V Česku se potvrdilo 53 případů jihoafrické a 13 případů indické mutace koronaviru

Celkově bylo od začátku roku do tohoto data v Česku provedeno 3,3 milionu PCR testů a 13 milionů antigenních testů. Odhalilo se 925.000 pozitivních případů. Vláda schválila na sekvenaci vzorků 161 milionů korun. Cílem je sekvenovat asi 4000 vzorků měsíčně. Od začátku epidemie jich bylo 2739, letos bylo do databáze vloženo 2139 výsledků.

Cílem Národní referenční laboratoře (NRL) SZÚ je sekvenovat pět procent vzorků. "NRL klade důraz na cílenou sekvenaci v případech selhání vakcinace, reinfekce, sledování klastrů, těžkých onemocnění u osob mladších 50 let věku, případně jakýchkoli atypických nálezů," uvedl SZÚ.

U jihoafrické varianty se objevilo několik nezávislých ohnisek, celkem to bylo 53 případů. Nově potvrzené jsou podle SZÚ dva v Moravskoslezském kraji. "Lze tedy potvrdit, že klastry v tomto kraji jsou opravdu důsledkem rozšíření jihoafrické varianty B.1.351," napsal ústav. Případy bez známého prvního zdroje evidují hygienici i v Praze, s jihoafrickou variantou souvisí také jedno úmrtí.

U indické mutace sekvenace potvrdila čtyři případy varianty B.1.617.1 a devět případů B.1.617.2, která se ve velké míře šíří ve Velké Británii. Její zjištění označil SZÚ za "alarmující". Zachyceny byly v dubnu a květnu také tři importované případy varianty B.1.1.318, která nese označení floridská a která se může vyhýbat protilátkám.

"Proto je třeba přistupovat s maximální mírou obezřetnosti k možnostem vzájemného importu nežádoucích variant, které by mohly mít za následek další pandemickou vlnu," sdělila vedoucí NRL Helena Jiřincová.

Kromě lidských vzorků bylo vyšetřeno také pět zvířecích, goril a kočkovitých šelem z pražské zoo. Sekvenovány byly rovněž dva vzorky z odpadních vod. Více než 500 českých vzorků z Ústí nad Labem a Liberce bylo od konce února vyšetřeno v Sasku.

Také další odborníci upozorňují na to, že importy nových variant koronaviru je třeba pečlivě sledovat. Zachytávat by je například podle vědců z iniciativy Sníh měla především opatření na letištích a na vstupu do společného schengenského prostoru EU.

Sekvenování 4000 vzorků měsíčně stojí podle nich odhadem 12 milionů korun. Oproti tomu cena lockdownu, tedy uzavření společnosti, je podle odborníků z iniciativy koroNERV asi jedna až čtyři miliardy korun denně, dodali vědci. Státní peníze na sekvenování půjdou jen do příspěvkových organizací ministerstev, kterými jsou kromě SZÚ například také Státní veterinární správa nebo fakultní nemocnice. Mimo systém financování tak zůstávají vysoké školy a další akademická pracoviště, což odborníci kritizují.

Podezření na novou mutaci mohou odhalit i běžné PCR testy. Podle grafu, který z jejich průběhu vzniká, umí laboratoř odhalit, že jde o jinou než běžnou variantu. Takové vzorky pak posílají k sekvenaci.