Odhalených nových případů covidu-19 bylo v Česku druhý den po sobě méně než tisíc, v pátek laboratoře potvrdily 794 nakažených. Je to o 640 méně než před týdnem a nejméně za všední den od konce loňského září.
Po skončení pandemické pohotovosti se ale testuje ještě méně než v době, kdy lidé měli nárok na jeden hrazený preventivní test měsíčně. Počet lidí s koronavirem v nemocnicích klesl před víkendem pod 450. Je to nejnižší počet hospitalizovaných zhruba od půlky loňského října. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Kromě nově potvrzených případů covidu testy odhalily uplynulý den ještě 182 podezření na opakovanou nákazu, o 60 méně než minulý pátek.
Dál se snižuje i takzvané incidenční číslo. Na 100.000 obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 65 nakažených, minulý pátek byla týdenní incidence na hodnotě 97. Nejvyšší je číslo stále v Praze se 118 případy a nejnižší v Moravskoslezském kraji se 43 případy.
Denní nárůsty případů nákaz koronavirem postupně klesají od začátku února, kdy ještě denně přibývaly desítky tisíc nakažených. Tehdy bylo také 1. února zaznamenáno přes 57.000 případů nákazy, nejvíce za jeden den od začátku epidemie v Česku.
Od začátku února se snižují i počty testovaných na koronavirus. Od čtvrtka se už nemohou lidé zdarma preventivně otestovat, zdravotní pojišťovny hradí jen testy na žádanku od lékaře. V pátek laboratoře zpracovaly zhruba 5500 PCR testů a 3600 antigenních. Před týdnem bylo PCR testů asi 9200 a antigenních přes 4000.
Počet lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnici, se za uplynulý týden snížil o 338 na 448. Z toho 22 lidí bylo ve vážném stavu, minulý pátek bylo těžce nemocných 28. Hospitalizovaných ubývá přibližně od poloviny února, kdy jich bylo přes 4000.
Od 1. března 2020, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem, bylo v zemi zaznamenáno více než 3,9 milionu potvrzených případů nákazy. Ministerstvo kromě toho eviduje přes 262.000 případů s podezřením na opakovanou infekci. S covidem-19 dosud zemřelo 40.212 lidí. Plně naočkováno bylo skoro 6,9 milionu lidí a další posilující dávku vakcíny dostalo necelých 4,2 milionu očkovaných. Uplynulý den bylo očkováno přes 5300 lidí, asi o 350 méně než před týdnem. Zájem o vakcinaci je poslední týdny malý, mezi očkovanými výrazně převažují lidé, kteří si chodí pro posilující dávku vakcíny.
Od čtvrtka už v Česku neplatí stav pandemické pohotovosti, skončila tím veškerá plošná protikoronavirová opatření. Stát už plošně nenařizuje například povinné nošení roušek ve zdravotnických zařízeních a pobytových zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory nebo zdravotně postižené.
Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených v posledních týdnech ohlásila řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly až ve stovkách tisíc za den.
I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.
Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová
včera
MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil
včera
Viníci smrti herce Perryho potrestáni. Za mříže půjde i jeho osobní asistent
včera
Víkendové počasí bude cyklonálního charakteru. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO
včera
Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?
včera
Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu
včera
Diplomacie nedokáže Rusko zastavit, Ukrajina ho proto musí brzdit údery, řekl Zelenskyj
včera
Kallasová: Dynamika války se obrací ve prospěch Ukrajiny, Rusko se ocitá v defenzivě
včera
Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven
včera
Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů
včera
Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů
včera
Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU
včera
Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka
včera
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
včera
Dopadla jako Rakušan. Urbanovou zatím nezvolili do vedení Sněmovny
včera
Američané znovu útočili v Íránu. Možná to budeme muset dokončit, připustil Trump
včera
Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky
27. května 2026 21:18
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
27. května 2026 20:00
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.
Zdroj: Libor Novák