K promoření dojde i bez zásahu státu, děje se už teď, tvrdí vědci

Na vhodnosti záměrného promoření populace novým typem koronaviru se odborníci neshodnou. Zřejmě podle nich nastane dříve nebo později i bez zásahů státu. Někteří vědci zveřejnili své názory na sociálních sítích či v médiích, další to řekli na dotaz ČTK. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že při ochránění rizikových osob je ostatní třeba promořit.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes dopoledne na tiskové konferenci řekl, že současná hladina promoření populace se obtížně odhaduje. Podle něj může být deset, ale i 30 nebo 40 procent. V odhadech současného podílu lidí, kteří už nemoc prodělali, se rozcházejí i zahraniční matematické modely. Uvádějí data od 0,3 procenta do 40 procent.

"Už nějakou dobu je zřejmé, že pomalé a řízené promoření nerizikové části populace je asi jedinou z dlouhodobého hlediska správnou a udržitelnou cestou," řekl ČTK epidemiolog Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Podle virologa Jiřího Černého z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity ale není jasné, jestli je možné zvolit postup k promoření populace cíleně. "Cílem štábu, který ta opatření řídí, je, aby k tomu docházelo co nejpozději," uvedl.

Maďar odhaduje, že aktuálně je promořenost populace několik procent. "Když se ale začnou uvolňovat karanténní opatření, bude se zvyšovat, už i tím, že se otevřou školy. Pomalu a opatrně musíme to promoření uřídit mimo rizikové skupiny," uvedl. Těmi jsou zejména senioři a lidé, kteří mají dlouhodobé nemoci, jako jsou cukrovka nebo srdeční potíže.

"Šestiprocentní promořenost koronavirem celé české populace v příštím týdnu vidím jako maximální a nejčernější možnost a zároveň doufám, že tomu tak zdaleka není. Třiceti až 40procentní promořenost populace pokládám za nesmysl na základě laboratorních dat z DNA analýz, která máme k dispozici," napsal na twitter biochemik Omar Šerý z Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Podle epidemiologa Maďara je možné začít omezení zmírňovat už před výsledkem studie na vzorku populace, který se chystá u 5000 lidí v Praze a stejném počtu na Olomoucku, kde byly z počátku epidemie v karanténě celé obce."Výsledky studie nám upřesní epidemiologické modely a tím předpovědi, které bude důležité mít, než se přistoupí k větším zásahům do uvolnění karantény," uvedl. Ministr dnes uvedl, že testovat by se tito vybraní lidé měli v řádu dní.

Virolog Černý se domnívá, že další kroky by se měly dělat až po tomto testování. Záležet bude na výsledku a podílu zemřelých mezi nakaženými. "Musíme také zjistit, jestli podíl mrtvých je skutečně jedno procento. V případě, že nainfikujete deset milionů lidí v Česku, by to bylo 100.000 mrtvých," uvedl. Náměstek Prymula mluvil v rozhovoru na DVTV o dvou až třech procentech.

Tvrdá restriktivní opatření podle Prymuly nelze v Česku držet další dva tři měsíce, budou se postupně rozvolňovat. Část obchodů a venkovních sportovišť se má otevřít už tento čtvrtek, další menší provozy zřejmě po Velikonocích, pokud bude pokračovat současný vývoj epidemie. Žáci by se do škol mohli vrátit v polovině května, byť v rouškách.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který je zároveň přednostou Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, v otevřené výzvě varoval před dopady dlouhodobých opatření na ekonomiku. Většina omezení kromě těch zaměřených na ochranu seniorů a pořádání velkých akcí by se podle něj mělo ukončit do konce dubna. Do konce května pak navrhuje zrušit zákaz cestování aspoň do sousedních zemí, kde se situace zlepší.

Naopak striktně proti je prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Pokud je mi známo, tak ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla 'přirozené promoření populace' bez obrovských ztrát na lidských životech,"uvedl v otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví. Upozornil, že opatření začíná zavádět i dříve velmi liberální Švédsko. Souhlasí s tím, že populace se promořuje už teď, ale tempem, které zdravotnictví zvládá.

Související

Ilustrační foto

Další radikální řez: Trump představil globální zdravotní strategii, experti neskrývají obavy

Zdravotničtí experti varují, že nová „Globální zdravotní strategie Amerika na prvním místě“ (America First Global Health Strategy) administrativy prezidenta Trumpa by mohla dále poškodit systémy veřejného zdraví po celém světě. Ty se již potýkají s problémy v důsledku výrazných škrtů v zahraniční pomoci a zániku Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Nový systém sice podle některých může přinést výhody, nicméně panuje shoda, že jde o radikální změnu oproti desítkám let americké politiky.

Více souvisejících

lékaři Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy