První dávku očkování dostalo poslední týden přes 52 tisíc lidí, zájem roste

První dávku očkování proti covidu-19 dostalo za poslední týden přes 52.000 lidí, za celý říjen jich bylo více než 117.000. Celkově se očkování účastní 58,8 procenta populace, která už nejméně jednu vakcínu dostala nebo se k očkování registrovala. Jejich podíl se o jeden procentní bod zvýšil během posledních osmi dní. Vyplývá to z dat o očkování, která zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví.

Pro srovnání v červenci, kdy byla rychlost očkování nejvyšší, se dařilo očkovat kolem 100.000 lidí denně a proočkovanost se tak zvyšovala o procentní bod za den. V říjnu bylo maximem středečním 41 .220 dávek.

Nových případů nákazy koronavirem přibylo mezi posledními dvěma týdny o téměř dvě třetiny, počet stoupá už od začátku října. Proti celému září je počet nově nakažených do 28. října více než čtyřnásobný. Spolu s tím roste i zájem o očkování. Za září zdravotníci aplikovali přes 322.000 dávek, za říjen už víc než 374.000 dávek.

Polovinu říjnových očkování tvoří třetí dávky, tedy posilující očkování pro osoby, které byly plně vakcinované do letošního dubna. Jsou to zejména zdravotníci a nejstarší lidé do 70 let, u nichž vlivem horší funkce imunitního systému ve stáří po zhruba šesti měsících ochrana po očkování výrazně klesá. Celkově bylo v říjnu aplikováno téměř 182.000 posilujících dávek vakcíny, více než polovina za posledních sedm dní.

Zájem roste ale i mezi lidmi, kteří se dosud očkovat nenechali. V říjnu zdravotníci podali přes 117.000 prvních dávek očkování, přes 52.600 za posledních sedm dní. Vyšší zájem je napříč věkovými skupinami, nejvyšší ale u lidí ve věku 18 až 39 let a 40 až 59 let. Za posledních sedm dní si nechalo první dávku aplikovat zhruba dvojnásobně lidí tohoto věku proti předchozímu týdnu. Asi o třetinu přibylo prvních očkování u lidí do 18 let a nad 60 let.

Proočkovanost různých věkových skupin se výrazně liší. Zatímco z lidí nad 65 let má dokončené očkování přes 80 procent, u padesátníků je to kolem 70 procent, u čtyřicátníků 65 procent a u třicátníků asi 53 procent, podobně jako u mladých lidí ve věku 16 až 29 let. Dětí ve věku 12 až 15 let byla očkována asi třetina.

Odborníci se shodují na tom, že nejvyšší riziko vážného průběhu nemoci, hospitalizace nebo úmrtí na covid-19 mají senioři a lidé chronicky nemocní nebo obézní. Vyskytují se ale i případy, kdy nákaza vedla k vážným zdravotním potížím nebo dlouhodobým následkům u dětí. Šest dětí v souvislosti s covidem-19 zemřelo.

V krajích se celková proočkovanost liší jen o jednotky procent. Nejmenší podíl lidí s dokončeným očkováním má Olomoucký (52,8 %) a Moravskoslezský kraj (53,1 %). Nejvyšší naopak Vysočina (60 %), Středočeský kraj (59 %) a Praha (58,5 %). Spíš než na celkovou nižší proočkovanost ale zástupci ministerstva upozorňují na některé malé regiony, kde je u sebe více obcí s nízkou proočkovaností, zejména seniorů. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jsou zejména v pohraničí, hlavně na východě a severu Moravy, ale také severu, jihu a západě Čech.

V Praze je v posledním týdnu a za celý říjen zájem o první dávky vyšší než v ostatních regionech. Za celý měsíc se tam nechalo očkovat přes 28.000 poprvé očkovaných, což je dvojnásobek proti Moravskoslezskému kraji a téměř třikrát víc než v kraji Středočeském. Jen za poslední týden bylo v Praze asi 11.800 prvovakcinovaných. Část Středočechů ale už od začátku očkování využívá pražská očkovací centra.

Roli hraje vysoká dostupnost očkování v Praze. Očkovacích míst jsou metropoli desítky, dvě velká na hlavním nádraží a v obchodním centrum na Chodově nevyžadují předchozí registraci. V posledních dnech se tam tvoří několikahodinové fronty, vakcínu tam zdravotníci podají i tisícovce lidí za den.

Bez registrace mohou ve vybraných časech lidé přijít i na velkou část ostatních z 413 očkovacích míst, zejména v nemocnicích. Dopředu registrovat na přesný čas je možné přes informační linku 1221 nebo na internetu.

Související

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.
Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

včera

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

včera

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

včera

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

včera

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

včera

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

včera

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

včera

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

včera

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

včera

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

včera

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

včera

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

včera

5. ledna 2026 22:02

5. ledna 2026 21:19

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy