K promoření dojde i bez zásahu státu, děje se už teď, tvrdí vědci

Na vhodnosti záměrného promoření populace novým typem koronaviru se odborníci neshodnou. Zřejmě podle nich nastane dříve nebo později i bez zásahů státu. Někteří vědci zveřejnili své názory na sociálních sítích či v médiích, další to řekli na dotaz ČTK. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že při ochránění rizikových osob je ostatní třeba promořit.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes dopoledne na tiskové konferenci řekl, že současná hladina promoření populace se obtížně odhaduje. Podle něj může být deset, ale i 30 nebo 40 procent. V odhadech současného podílu lidí, kteří už nemoc prodělali, se rozcházejí i zahraniční matematické modely. Uvádějí data od 0,3 procenta do 40 procent.

"Už nějakou dobu je zřejmé, že pomalé a řízené promoření nerizikové části populace je asi jedinou z dlouhodobého hlediska správnou a udržitelnou cestou," řekl ČTK epidemiolog Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Podle virologa Jiřího Černého z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity ale není jasné, jestli je možné zvolit postup k promoření populace cíleně. "Cílem štábu, který ta opatření řídí, je, aby k tomu docházelo co nejpozději," uvedl.

Maďar odhaduje, že aktuálně je promořenost populace několik procent. "Když se ale začnou uvolňovat karanténní opatření, bude se zvyšovat, už i tím, že se otevřou školy. Pomalu a opatrně musíme to promoření uřídit mimo rizikové skupiny," uvedl. Těmi jsou zejména senioři a lidé, kteří mají dlouhodobé nemoci, jako jsou cukrovka nebo srdeční potíže.

"Šestiprocentní promořenost koronavirem celé české populace v příštím týdnu vidím jako maximální a nejčernější možnost a zároveň doufám, že tomu tak zdaleka není. Třiceti až 40procentní promořenost populace pokládám za nesmysl na základě laboratorních dat z DNA analýz, která máme k dispozici," napsal na twitter biochemik Omar Šerý z Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Podle epidemiologa Maďara je možné začít omezení zmírňovat už před výsledkem studie na vzorku populace, který se chystá u 5000 lidí v Praze a stejném počtu na Olomoucku, kde byly z počátku epidemie v karanténě celé obce."Výsledky studie nám upřesní epidemiologické modely a tím předpovědi, které bude důležité mít, než se přistoupí k větším zásahům do uvolnění karantény," uvedl. Ministr dnes uvedl, že testovat by se tito vybraní lidé měli v řádu dní.

Virolog Černý se domnívá, že další kroky by se měly dělat až po tomto testování. Záležet bude na výsledku a podílu zemřelých mezi nakaženými. "Musíme také zjistit, jestli podíl mrtvých je skutečně jedno procento. V případě, že nainfikujete deset milionů lidí v Česku, by to bylo 100.000 mrtvých," uvedl. Náměstek Prymula mluvil v rozhovoru na DVTV o dvou až třech procentech.

Tvrdá restriktivní opatření podle Prymuly nelze v Česku držet další dva tři měsíce, budou se postupně rozvolňovat. Část obchodů a venkovních sportovišť se má otevřít už tento čtvrtek, další menší provozy zřejmě po Velikonocích, pokud bude pokračovat současný vývoj epidemie. Žáci by se do škol mohli vrátit v polovině května, byť v rouškách.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který je zároveň přednostou Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, v otevřené výzvě varoval před dopady dlouhodobých opatření na ekonomiku. Většina omezení kromě těch zaměřených na ochranu seniorů a pořádání velkých akcí by se podle něj mělo ukončit do konce dubna. Do konce května pak navrhuje zrušit zákaz cestování aspoň do sousedních zemí, kde se situace zlepší.

Naopak striktně proti je prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Pokud je mi známo, tak ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla 'přirozené promoření populace' bez obrovských ztrát na lidských životech,"uvedl v otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví. Upozornil, že opatření začíná zavádět i dříve velmi liberální Švédsko. Souhlasí s tím, že populace se promořuje už teď, ale tempem, které zdravotnictví zvládá.

Související

Ilustrační foto

Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci

Svět je stále méně odolný vůči epidemiím infekčních chorob. Ve své pondělní zprávě před tím varoval Nezávislý panel pro monitorování globální připravenosti (GPMB). Odborníci upozorňují, že s rostoucí frekvencí výskytu těchto onemocnění se zvyšují i škody, které způsobují. Riziko vzniku nové pandemie podle nich v současnosti roste rychleji než investice do připravenosti, kvůli čemuž svět stále není bezpečnějším místem.

Více souvisejících

lékaři Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Ilustrační foto

Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci

Svět je stále méně odolný vůči epidemiím infekčních chorob. Ve své pondělní zprávě před tím varoval Nezávislý panel pro monitorování globální připravenosti (GPMB). Odborníci upozorňují, že s rostoucí frekvencí výskytu těchto onemocnění se zvyšují i škody, které způsobují. Riziko vzniku nové pandemie podle nich v současnosti roste rychleji než investice do připravenosti, kvůli čemuž svět stále není bezpečnějším místem.

před 1 hodinou

WHO

Ostře sledované Světové zdravotnické shromáždění začalo. Chce se stát historickým momentem pro lidstvo

V Ženevě začalo ostře sledované zasedání Světového zdravotnického shromáždění. Úvodního slova se ujal prezident shromáždění Victor Atallah Lajam, který ve svém projevu zdůraznil, že globální zdraví se neměří množstvím schválených dokumentů, ale počtem zachráněných lidských životů. Apeloval na přítomné delegáty, aby z tohoto zasedání udělali historický moment pro celé lidstvo. Po úvodních ceremoniích začali zástupci jednotlivých států projednávat oficiální program schůze.

před 2 hodinami

Miroslav Hlaváč

Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu navrhne Miroslava Hlaváče

Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu Armády České republiky navrhne generálporučíka Miroslava Hlaváče. Na pondělní tiskové konferenci to oznámil premiér Andrej Babiš, který Hlaváče označil za ideálního kandidáta a přirozeného zástupce i z hlediska armádní hierarchie. Nový náčelník by měl v letních měsících v čele armády vystřídat Karla Řehku.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Svět mobilizuje síly ve snaze potlačit nové ohnisko eboly

Mezinárodní společenství mobilizuje síly k potlačení nového ohniska nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo a v sousední Ugandě. Epidemie infikovala stovky lidí a vyžádala si desítky podezřelých úmrtí, přičemž Spojené státy již podnikají kroky k evakuaci malé skupiny svých občanů, kterých se situace přímo dotkla.

před 4 hodinami

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.

před 5 hodinami

Vladimir Putin

FP: Zprávy o hrozícím pádu Putina může vypouštět sám Kreml. Ve hře jsou tvrdší represe a čistky

Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Nastal čas, aby si Evropa vybrala vyjednavače pro jednání s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera večer naznačil, že nastal čas, aby si Evropa vybrala svého hlavního vyjednavače pro případná budoucí mírová jednání s Ruskem. Po rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou ukrajinský lídr uvedl, že se oba shodli na nutnosti zapojení Evropy do těchto rozhovorů, kde musí mít silný hlas a jasnou přítomnost. Podle Zelenského je nyní klíčové přesně určit, kdo bude evropské zájmy v tomto procesu reprezentovat.

před 6 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

„Došlo k obrovské chybě, soudruzi?“ Rusko omylem zaútočilo na čínskou posádku severokorejské lodi

Vojenské síly Ruské federace provedly v noci на 18. května útok na čínské obchodní plavidlo, které se nacházelo v ukrajinských územních vodách v Černém moři. Ruská armáda použila k tomuto úderu bezpilotní letoun typu Šáhid. O události informoval mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk na svém facebookovém účtu s odvoláním na oficiální prohlášení.

před 7 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

SAE: Za útokem u jaderné elektrárny stojí Írán nebo jeho spojenci

Spojené arabské emiráty připsaly odpovědnost za útok poblíž své jaderné elektrárny dronu odpálenému z Íránu nebo některým z jeho regionálních spojenců. Abú Zabí celý incident označilo za nebezpečnou eskalaci. Požár, který po útoku vypukl těsně za areálem jaderné elektrárny Barakah, si nevyžádal žádná zranění ani nespustil radiační poplach. Úřad pro jadernou regulaci Spojených arabských emirátů potvrdil, že nedošlo k žádnému úniku radiace ani ohrožení veřejnosti.

před 8 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Situace s ebolou je mimořádně závažná. Proti současné variantě neexistuje vakcína ani léky, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli propuknutí eboly v Demokratické republice Kongo a v Ugandě stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. K tomuto kroku přistoupil generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus ještě předtím, než svolal formální krizový výbor. Podle odborníků toto rychlé rozhodnutí odráží mimořádnou závažnost celé situace. Impulsem pro prohlášení bylo zaznamenání osmdesáti osmi úmrtí a více než tří set podezřelých případů.

před 9 hodinami

Donald Trump

Čas se krátí. Írán musí jednat, jinak z něj nic nezbyde, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump poslal Íránu varování, že čas se neúprosně krátí. Tento krok přichází v momentě, kdy rozhovory zaměřené na ukončení válečného konfliktu uvízly na mrtvém bodě. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social zdůraznil, že Teherán musí jednat velmi rychle, jinak z něj nic nezbude. Zároveň dodal, že čas je v této situaci naprosto klíčový factor.

před 10 hodinami

včera

Princezna Eugenie a Jack Brooksbank

Britové si posvítí na charitu jedné z princezen. Ve financích něco nesedí

Britská princezna Eugenie se sice nedávno pochlubila radostnou novinkou, když oznámila těhotenství, ale kolem její osoby zároveň panuje jisté napětí. Příslušná komise totiž zahájila vyšetřování její charitativní organizace Anti-Slavery Collective. Informovala o tom BBC. Důvodem jsou pochybnosti ohledně výdajů charity. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Švýcaři, Slováci i Finové mají šest bodů. Američané se trápili i s Brity, ale vyhráli

V sobotním programu hokejového světového šampionátu ve Švýcarsku se k radosti domácích fanoušků právě jejich hokejová reprezentace přidala k mužstvům, která mají po dvou zápasech plný počet bodů, tedy šest. V případě Švýcarska se tak stalo poté, co se mu v rámci skupiny A v Curychu podařilo porazit Lotyšsko 3:1. Slováci mají v tabulce skupiny B po úvodním víkendu také šest bodů, protože ve svém úvodním sobotním zápase udolali Nory a navázali nedělním vítězstvím 4:1 nad Italy. Ti před tím v sobotu taktéž prohráli s největším favoritem turnaje z Kanady 0:6. Šest bodů mají Finové poté, co si v sobotu poradili s Maďary. Stejně jako v neděli Američané s Brity a spravili si tak chuť po prohře se Švýcary.

včera

včera

Pošta zavírá několik partnerských pošt. Kontrola odhalila vážné problémy

Česká pošta se připravuje na uzavření devíti partnerských pošt kvůli finančnímu schodku na straně jejich provozovatele. Informovala o tom na webových stránkách. O peníze, které byly určeny i na výplatu důchodů, se bude firma soudit. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy