29 lety do ulic, co bylo jejich cílem? Mohli tušit, jak demonstrace dopadnou?

Studentský pochod ze 17. listopadu měl na pozadí vzpomínky na události z roku 1939 demonstrovat nespokojenost s panujícími poměry v zemi. Následné akce byly především reakcí na násilný zásah proti mladým lidem, jehož brutalitu nedokázali pochopit ani ti, kteří do té doby proti diktatuře KSČ nikterak nevystupovali a o politiku se nezajímali. Skutečnost, že státní moc takto zakročila proti mase pokojně pochodujících studentů, představovala v první fázi hlavní hnací sílu protestů.

Ne každý, kdo se jich účastnil, si myslel, že situace vyústí v naprosto zásadní transformaci společenskopolitického a hospodářského systému v Československu. Jasno ostatně zpočátku neměly ani opoziční špičky. Stačí se podívat na vývoj požadavků Občanského fóra, které byly stupňovány na základě aktuálního vývoje. Výsledek se ostatně odvíjel především od celkové mezinárodní situace a mimořádně nízké akceschopnosti a důvěryhodnosti vládnoucích československých představitelů.       

Hnacím motorem revoluce byla fáma, že při zásahu zemřel student Martin Šmíd. Co za ní stálo a s jakým cílem byla vypuštěna?

Interpretace se opět různí a mnohdy jsou důsledkem čirých spekulací. Zastánci výše zmíněné teorie o konspiraci Státní bezpečnosti fámu o smrti studenta Šmída považují za důkaz pro své tvrzení. Jak je známo, student Šmíd byl ve skutečnosti příslušník StB Ludvík Zifčák nasazený do studentského průvodu. Ten zpětně vypověděl, že mrtvého hrál na příkaz svých nadřízených. Jeho verze se ovšem nikdy neprokázala a v Zifčákových svědectvích panuje řada nesrovnalostí.

Zifčák během demonstrace utrpěl menší zranění a není vyloučeno, že zkrátka na chvíli omdlel. Zprávu o mrtvém studentovi následně přinesla jedna z účastnic demonstrace, Drahomíra Dražská. Její napojení na Státní bezpečnost se nikdy nepotvrdilo. Sama s velkým časovým odstupem vypověděla, že příběh o zabití studenta si vymyslela v důsledku frustrace z brutality policejního zásahu, při kterém byla sama zraněna.  

17. listopad byl ránou pro tehdejší vládnoucí komunistickou stranu. Češi se semkli a vybojovali svobodu. Dokázali by dnes podle Vás něco podobného opět, nebo je doba jinde?

Nemyslím si, že by se schopnost provést revoluci odvíjela od nějaké "národní povahy". Revoluce mívají konkrétní příčiny a bývají důsledkem problémů dané společnosti v určitém bodě. Nevidím důvod, proč by se takové zvraty v budoucnu měly vyhnout zrovna české společnosti. Záleží na podmínkách. Nemusí jít nutně o posun směrem ke svobodnější společnosti, ale naneštěstí také o zvrat opačným směrem. Důležité je mobilizační téma, které osloví jinak různorodé segmenty populace. To v listopadu 1989 nechybělo.  

Související

Více souvisejících

17. listopad 17. listopad 1989 rozhovor

Aktuálně se děje

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry

Vztahy mezi britskou královskou rodinou a princem Harrym, který ji před lety opustil, jsou velmi komplikované. Veřejnost proto nemůže tušit ani to, zda se s mladším synem panovníka počítá na budoucím pohřbu krále Karla III. Novináře se ale ponořili do plánů smutečního obřadu a zjistili pravdu. 

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit

Počasí v Česku se v posledních dnech umoudřilo. Po tropické epizodě přišlo ochlazení, vyskytly se i srážky, dokonce místy vydatné. Panují tak dobré podmínky pro růst hub. Potvrzují to informace od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

včera

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

včera

včera

včera

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

včera

včera

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

včera

včera

včera

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

včera

včera

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

včera

Hrozba teroristického útoku v Česku prověřena. Policie uklidňuje veřejnost

V Česku se proslýchalo o tom, že Rusové plánují teroristický útok. Bezpečnostní složky státu nicméně možnou bezpečnostní hrozbu prověřily a vyvrátily. Byla také přijata nespecifikovaná preventivní opatření. Nikdo nebyl zatčen ani umístěn do vazby, informovalo Vojenské zpravodajství. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy