Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) očekává, že by se počty nakažených koronavirem mohly začít zvyšovat ve druhé polovině listopadu. Kdy podzimní vlna epidemie začne, bude podle něho záležet především na počasí. Válek to dnes řekl novinářům na tiskové konferenci k očkovací kampani proti covidu-19 v pražské nemocnici Bulovka. Kampaň podle něho zabírá, výrazně se totiž zvýšil zájem rizikových skupin o vakcinaci.
"Čísla (nakažených koronavirem) začnou v druhé polovině listopadu, se teď domnívám, narůstat. Může se to posunout ještě o týden, o dva, ale již to nebude dřív," uvedl ministr. Podle ředitele nemocnice Bulovka Jana Kvačka je pak očkování po rozvolnění veškerých opatření jediným způsobem, jak nenechat výrazně narůst počty nakažených v nemocnicích. "Pokud se nepřipravíme předem, pak to už nedohoníme," prohlásil. Válek doplnil, že plošná opatření vláda rozhodně neplánuje.
Cílem kampaně Očkujeme se pro život beze strachu je podle Válka zejména proočkovat seniory. Do konce roku by podle něj bylo třeba naočkovat milion až 1,5 milionu starších lidí. "Teď se blížíme 700.000," uvedl. Zdravotníci se podle Válka chystají i na vlnu chřipky, která ale dosud zasahuje především děti, nikoli seniory. I přesto ministr nabádá, aby si lidé z rizikových skupin nechali dát vakcínu i proti této nemoci. Česko má podle něj zhruba milion dávek, což je v současnosti dostatek. Hlavní vlna chřipky by mohla do ČR dorazit na počátku příštího roku, uvedl.
Od počátku kampaně do dnešního dne se nechalo podle ministerstva naočkovat proti covidu-19 přes 320.000 lidí. Zájem o přeočkování proti covidu-19 je mírně nižší než před rokem, kdy se začínaly podávat první posilující dávky. Za poslední měsíc se letos nechalo očkovat téměř 300.000 osob, loni to bylo ve stejném období zhruba 347.000. Alespoň jednou se v ČR nechalo proti covidu-19 očkovat přes 65 procent populace. Přeočkována je asi třetina lidí, dvakrát necelých šest procent.
Epidemiologická situace je v současnosti výrazně jiná než před rokem. Loni na začátku listopadu mělo Česko v některých dnech i 9500 pozitivně testovaných za jeden den a začínala dosud největší vlna epidemie, následovaná ještě větší vlnou vrcholící na přelomu ledna a února, kdy za jediný den přibylo pozitivních i přes 57.000. Virus ale nezpůsoboval, díky očkování a promoření obyvatel, tak vážná onemocnění a v nemocnicích bylo méně nakažených než v březnu, kdy jejich počet činil najednou přes 9500. Na začátku prosince potřebovalo pobyt v nemocnici kolem 6500 lidí s covidem-19.
Vláda v demisi loni v listopadu projednávala zavedení povinného očkování a platila některá protiepidemická opatření, kdy bez potvrzení o prodělání covidu-19, očkování nebo negativním testu nesměli lidé na hromadné akce, do restaurací, kadeřnictví a dalších služeb péče o tělo nebo ubytovacích služeb. Potvrzení museli kontrolovat jejich provozovatelé. V kampani na podporu očkování ministerstvo zdravotnictví tehdy vedené Adamem Vojtěchem (ANO) použilo drastické fotografie covidových pacientů z nemocnic.
V současné době je převažující variantou koronaviru omikron, který způsobuje jiné příznaky, chybí například dříve typická ztráta čichu a chuti, a onemocnění u většiny lidí nemá tak závažný průběh. Virus je ale výrazně nakažlivější. Od konce června proto Česko prožilo dvě mírné covidové vlny, kdy maximum pozitivních testů za den byl kolem 4700 a v nemocnicích byly maximálně necelé 2000 covidových pacientů.
Související
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
Do Česka dorazí 125 tisíc vakcín proti žloutence, oznámilo ministerstvo
Vlastimil Válek (TOP 09) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem
před 1 hodinou
Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua
před 1 hodinou
Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky
před 1 hodinou
Horké počasí je tady. Meteorologové varují, vlna veder začne ve středu
před 2 hodinami
Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla
před 3 hodinami
Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem
před 4 hodinami
Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce
před 5 hodinami
Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích
před 6 hodinami
Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron
před 7 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Po tropech se budou teploty přibližovat k normálu
včera
Krajská organizace přišla o miliony. Byl to opravdu podvod, míní vyšetřovatelé
včera
Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou
včera
Poslední dny platnosti nejstarších občanek. Mezi lidmi jsou jich stále tisíce
včera
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
včera
Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda
včera
Policie řeší černou šelmu na Táborsku. Svědkyně natočila video
včera
Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší
včera
Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi
včera
Evropské automobilky v úpadku? Macron a Merz chtějí zabránit přílivu čínských značek
včera
Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků
Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.
Zdroj: Libor Novák