Léčebné konopí? V Česku ho bere stále víc pacientů, rozhořel se spor o sběr dat

V ČR přibývá pacientů užívajících léčebné konopí. Letos v květnu jich bylo 665 a lékaři jim předepsali přes 5000 gramů konopí, loni za celý rok 447 a 4800 gramů. Podle odborníků ale chybí data o úspěšnosti léčby, zejména u rakoviny. Informace dnes zazněly na sympoziu o léčebném konopí. Od příštího roku bude léčba konopím z většiny hrazená z veřejného zdravotního pojištění, náklady se odhadují na 450 milionů korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se Česko ohledně léčebného konopí mělo inspirovat v Izraeli, jehož zástupci dnes na sympoziu vystupovali. "Izrael má 200 předepisujících lékařů a přes 50.000 pacientů," uvedl Babiš. Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová uvedla, že v Česku jsou další statisíce uživatelů konopí, kteří si ho sami nasadili jako léčbu, protože soudí, že jim pomáhá. Užívají ho ale nelegálně.

Česko pro příští rok počítá až se 3000 pacienty. Hradit jim bude 90 procent ceny v lékárně a 30 gramů měsíčně, více jen po schválení revizního lékaře. V současnosti je v ČR dostupné konopí z dovozu a vypěstované v tuzemsku. Úřady chtějí cenu zastropovat na 180 korunách za gram.

Podle odborníka na výzkum konopí Lumíra Hanuše, který po odchodu z ČR působil na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, by to mělo být na rozhodnutí lékaře. "Myslím, že by to mělo být podle nemoci a její závažnosti. Někteří pacienti budou potřebovat víc," uvedl odborník, který se výzkumu věnuje téměř 50 let.

Nízkou měsíční dávku kritizuje i pacientský spolek Kopac, podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) návrh vychází z českými lékaři předepsané průměrné měsíční dávky. Pacientům dále vadí, že budou lékaři mít data o tom, kolik konopí, jakou formou a na jakou diagnózu konkrétnímu pacientovi předepsali. "Sbírat data je legitimní, protože konopí je alternativní léčba, která je u nás na počátku," dodal ministr.

Podle Hanuše ale data nebudou dostatečně vypovídající. "Bude to nic neříkající statistika," uvedl. Podle něj by bylo vhodné udělat studii s takzvaně dvojitým slepým efektem, tedy části pacientů dávat placebo, části běžný lék na jejich nemoc a části látky z konopí.

Podle Ireny Storové, ředitelky Státního úřadu pro kontrolu léčiv, pod který spadá Státní konopná agentura, je nedostatek ověřených dat z klinické praxe celosvětový problém. V Česku podle ní žádná studie SÚKL k posouzení předložena nebyla. "Výzkum je stále v plenkách kvůli stigmatizaci konopí, že je nelegální. Řada lékařů s ním odmítá pracovat," dodal Hanuš.

Sdílení zkušeností o používání konopí v léčbě je pro lékaře nesmírně důležité. Děkuji izraelským expertům za to, že přijeli a sdílejí své znalosti s českými lékaři. Více informací rozhodně povede ke kvalitnější léčbě konopím a k jejímu výraznému rozšíření. https://t.co/SGw5XWPgtB

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) 17. června 2019

V ČR se na průzkumu pracovalo už v 50. letech, Hanuš na něm pokračoval v Izraeli. Výzkum například ukázal, že kanabinoidní receptory jsou jedny z nejčastějších v lidském těle. Podle Hanuše ale není každý druh léčebného konopí vhodný pro každého pacienta a každou nemoc. Například izraelský výzkum na dětech s autismem ukázal, že na jednu odrůdu reagovali muži, u žen ale léčba efekt neměla. "Důležité je nejen vědět, jaké jsou poměry látek, ale které to jsou. Různé odrůdy mají různé složení," dodal Hanuš s tím, že konopí obsahuje více než 1400 látek.

Odborníci upozorňují, že nyní je povolená pouze léčba, která zmírňuje příznaky - většinou neutišitelnou bolest nebo neurologické příznaky jako třes nebo křeče. U rakoviny bylo podle Hanuše prokázáno na zvířatech a buňkách, že látky z konopí rakovinné buňky ničí. Podle Michaela Dora z izraelského ministerstva zahraničí ale vliv u lidí zatím nebyl prokázán.

Související

Více souvisejících

Konopí Zdravotnictví pacienti Adam Vojtěch (ANO) Andrej Babiš ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 5 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

před 9 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy