Počty lidí s covidem v nemocnicích budou podle predikcí ÚZIS ještě nejméně týden růst

Počty lidí s covidem-19 v nemocnicích budou podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ještě nejméně týden růst. V pondělí bylo hlášeno 6500 hospitalizovaných, zpětně se však dohlašují stovky hospitalizovaných lidí denně.

Zachycených nových případů nákazy bylo v pondělí zhruba 15.500, o týden dříve 17.600. Dál bude ubývat asi o 2000 až 3000 pozitivních případů v mezitýdenním srovnání. V rozhovoru s ČTK a Českou televizí to dnes řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Předpovědi podle něj ale může změnit větší šíření nové varianty koronaviru omikron.

"Počet nově diagnostikovaných případů se zastavil. A zastavil se růst, nebo už dokonce dochází i k poklesu různých indikátorů rizika," řekl dnes Dušek. Za rizikové indikátory považuje například klesající relativní pozitivitu testů, která se ale podle něho stále pohybuje vysoko, když u diagnostických činí kolem 35 procent. Znamená to, že pozitivní je jeden ze tří lidí, které lékař pošle na test kvůli příznakům možné nákazy koronavirem. Ubývá ale také záchytů nákazy až ve vážném stavu nebo až při hospitalizaci.

"Všechny tyto indikátory ukazují na sestup, ale zůstávají na poměrně vysokých hodnotách a ukazují, že sestup bude pomalý," dodal Dušek.

Zátěž v nemocnicích podle něj také začne postupně klesat. Kvůli vysokému počtu nakažených v populaci, které může být až třikrát vyšší než počet zachycených testů, ale bude stále vysoká. Jen za poslední týden se nakazilo zhruba 21.000 rizikových seniorů, z nichž třetina bude za deset dní až týden podle Duška potřebovat péči v nemocnici. ÚZIS tak predikuje denně kolem 700 až 800 nově přijímaných do nemocnic. Nemocnice jako pacienty s covidem-19 evidují i ty, kteří už nemají pozitivní test, ale stále kvůli svému stavu vyžadují nemocniční péči.

Loni kombinace vánočních svátků a nástupu tehdy nové nakažlivější varianty koronaviru alfa přinesla další vlnu epidemie, která na jaře kulminovala s až 9500 hospitalizovanými a maximem asi 17.400 nových případů. Zatímco počet pozitivních testů byl koncem listopadu překonaný o zhruba 10.000, maximum v nemocnicích je v této vlně asi 7000.

Rozdíl navzdory šíření ještě nakažlivější varianty delta je podle Duška v dostupnosti očkování. Neočkovaní lidé tvoří v současné době 75 procent hospitalizovaných ve vážném stavu. "Při stoprocentní proočkovanosti by tak byla v nemocnicích jen čtvrtina lidí ve vážném stavu," dodal Dušek s tím, že očkovaní hospitalizovaní na JIP jsou průměrně starší a ve vážnějším stavu.

"Lze nevyhnutelně očekávat, že po Vánocích v lednu či únoru dojde k nějakému dalšímu nárůstu epidemie," dodal. Během svátků se lidé budou často setkávat a v populaci je stále velké množství lidé, kteří očkovaní nejsou a ani nemoc neprodělali. Seniorů je mezi nimi stále asi 335.000.

"Doufejme, že se podaří co největší množství lidí naočkovat tou posilující třetí dávkou vakcíny, protože její efekt může být relativně bezprostřední," dodal Dušek. Lidé o posilující očkování mají v poslední době podle něho velký zájem. Aplikovat si ji však zatím nechalo jen 58 procent těch, kteří už na ní mají nárok; mezi seniory pak 66 procent. Za poslední měsíc bylo těchto dávek podáno přes 835.000, z toho 320.000 od začátku prosince.

Související

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.
Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) nemocnice

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 50 minutami

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

před 1 hodinou

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

před 2 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

před 4 hodinami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 4 hodinami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům

Tragické povodně v texaské oblasti Hill Country, které si vyžádaly více než 100 životů, podle odborníků signalizují novou realitu v USA. Katastrofa přichází v době, kdy prezident Donald Trump a jeho spojenci oslabují nebo zcela ruší klíčové federální úřady, jež mají na starosti předpovídání počasí a zvládání krizí způsobených extrémním počasím.

včera

včera

Donald Trump

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji

Americký prezident Donald Trump odložil zavedení plánovaných vyšších cel na dovoz do Spojených států. Zároveň rozeslal dopis čtrnácti zemím, ve kterém podrobně popsal tarify, jimž budou jejich produkty potenciálně čelit. Původně měla nová cla vstoupit v platnost 9. července, ale Bílý dům je pozastavil kvůli probíhajícím obchodním jednáním.

včera

Národní divadlo truchlí. Zemřela někdejší sólistka opery Tattermuschová

Českou operní scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela operní pěvkyně Helena Tattermuschová, dlouholetá sólistka opery Národního divadla a držitelka Ceny Thálie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy