Máme pocit, že praktičtí lékaři v očkovací strategii neustále představují komplikaci, říká Šonka

Neustále mají pocit, že v očkovací strategii nejsou vítáni. Praktičtí lékaři, kteří do očkovacího systému vstoupili 1. března, na videokonferenci Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, jež je rovněž zastřešuje, vyjádřili přesvědčení, že pro kraje ohledně vakcinace představují komplikaci. „Velice často nám některé samosprávy dávají najevo, že se do systému vlamujeme a překážíme velkým očkovacím centrům. Jsme překvapeni, že o počtu vakcín Astrazeneca pro praktiky budou rozhodovat krajští koordinátoři, kteří budou mít v gesci, kolik dávek přidělí nám a kolik do center. Původně měla být AstraZeneca určena jen pro naše ordinace. Přitom role praktiků je pro pacienty klíčová,“ netají se určitým zklamáním předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Systémy spolu hned první den nekomunikovaly

S jeho názorem souhlasí Bohumil Seifert, vědecký sekretář a místopředseda pro zahraniční aktivity Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. „Je třeba si uvědomit, že zejména starší pacienti mají k praktikům důvěru, znají tamní prostředí a lékaři jsou detailně obeznámeni s jejich anamnézami. Navíc nevyžadujeme další náklady, které jsou spjaty s výstavbou očkovacích center,“ upozorňuje Seifert.

Podle praktického lékaře a člena výboru společnosti Cyrila Muchy se očkování u všeobecných specialistů zbytečně dramatizuje. „Loni na podzim jsme proti chřipce naočkovali devět set tisíc zájemců za šest týdnů, zvládli jsme vše bez komplikací a média ani politici nás neřešili. Nyní je proti covidu-19 naočkováno jen šest set tisíc zájemců a kolem strategie panuje neskutečný humbuk. Na vakcianci proti chřipce zřejmě nelze získat žádné politické body,“ domnívá se Mucha, který je přesvědčený, že i pacienti jsou potenciálními voliči krajských představitelů. „Proto by přání především starších lidí, kteří mají obtíže s mobilitou a nemohou cestovat do vzdálených center, neměli ignorovat. Nevím, proč je na očkovací centra kladen takový důraz, jestli je tam nějaká politická či ekonomická vůle. Z medicínského hlediska na nich nic klíčového nevidím.“

Praktici si stěžují, že hned první den selhával Informační systém infekčních nemocí (ISIN). „Nekomunikoval s našimi softwarovými programy, a tak mnozí z nás museli zájemce o registraci naťukat ručně, což zabralo velké množství času. Přitom počet registrací je klíčový. Praktický lékař, kterých jich bude mít nejvíce, dostane nejvíce dávek. S oblibou říkám, že vakcinace zabere dvě minuty, ale administrativa kolem ní trvá patnáct minut. Jen do pondělního večera se přihlásilo patnáct tisíc lidí,“ přibližuje šéf praktiků Petr Šonka.

Jeho kolega Mucha tvrdí, že administrativa lékaře vyčerpává. „Neustále měnění vyhlášek, předpisů a nařízení způsobuje u mnohých syndrom vyhoření. Navíc většinu z nás unavuje řešení problémů, na které vlastně není žádný návod, jak je posunout vpřed. Od loňského dubna bylo jasné, že se jednoho dne bude muset začít očkovat a byl čas vše připravit a ne klíčové věci řešit teprve od prosince, kdy první vakcína do země přišla.“ Přesto praktici deklarují, že na očkování jsou připraveni. „Musím poopravit konstatování ministra zdravotnictví Jana Blatného, že dvě třetiny praktiků jsou ochotni zapojit se do očkování. Jedná se o omyl. Dvě třetiny praktiků se do programu přihlásilo jen za čtyřiadvacet hodin. Neznám od nás lékaře, který by nechtěl očkovat,“ má jasno Bohumil Seifert. „Disponujeme seznamem čtyř tisíc ordinací, které jsou do očkování připraveni naskočit a ulehčit zdravotnímu systému, aby nejrizikovější skupiny nekončily na jednotkách intenzivní péče,“ praví Šonka.

Proto jej mrzí slova hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové, která včera pro Českou televizi prohlásila, že praktici na očkování nejsou připraveni tak, jak prohlašovali. Argumentovala, že jim chybí stříkačky i injekční jehly, které její hejtmanství pomáhá zajišťovat. „Z jejích slov jsem zklamaný. Před jejím vystoupením jsem s paní hejtmankou v minulosti mluvil a říkal jsem jí, že už od září upozorňujeme na nedostatek stříkaček a jehel. Vysvětloval jsem jí, že když distributor dostane od nemocnic objednávku ve výši půl milionu věcí na materiál, tak je před námi zákonitě upřednostní, protože my na jednu ordinaci žádáme jen pět set injekcí a stříkaček,“ vysvětluje Šonka, který odmítá, že by praktici spoléhali jen na státní správu a čekali na její pomoc s nataženou rukou. „Například já jsem si materiál objednal ze zahraničí a kontakt jsem nasdílel pro velké množství kolegů. Bohužel i uvedený pramen má své limity. Stále věříme, že ministerstvo zdravotnictví splní svůj slib a u vakcín budou dodané jehly a stříkačky.“ Mucha argumentuje, že udělat si zásoby je vlastně nemožné. „Materiál na očkování proti covidu-19 je speciální a nedá se použít na jinou vakcinaci.“

Lék Ivermektin by se mohl začít zkoušet

Praktici čelí od svých pacientů dotazům, zda AstraZeneca je pro lidi nad 65 let vhodná. „Výzkum ve Velké Británii ukázal její obrovskou účinnost. Například tři neděle po druhém očkování prostřednictvím jí, nebyl žádný zájemce hospitalizován v nemocnici s nějakými komplikacemi či vedlejšími účinky. Oxfordští vědci tvrdí, že doktor, který ji bagatelizuje, se proviňuje proti lékařské etice,“ soudí Mucha. Do centra pozornosti se rovněž dostal lék ivermektin. Medikament proti covidu-19 však není schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Dnes dopoledne jsem obdržel z ministerstva zdravotnictví informaci, že příští týden by se mohl podávat experimentálně, a to vybraným pacientům. Zatím čekáme na další detailnější materiály,“ doplňuje Mucha.

Petra Šonku zaráží, jaká debata se strhala o tom, která vakcína je nejvhodnější, zda Pfizer, AstraZeneca či Moderna. „Jde o humbuk, který způsobují média. Myslím si, že na nějaké detailní hodnocení je nyní hodně brzy, protože nemáme obšírnější relevantní data, která budou k dispozici tak za rok. Lidé ale bohužel hodně dávají na tisk, který neobjektivně některé vakcinace upřednostňuje. Sám si netroufnu říci, jaká je nejlepší. Je ale zajímavé, že v souvislosti s očkováním proti chřipce nikdo neřeší, jaká látka mu bude aplikována.“

Pacienti si v současné době nemohou u praktika vybrat, jakou látkou chtějí být naočkovaní. „Mají právo říci, že danou látku nechtějí, ale potom se vrátí na úplný začátek systému a budou muset čekat,“ říká Mucha. Podle Šonky bude možné si druh vakcinace vybrat kolem prázdnin. „Věřím, že v létě bude v zemi dostatek vakcín a lidé si tak budou moci vybrat, jakou látkou se nechají naočkovat.“ Experti ale upozorňují, že očkování proti covidu-19 může být častější. „Je možné, že bude probíhat každý rok jako vakcinace proti chřipce. Vytvořené protilátky nemusejí působit trvale,“ predikuje Mucha.

Všeobecní doktoři žádají své pacienty, aby ohledně objednání na vakcinaci do ordinací netelefonovali. „Už nyní jsme úplně zahlceni různými dotazy. Nejlepším způsobem pro objednání je napsat e-mail, anebo sms zprávu,“ prosí Šonka. Jeho kolega Mucha si vytvořil na svých stránkách formulář. „Je jednoduchý a o žádosti hned vím.“ Praktici rovněž mohou upřednostnit i pacienty mladších sedmdesáti let. „Pokud mají chronické obtíže, anebo se jedná o onkologické pacienty či nemocné se srdcem, mohou podle metodiky přijít na řadu dříve,“ tvrdí Šonka. Pokud se někdo zaregistroval do celostátního systému a náhle si rozmyslí, že chce být očkován u praktika, je téměř nemožné pacientovo rozhodnutí změnit. „Opačným směrem to jde,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů.

Stoprocentní nemocenská v karanténě by sváděla k podvodům

Praktičtí lékaři uvítali, že Sněmovnou neprošel vládní návrh, podle něhož měli lidé v karanténě dostávat stoprocentní pracovní neschopnost. Postižení nakonec dostanou k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Původní nařízení kabinetu mohlo vést k podvodům. „My totiž nemáme žádnou možnost, jak si ověřit, že člověka kontaktovala hygienická stanice s tím, že přišel do kontaktu s infikovanou osobou. Když nyní lidé zůstávali doma na šedesáti procentech platu, tak bylo jasné, že si nikdo nebude vymýšlet, protože se jedná o velký zásah do rodinného rozpočtu. Ale když by měli slíbeno, že mohou být za celý plat doma, tak by zřejmě někteří lhali a podváděli. Jsem překvapený, že ani po roce pandemie nejsou systémy vzájemně propojeny,“ hovoří zklamaně Šonka, praktik z Přeštic.

Mucha přibližuje, jak vše probíhá v reálu. „Do ordinace přijde e-mail, v němž pisatel tvrdí, že jej kontaktovala hygiena a na základě jejího zjištění, že přišel do kontaktu s infikovaným, mu máme vystavit pracovní neschopnost-karanténa. To je vše, ověřit pravost žadatelova tvrzení v současné době vůbec nejde.“ Šonka rovněž tvrdí, že stát na vypisování pracovních neschopenek u karantén velice šetří. „Za tento výkon nedostáváme ani korunu,“ čílí se.