PES se má opět změnit. Prioritu v očkování budou mít zdravotníci a domovy důchodců

Spolu s metodikou započítávání antigenních testů bude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) ke konci roku posouzeno i riziko jednotlivých aktivit. Mohlo by to vést i ke změně tabulek PES, řekl dnes novinářům. Rizikové skóre protiepidemického systému PES je číslo, které hodnotí vývoj epidemie za poslední dva týdny. Odpovídá mu pět stupňů přísnosti opatření, do nichž jsou zařazené ekonomické, kulturní, sportovní, vzdělávací a další aktivity.

"Budeme dělat všechno pro to, abychom byli schopni kvalifikovat riziko jednotlivých aktivit. To by mohlo vést i ke změnám v tabulkách. Méně rizikové aktivity by tak mohly být umožněny," uvedl Blatný. Současně ale také upozornil, že není nakloněn dalším výjimkám.

Protiepidemické skóre má fungovat tak, že pokud je překročena hranice pro vyšší stupeň, zvažuje ministerstvo zpřísnění po třech dnech, u nižšího stupně po sedmi dnech. Do třetího stupně, který umožnil například otevření obchodů, hotelů či restaurací, se Česko posunulo 3. prosince. Už po několika dnech ale skóre stouplo do čtvrtého stupně. Opatření, která mu odpovídají platí až od dnešní půlnoci, tedy od 18. prosince.

Skóre se vypočítává ze čtrnáctidenního počtu nakažených na 100.000 obyvatel, stejného parametru vztaženého na populaci seniorů, reprodukčního čísla a podílu pozitivních ze všech provedených testů. Kvůli antigenním testům ale bude nutné tuto metodiku podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky upravit, protože se jich díky plošnému testování provádí velké množství a pro jejich potvrzení se dělají další, většinou pozitivní, testy i původní metodou PCR.

"Antigenní testy vytáhnou z té populace část lidí, kteří by jinak šli na test PCR. A tím se mění skupiny lidí, které jsou testovány PCR. Pozorujeme, že nám narůstá podíl indikovaných praktickými lékaři, nemocnicemi a mimo jiné je to i jeden z důvodů, proč roste pozitivita záchytu, protože tam je větší pravděpodobnost pozitivity," vysvětlil Dušek.

Se startem plošného testování podle něj za chvíli budou antigenní testy dominantním testem, který bude prováděn. Za čtvrtek bylo asi devět procent nových případů odhaleno při antigenním testování, očekává se do budoucna až pětina. Změní se kvůli nim relativní pozitivita. "Pracujeme na změně metodiky v hodnocení indexu rizika," uvedl. Dodal, že změna nastane nejspíš kolem konce roku.

V prvních týdnech budou proti covidu-19 v Česku očkováni zdravotníci, kteří pečují o těžké případy. Další prioritou jsou podle ministra Blatného (za ANO) domovy seniorů. 

První dodávky v řádu desítek tisíc budou podle Blatného distribuovány do očkovacích center velkých nemocnic. Do pondělního rána mají velké nemocnice ministerstvu nahlásit seznam zaměstnanců, kteří budou očkováni.

Mluvčí Krajské nemocnice Liberec (KNL) Václav Řičář řekl ČTK, že když se očkovalo proti chřipce, využilo toho kolem 30 procent zaměstnanců KNL. Největší zdravotnické zařízení v kraji zaměstnává v nemocnicích v Liberci, Turnově a Frýdlantu přes 2700 lidí, pacienti s covidem jsou ale jen v Liberci. "Prioritou pro nás je, abychom očkovali zaměstnance, kteří pracují na covidových jednotkách," uvedl. Minimálně pětina zaměstnanců liberecké nemocnice covid prodělala. "Tudíž není potřeba je bezprostředně očkovat," dodal Řičář.

"Zjišťujeme zájem u zdravotníků ve všech čtyřech krajských nemocnicích. Vypadá to, že zájem bude velký, určitě větší než například při očkování proti chřipce," řekl ČTK mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant. Seznamy by měly být hotové v pondělí. "Poskytujeme ministerstvu zdravotnictví maximální součinnost a jsme připraveni," řekl ředitel Fakultní nemocnice v Plzni Václav Šimánek.

"Základní priorita bude proočkování zdravotníků v krizové infrastruktuře. Potom se chceme zaměřit na domovy pro seniory, protože to je místo, které je třeba ochránit naprosto zásadně. To samo o sobě si vyžádá velké množství vakcíny," dodal ministr.

Evropská komise @EU_Commission spustila web k vakcínám proti #COVID19. Najdete tu informace o dostupnosti, účinnosti a bezpečnosti očkování. Očkování je nejefektivnější cesta, jak zastavit pandemii a vrátit se zpět do běžného života. #spolutozvladneme https://t.co/2oN3yRnpTs

— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) December 18, 2020

Velké nemocnice mají také pro očkování připravený rezervační systém podobně jako pro antigenní testování. Spuštěn bude ke 26. nebo 27. prosinci podle toho, kdy bude vakcína přivezena do ČR. "Následně se budou zapojovat další centra tak, že člověk se bude moci objednat na vakcínu. Při objednání bude nějakým způsobem identifikován, což mimo jiné poskytne informaci o tom, jestli patří do té dané skupiny," řekl ministr.

Počet vakcín je podle něj dostatečný pro proočkování všech lidí, kteří budou mít zájem. Podle průzkumů ho má zhruba 40 procent populace, dalších zhruba 20 procent je nerozhodnutých.

Až bude dostupná vakcína dalších výrobců, která nevyžaduje skladování v silném mrazu, zapojí se do očkování také praktičtí lékaři. Celkem by mělo být asi 200 očkovacích míst ve zdravotnických zařízeních a 5000 praktických lékařů.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Jan Blatný očkování ministerstvo zdravotnictví Domov důchodců Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 3 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy