Rok s pandemií: Koronavirus Čechy uzavřel doma, cestují jen velmi omezeně

Uzavření hranic, o kterém vláda kvůli šíření koronaviru rozhodla před rokem, 16. března 2020, patřilo k nejvážnějším zásahům do běžného života lidí. Úplný zákaz cestování platil do 24. dubna, v létě mohli Češi cestovat do sousedních zemí a turistických destinací téměř bez omezení, ale už během srpna řada zemí opatření zase zpřísnila. Od listopadu začal v ČR platit cestovatelský semafor. Po Novém roce se řešila situace českých pendlerů v sousedních zemích a nově také vstup do zemí s nebezpečnými mutacemi.

Uzavření hranic bylo vyhlášeno čtyři dny po zavedení nouzového stavu 12. března. Do ciziny a zpět mohly jen vybrané skupiny lidí, například řidiči kamionů nebo později také "pendleři", kteří denně dojíždějí do ciziny za prací. Zákaz vstupu cizinců na území ČR a cest Čechů do zahraničí skončil 24. dubna, ještě další téměř dva měsíce ale trvalo, než se cestování vrátilo alespoň částečně k normálu.

Řada zemí (včetně ČR a jejích sousedů) od návštěvníků vyžadovala negativní test na koronavirus. Režim se pro Čechy začal uvolňovat koncem května, kdy se nejprve pro kratší cesty navzájem otevřely Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Od 4. června se cestování mezi ČR, Slovenskem a Rakouskem vrátilo do předkoronavirové podoby, o den později přibylo také Maďarsko.

Začátkem června pak česká vláda schválila systém, ve kterém rozdělila země Evropské unie podle rizika nákazy na tři skupiny, určující od poloviny června režim při návratu do ČR. Ve stejné době se také uvolnilo cestování v rámci většiny zemí EU, omezení ale zůstala v platnosti pro většinu ostatních zemí světa.

Zhruba od druhé poloviny července mohli Češi do svých nejoblíbenějších turistických destinací v Evropě cestovat téměř bez omezení. Ale už 6. srpna obnovilo Norsko pro osoby přijíždějící z ČR povinnost karantény, od 29. srpna ji zavedla i Velká Británie. A s opět rostoucími počty případů nákazy se v řadě zemí Evropy včetně ČR pravidla koncem léta znovu zpřísnila a začaly být vyžadovány testy na covid-19 a popříjezdová karanténa.

Od 9. listopadu začala v ČR platit nová pravidla pro vstup do země. Na takzvaném cestovatelském semaforu, nově sladěném v rámci EU, byla většina evropských zemí červená, což znamená vysoké riziko nákazy, a tudíž i povinnost nechat se testovat na covid-19. U oranžových, tedy středně rizikových států museli podstoupit testy jen dlouhodobí zahraniční pracovníci, nikoli však pendleři. Do zelených zemí se mohlo cestovat bez omezení.

- Okolní země, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Slovensko, byly od 9. listopadu zařazeny na český seznam států s vysokou mírou rizika, Německo přibylo 16. listopadu. Cestující z těchto zemí tak museli před cestou do ČR vyplnit příjezdový formulář a absolvovat PCR test nebo karanténu.

Po Novém roce se měnila pravidla cestování především pro pendlery, cestující do Německa. Od 24. ledna začalo Bavorsko vyžadovat testy na koronavirus po pendlerech každých 48 hodin, Sasko požadovalo dva testy týdně, od poloviny února pak už testy každý den. Od této doby považuje Německo ČR za oblast s nebezpečnými mutacemi koronaviru. Z těchto oblastí smí do Německa cestovat jen Němci, cizinci žijící trvale v Německu, nákladní dopravci či někteří pendleři, kteří mají úřední potvrzení o důležitosti své profese. Všichni se při vstupu do Německa musí prokázat negativním testem a vyplněným elektronickým formulářem pro registraci cesty. Pendleři a dopravci mají výjimku z dvoutýdenní karantény, do které ostatní musí nastoupit.

Do okolních zemí se z ČR v současnosti nesmí bez testu na covid-19, výjimkou zůstává Polsko. A při cestách do všech těchto zemí musí cestující podstoupit desetidenní (v Německu případně 14denní, dle aktuální úpravy dané spolkové země) karanténu.

Nově se změnila pravidla testování na covid-19 pro cestující do ČR od 5. února v reakci na šíření nových mutací tohoto viru. Vznikla i nová kategorie velmi rizikových států, do níž aktuálně patří například Slovensko, Velká Británie, Slovinsko či Malta. Před cestou do ČR z těchto států musejí lidé podstoupit test, po příjezdu je povinná pětidenní karanténa, ukončená nejdříve pátý den dalším testem. Zároveň platí povinnost deset dní od příjezdu nosit respirátor alespoň třídy FFP2.

- Ministerstvo zdravotnictví zakázalo od 26. února kvůli novým mutacím koronaviru vstup Čechů až na neodkladné výjimky do několika afrických a jihoamerických zemí. Až do 11. dubna nesmí cestovat do Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie včetně ostrovů Zanzibar a Pemba, do Zambie a Zimbabwe.

Bez omezení lze v současnosti cestovat podle aktuálních informací českého ministerstva zahraničí například do Albánie, Andorry a Mexika, mnohé další země vyžadují test na covid-19 a karanténu. Při návratu či cestování cizinců do ČR se vyžaduje dvojí test a karanténa, s výjimkou příchozích z Austrálie, Nového Zélandu, Islandu, Jižní Koreje, Singapuru, Vatikánu a Thajska, které jsou zelenými zeměmi. Po cestujících z "oranžových" zemí - Dánska, Finska a Norska - se vyžaduje test a příjezdový formulář.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) cestování hranice

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Bouřky

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal ve čtvrtek výstrahu před silnými bouřkami, které by měly během odpoledne a večera zasáhnout jihovýchodní část Moravy. Očekávají se přívalové deště a silné nárazy větru. Výstraha platí od čtvrtečních 16 hodin až do páteční jedné hodiny ranní.

před 1 hodinou

Daniela Ostrá

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty

Politoložka Daniela Ostrá exkluzivně pro EuroZprávy.cz razantně kritizovala spojení Sociální demokracie s koalicí STAČILO! pro podzimní sněmovní volby. Označila ho za zradu tradic a varovala před proruskými tendencemi. Podle ní tím strana ztrácí nejen důvěryhodnost, ale i šanci na návrat mezi relevantní levicové síly. „Bohužel, čas dal mému rozhodnutí opustit stranu za pravdu. Necítím však zadostiučinění. Cítím frustraci, hněv a zklamání,“ řekla.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii

Zatímco Ukrajina už více než tři roky vzdoruje ruské agresi, v posledních dnech vyvolalo mezinárodní pobouření dění na domácí scéně. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků fakticky likviduje nezávislost dvou klíčových protikorupčních institucí — Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP). Tento krok vyvolal první celostátní protesty od začátku ruské invaze v roce 2022.

Aktualizováno před 3 hodinami

An-24

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli

Na ruském Dálném východě se ztratilo osobní letadlo An-24 se zhruba 50 lidmi na palubě. Podle informací agentury Reuters ztratili dispečeři s letounem kontakt ve čtvrtek během přiblížení k městu Tynda v Amurské oblasti, která sousedí s Čínou. Ruská média později oznámila, že trosky letadla byly nalezeny zhruba 15 kilometrů od města Tynda. Nehodu podle prvních informací nikdo nepřežil.

před 4 hodinami

Thajské stíhací letouny F-16

Thajsko zaútočilo na Kambodžu

Napětí mezi Thajskem a Kambodžou výrazně eskalovalo poté, co thajská armáda nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským cílům podél dlouho sporné hranice. Vzdušné útoky následovaly jen několik hodin poté, co v oblasti došlo k pozemním střetům mezi jednotkami obou zemí. Kambodža podle CNN varovala, že na útoky „rozhodně odpoví“.

před 5 hodinami

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že předloží návrh zákona, který posílí právní řád v zemi a zároveň zaručí zachování nezávislosti protikorupčních institucí. Jeho krok přichází v reakci na vlnu veřejného rozhořčení kvůli nedávnému zákonu, který by mohl oslabit autonomii Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinci protestují, spojenci varují. Proč jsou všichni naštvaní na Zelenského?

Prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vlně nevole doma i v zahraničí poté, co v úterý podepsal kontroverzní zákon, který převádí kontrolu nad dosud nezávislými protikorupčními institucemi přímo pod výkonnou moc. Tento krok, jenž v očích mnoha Ukrajinců i zahraničních partnerů představuje ohrožení právního státu, vyvolal protesty v Kyjevě i dalších městech — první takto masové od začátku ruské invaze v únoru 2022. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Ukrajina podkopává šanci na přijetí do EU. Vysvětlete nám to, vyzvala von der Leyenová Zelenského

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen ostře kritizuje rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v úterý podepsal nový zákon měnící strukturu protikorupčních institucí v zemi. Tento krok podle čelních představitelů EU vážně ohrožuje snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie a vyvolal v Kyjevě první rozsáhlejší vlnu veřejných protestů od začátku ruské invaze v roce 2022.

včera

včera

Nabíjení elektromobilů v Česku

Auto se spalovacím motorem už si nepůjčíte? EU v tichosti zvažuje zásadní změnu

Evropská unie podle informací německého deníku Bild připravuje legislativní návrh, který by mohl výrazně urychlit konec vozů se spalovacím motorem v každodenním provozu. Od roku 2030 by totiž velké autopůjčovny jako Sixt či Europcar mohly být nuceny kupovat výhradně elektromobily. Pokud by se plán stal realitou, mohl by zásadním způsobem ovlivnit trh s automobily v celé Evropě – a to mnohem dříve než plánovaný zákaz prodeje nových spalovacích vozů v roce 2035.

včera

Ilustrační fotografie

Trhy pod Trumpem lámou rekordy, čeká je ale klíčová zkouška

Burzovní indexy zažívají v polovině druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa mimořádný růst, přesto se nad Wall Street stahují temná mračna. Index S&P 500 v pondělí poprvé v historii uzavřel nad hranicí 6 300 bodů, čímž potvrdil svůj osmý rekord za poslední měsíc. Přesto investory začíná znepokojovat, zda je tento vývoj dlouhodobě udržitelný – a především, jak trhy zareagují na blížící se srpnovou tarifní lhůtu.

včera

Demonstrace na Ukrajině

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války

V několika ukrajinských městech včetně Kyjeva, Lvova, Dnipra a Oděsy se v úterý 22. července konaly masové demonstrace. Důvodem byl nový zákon, který podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj a který podle kritiků ohrožuje nezávislost klíčových protikorupčních institucí země – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý

Ukrajinské nejvyšší složky moci podkopávají své vlastní základy v nejcitlivější chvíli. Zákon, který podřizuje protikorupční úřady vládnímu dohledu, působí jako rezignace na hodnoty, které země deklarovala od Euromajdanu. Přijat byl navíc překotně, bez debaty a v atmosféře sílícího tlaku na občanskou společnost. Místo důvěry a reformní vyspělosti tak Kyjev vysílá signál, že v čase války volí staré metody – centralizaci, loajalitu a kontrolu.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk

Ukrajina zažila podle webu Kyiv Independent jeden z nejzásadnějších zvratů v poválečné historii. Prezident Volodymyr Zelenskyj 22. července podepsal kontroverzní zákon, který de facto ruší nezávislost klíčových protikorupčních institucí – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializovaného protikorupčního státního zastupitelství (SAPO). Podle kritiků to znamená konec snah o skutečný boj proti korupci v zemi a vážné ohrožení její evropské integrace.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává

Když v květnu nový německý kancléř Friedrich Merz navštívil jako první zahraniční destinaci Paříž, hovořil o „novém francouzsko-německém startu pro Evropu“. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem si okamžitě vytvořili osobní vazbu, která měla podle obou lídrů pomoci překonat roky napětí mezi Berlínem a Paříží. Jenže navzdory teplému tónu a společné afinitě k byznysu a deregulaci se ukazuje, že obnovené partnerství rychle naráží na realitu – hluboké neshody v oblasti obrany, obchodu i energetiky zůstávají.

včera

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky

Letní sezóna přináší výrazný nárůst infekčních onemocnění. Klíšťová encefalitida, spalničky i virová hepatitida A podle mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánky Čechové ohrožují stále více lidí, zejména kvůli nízké proočkovanosti a podcenění prevence. Letos bylo v Česku zaznamenáno již 928 případů hepatitidy A, kvůli které zemřelo už deset lidí. Roste i výskyt svrabu. Nejhorší situace je v Praze, kde hygienici řeší více než 300 případů žloutenky typu A.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy